Text otevírá příběh jednoho ze zadržených mladistvých, který se jedné loňské květnové noci nepozorovaně vykradl z domu ve městě Västerås, vzdáleného necelých 100 kilometrů od hlavního města. Taxi, které pro něj objednal někdo další, ho zavezlo do stockholmské čtvrti Tyresö.

Ze soudních a policejních dokumentů vyplývá, že patnáctiletý mladík na místě dostal zprávu, aby vyzvedl zbraň. Pak pro něj přijelo další taxi a odvezlo ho do centrální části města, odkud se vydal k izraelské ambasádě. Cestou ho zadržela policie.

O den později však jeho práci dokončil jiný chlapec, tentokrát teprve čtrnáctiletý. Ve dvě hodiny ráno vypálil nedaleko ambasády několik ran z poloautomatické pistole ráže devět milimetrů. I on byl následně zadržen.

Zatímco staršímu ze zatčených mladíků byl soudem nařízen jedenáctiměsíční pobyt ve výchovném ústavu, mladší nebyl stíhán. Před dovršením 15 let věku totiž nezletilí ve Švédsku nenesou trestní odpovědnost.

Podezřelí mladší 18 let jsou podle švédského trestního řádu souzeni jinak než dospělí – se zaměřením na nápravu a s vyššími šancemi na zastavení trestního stíhání.

Kriminalita mladistvých

Švédsko bojuje s násilím zločineckých gangů už delší dobu. Tamní bezpečnostní služba loni varovala, že kriminální sítě v zemi využívá Írán. Další podrobnosti ale neposkytla a íránská ambasáda ve Stockholmu tato tvrzení odmítla jako lživou propagandu Izraele.

Írán a Izrael vedou už léta „stínovou válku“, do které nasazují špiony, nájemné zabijáky, zločinecké sítě, kybernetické aktivity a další tajné prostředky, píše CNN. Bojují proti sobě zejména na Blízkém východě, ale Spojené státy, Evropská unie nebo Velká Británie v posledních letech varovaly i před íránskými hrozbami na Západě.

Švédsko, známé jedním z nejvelkorysejších sociálních systémů na světě, se stalo synonymem násilí v Evropě už před několika lety, píšou autoři článku. Tato severská země má dnes podle výzkumu Švédské národní rady pro prevenci zločinu (BRA) jednu z nejvyšších úrovní kriminality páchané střelnými zbraněmi v rámci Evropy.

Jen v lednu došlo ve Švédsku k celkem 33 explozím spojeným s činností gangů, což je rekordní počet. Policejní statistiky za loňský rok říkají, že až 30 procent podezřelých v případech vražd střelnou zbraní je mladších 18 let. Počet mladistvých podezřelých z trestných činů se zbraní v ruce prý za uplynulou dekádu vzrostl sedmkrát.

Od malých úkolů po střelbu

Zločinecké gangy často lákají děti a dospívající na drahé předměty. Zpočátku jim zadávají zdánlivě neškodné úkoly, které ale časem stupňují. Ve hře jsou však i jiné faktory než finanční nebo materiální odměna. Může to být touha po sounáležitosti nebo společenském statusu.

Švédská prokurátorka Lisa dos Santosová upozorňuje, že využívání nezletilých prostředníků umožňuje objednavatelům vyhýbat se orgánům činným v trestním řízení. „Chybí jim pak propojení s terčem útoku i vůdcem gangu, který úkol zadal,“ vysvětluje.

Gangy, které úřady spojují s využíváním dětí a mladistvých, jsou skupiny s názvem Foxtrot a Rumba. Obě organizace spolu navíc soupeří kvůli sporu šéfa Foxtrotu Rawy Majida s jeho někdejším spojencem Ismailem Abdem z gangu Rumba.

Oba muži jsou v hledáčku Interpolu. Spojené státy uvalily na skupinu Foxtrot sankce kvůli spojení jejího lídra Majida s íránským ministerstvem informací a bezpečnosti. Americký resort financí začátkem března uvedl, že íránský režim stále častěji využívá k dosažení svých cílů zločinecké sítě coby prostředníky.

Podle informací švédských policejních orgánů Rawa Majid opustil zemi už v roce 2019 a zdržuje se v severním Iráku. Ze spisů ale vyplývá, že nadále komunikuje s členy gangu a dohlíží na operace prostřednictvím šifrovaných chatů. Kde se zdržuje jeho rival Abdo, je nejasné.

‚Najdou si tě‘

Gangy často rekrutují děti a mladistvé prostřednictvím sociálních sítí, například Snapchatu a Instagramu. Zájemci pak bývají požádáni, aby osobě, která si úkol objednala, poslali soukromou zprávu. Následně jsou zařazeni do soukromých skupin na šifrovaných platformách, jako je Signal.

Oscar Waldner z univerzity v Malmö, který v rámci svého doktorandského studia zkoumá, jak zločinecké sítě využívají sociální média a internet, říká, že gangy inzerují své nezákonné aktivity velmi explicitním způsobem.

„Skupiny často velmi mladých lidí se na internetu formují spíš kolem násilných narativů než kolem ideologií,“ doplňuje vedoucí Evropského protiteroristického centra Europolu Anna Sjöbergová.

Dodává, že náchylnost k násilným narativům dělá z mladistvých výnosnou náborovou základnu pro teroristické organizace nebo skupiny organizovaného zločinu.

Zadržený patnáctiletý mladík, jehož příběhem CNN článek otevřela, vypověděl, že se původně domníval, že bude mít za úkol pouze převézt marihuanu. Když dostal příkaz, aby vyzvedl zbraň, cítil se prý podvedený. Útok na izraelské velvyslanectví totiž údajně odmítl provést už pár dní před tím.

Z gangu se podle něj prakticky nedá vystoupit: „Stejně si tě najdou, ať jsi kdekoliv,“ řekl při zatýkání jednomu z policistů.

Oslovení sociální pracovníci zdůraznili, že děti naverbované do gangů by měly být vnímány spíš jako oběti systému, který je nedokázal ochránit, než jako zločinci. Bez důrazného zásahu podle nich zůstávají ohroženy dalším vykořisťováním a ocitají se ve spirále násilí, uzavírá americká CNN.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Evropské instituce vyčleňují miliony na nábor vědců, kteří prchají ze Spojených států. Co si slovenský premiér Fico skutečně myslí o vyzbrojování Evropy? Je ozdravná mise ředitele agentury Frontex odsouzena k neúspěchu? Ústřední postavou ukrajinské výstavy fotografií v Bruselu se stala novinářka, která zemřela v ruském zajetí.

Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít