Laureátka Nobelovy ceny za mír i terč kritiky za porušování lidských práv je v Česku. Kdo je Su Ťij?

Na návštěvu Česka přiletěla vůdkyně barmské vlády Aun Schan Su Ťij. V neděli má soukromý program, v pondělí a úterý ji už ale čekají jednání s politiky. Účastní se také přednášky na Univerzitě Karlově a slavnostně otevře nové barmské velvyslanectví. Nositelku Nobelovy ceny za mír pozval do Prahy premiér Andrej Babiš, mimo jiné u příležitosti 30. výročí Sametové revoluce. Naposledy Česko navštívila před šesti lety jako host konference Fórum 2000.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vůdkyně barmské vlády Aun Schan Su Ťij na archivním snímku z konference v Neipyijtu.

Vůdkyně barmské vlády Aun Schan Su Ťij na archivním snímku z konference v Neipyijtu. | Foto: Ann Wang | Zdroj: Reuters

Tehdejší disidentka Su Ťij dostala v roce 1991 Nobelovu cenu za mír. Předcházel tomu velice zajímavý život a přímý i nepřímý vliv tří mužů. Zaprvé to byl její otec, který byl hrdinou barmského boje za nezávislost a zároveň její vzor. Mnohokrát mluvila o tom, že se řídí tím, co by asi dělal její otec v situacích, které před ní život stavěl. Su Ťij je přesvědčena, že její otec byl velmi spravedlivý muž, a koneckonců ho většina Barmánců uctívá jako národního hrdinu.

I v situacích, kdy Su Ťij vládnoucí vojáci zavírali do domácího vězení nebo do proslulého politického vězení, kam kdysi zavírali své odpůrce, ani tehdy si jí nedovolili zkřivit na hlavě jediný vlas.

Amnesty International zbavila Su Ťij prestižního ocenění. Nepostavila se proti násilí na Rohinzích

Číst článek

Dalším člověkem, který se nepřímo zasadil o to, že Su Ťij dostala toto ocenění, byl Mahátma Gándhí. Toho obdivovala pro jeho filozofii nenásilného odporu, vždy se touto filozofií snažila řídit.

Třetím mužem, který se o to, že je nositelkou Nobelovy ceny míru, zasadil přímo, je Václav Havel. V roce 1991 měl sám docela velkou šanci na získání ocenění, ale byl to tehdy on, kdo ji doporučil místo sebe jako kandidátku.

Součástí jejího zajímavého životopisu je i chvíle, kdy se dostala do politiky a vůbec si ještě nemyslela, že to tak bude. To se stalo, když se vrátila do Barmy z ciziny, kde žila, za svou matkou. V té době byly v Barmě v běhu velké politické změny a Su Ťij se postavila do čela těch, kteří usilovali o demokracii. Barma byla převážně ovládána vojáky, a i když ten boj nakonec Su Ťij vyhrála a s ní velká část Barmy, která si demokracii přála, tak to trvalo dlouho a většinu let strávila ve vězení nebo v domácím vězení.

Kritika a Rohingové

V posledních letech Su Ťij čelí kritice v kontextu pronásledování etnika Rohingů barmskou armádou. Su Ťij se dříve vojáci chtěli v politickém životě zbavit i tím, že přijali zákon, který stanoví, že barmským prezidentem, což je nejvyšší funkce v Barmě, nemůže být člověk, který by si vzal cizího státního příslušníka, a to byl přímo zákon šitý na míru Su Ťij, která vdala za britského tibetologa Michaela Arise. S ním má dva syny.

511 dní od zatčení. Barma propustila vězněné novináře Reuters, kteří psali o Rohinzích

Číst článek

Ustanovení se ale podařilo obejít, aniž by se zákon rušil. Su Ťij je tak faktickou premiérkou Barmy a prezident, který by měl podle ústavy mít ty největší pravomoci, konzultuje všechno s ním.

I když je ale nejmocnější v politickém systému, pořád nemá tolik moci, aby ovládala celou zemi a zejména armádu, která si ponechala mnoho pravomocí. I kdyby se tak chtěla zasadit o mírnější postup vůči Rohingům, je otázkou, zda by uspěla vzhledem k tomu, jak velkou moc vojáci v zemi stále mají.

V souvislosti se situací Rohingů v listopadu loňského roku odebrala barmské vůdkyni své nejprestižnější ocenění Velvyslankyně svědomí organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Su Ťij podle organizace porušila lidská práva, když se nepostavila proti násilí vůči muslimské menšině.

Kanada jí v říjnu loňského roku formálně odebrala čestné občanství za podíl na zločinech spáchaných na muslimském etniku Rohingů. Bývalá disidentka se tak stala první osobou, které kanadský parlament symbolické ocenění odebral.

Milan Slezák, dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme