Den, kdy je vyhnali z Barmy. Desetitisíce Rohingů si připomněly dvouleté výročí ‚dne genocidy‘
Desetitisíce muslimských Rohingů v neděli pokojně manifestovaly v největším uprchlickém táboře na světě v Bangladéši při příležitosti dvouletého výročí od jejich vyhnání z většinově buddhistické Barmy. Při nedávné snaze OSN navrátit několik tisíc uprchlíků do jejich vlasti všichni odmítli. Stále se obávají o svou bezpečnost a nedůvěřují barmské vládě, informovaly světové agentury.
Rohingové mezi sebou nazývají výroční den „dnem genocidy“. Po zásazích armády v srpnu roku 2017 v Arakanském státě na západě Barmy, kde většina Rohingů žila, uteklo před násilnostmi do sousedního Bangladéše na 740 tisíc příslušníků této menšiny. Připojili se tak k dalším 200 tisícům, kteří už zde byli.
Laureátka Nobelovy ceny za mír i terč kritiky za porušování lidských práv je v Česku. Kdo je Su Ťij?
Číst článek
Barmské úřady ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zahájily ve čtvrtek program na navrácení utečenců, nicméně stejně jako loni v listopadu se do něj nikdo nepřihlásil.
Jeden z vůdců muslimského etnika prohlásil, že se jeho příslušníci do Barmy vrátí, pouze pokud jim vláda zaručí bezpečnost, přizná jim barmské občanství a umožní jim znovu získat jejich rodné vesnice. „Požádali jsme vládu o zahájení dialogu. Doteď jsme však neobdrželi žádnou odpověď,“ uvedl vůdce.
Barma Rohingy neuznává jako oficiální etnikum a považuje je za „Bengálce“. Navíc jim nepřiznává občanství, ačkoliv řada rodin na jejím území žije po generace.
Příliš nestabilní situace
Vyšetřovatelé z OSN po událostech ze srpna 2017 doporučili stíhání barmských generálů za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Vláda však veškerá obvinění z nepatřičného jednání popírá a tvrdí, že vojenská operace byla ospravedlnitelná a mířila na rohingské povstalce.
OSN vydala ve čtvrtek novou zprávu, ve které tvrdí, že znásilňování barmskými bezpečnostními složkami při zásahu bylo systematické a bylo projevem úmyslu spáchat genocidu.
Bangladéšská premiérka Hasína Vadžídová uvedla, že její administrativa nebude uprchlíky vyhánět zpět do Barmy násilím, ačkoliv jsou pro jihoasijskou zemi značnou zátěží. Ještě v červnu navíc úřady prohlásily, že situace v Barmě je pro návrat utečenců stále příliš nestabilní.
Zástupce ředitele organizace Human Rigts Watch agentuře AP řekl, že je potřeba koordinovaného mezinárodního úsilí „abychom skutečně zvýšili tlak na barmské generály. Mám na mysli cílené sankce, mám na mysli zbrojní embargo“.
