Válka na Ukrajině trvá už víc než 400 dní. „Jsme v období očekávání. Čím dál častěji se mluví o ukrajinské ofenzivě, která by měla nastat, jakmile k tomu budou vhodné klimatické podmínky na Ukrajině. Rusko už své útočné pokusy vyčerpalo. Zdá se ale, že Rusové jsou se silami u konce. A teď by měla přijít řada na Ukrajince,“ očekává v pořadu Jak to vidí... politický geograf Michael Romancov.

Praha/Kyjev 13:51 21. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Téma červencového summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu bude podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga to, zda je čas přizvat Ukrajinu do NATO. Na tom, že se tak někdy v budoucnu stane, se v pátek v Bruselu zástupci aliančních zemí už shodli.

„Nepochybně se uvnitř Aliance o možném připojení Ukrajiny vedou diskuse. Jak na úrovni zástupců jednotlivých států v Bruselu, tak na úrovni nejvyšší politické reprezentace členských zemí,“ souhlasí Romancov, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě Praha.

Ukrajinští představitelé v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským zdůrazňují, že země chce do NATO a Evropské unie, a poukazují i na to, že je to v zájmu členských zemí. „Nicméně pro organizace typu EU nebo Severoatlantická aliance je to velmi komplikovaná záležitost,“ upozorňuje Romancov.

‚Ruský prezident je válečný zločinec.‘ Zpověď uprchlého kapitána Putinovy ochranky

Číst článek

„Kdybychom to uspěchali, tak to nakonec jak Ukrajině, tak organizacím a jejím členům přinese víc problémů než užitku,“ vysvětluje.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je dokonce jedním z cílů ruské invaze na Ukrajinu zabránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance.

„Já myslím, že Moskva teď už jaksi vyčerpala rezervoár svých možných diplomatických a rétorických strategií a taktik, jak by mohla něčemu zabránit. Pokud jde o nějaké debaty, tak bez ohledu na to, co teď od Kremlu případně uslyšíme, už je to stejně jedno,“ komentuje Romancov.

Rusko bylo sice po konci studené války přizváno na jednání se Západem, připomíná politický geograf:

„Přesto to Moskvě nestačilo a ruští diplomaté byli na oficiálních jednáních vlastně zticha. A potom s uspokojením říkali, že to nebylo proto, že by souhlasili. Ale prý proto, že věděli, že by je Západ stejně neposlouchal. Teď už ale prý mlčet nemusí, teď jsou silní. Jenže tohle Rusku nevyšlo.“

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Zita Senková, juk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít