Rusko a Japonsko jsou na cestě k uzavření míru. Putin je připraven vzdát se sporných ostrovů
Po mnoho let se každý náznak, že by Rusko a Japonsko mohly pokročit v jednání o sporných územích a podepsat mírovou smlouvu, proměnil ve falešný poplach. Tentokrát by to však mohlo být jinak, protože ruský prezident Vladimir Putin a japonský premiér Šinzó Abe potřebují dohodu víc než jejich předchůdci, myslí si ruský komentátor agentury Bloomberg Leonid Beršidskij.
Oba státníci se minulý týden sešli v Singapuru a dohodli se, že rozhovory o mírové smlouvě uspíší. Ta byla dojednána hned po druhé světové válce, ale Sovětský svaz ji nakonec odmítl podepsat.
Současná jednání mají vycházet ze společného prohlášení z roku 1956, podle něhož měl Sovětský svaz po podpisu mírové dohody předat Japonsku ostrovy Šikotan a Habomai. Japonsko v posledních letech požadovalo ještě ostrovy Etorofu a Kunaširi, zatímco Rusko nechtělo vrátit vůbec nic.
Obě strany měly vůči kompromisu z roku 1956 své výhrady. Pro Japonsko by znamenal ztrátu možnosti požadovat další území. Rusko zase žádalo, aby na vrácených ostrovech Šikotan a Habomai nevznikly žádné americké vojenské základny. To sice Šinzó Abe Putinovi údajně slíbil, ale vzhledem k závazkům Japonska vůči Spojeným státům to nemůže vyloučit.
Navíc je vracení ostrovů, jež Sovětský svaz obsadil v posledních dnech války, v dnešním Rusku velice nepopulární, upozorňuje Beršidskij. Už řadu let to odmítá 70 až 90 % Rusů. Nejblíže měl k odstoupení území Japonsku Putinův předchůdce Boris Jelcin, ale i on nakonec vždycky couvl kvůli obavám z reakce svých komunistických a nacionalistických soupeřů.
Výhodný mír
Putin i Abe však chtějí otázku vyřešit jednou provždy. Japonskému premiérovi jde především o to, jaké dědictví po sobě zanechá. Jestli si udrží křeslo až do příštích voleb v roce 2021, bude nejdéle sloužícím předsedou vlády v dějinách Japonska.
Letos však začal v zemi zpomalovat hospodářský růst a jeho pozice rázem není tak pevná jako dřív. Aby se zapsal do historie, potřebuje nějaký významný úspěch – a tím by mohla být dohoda s Ruskem. Japonští voliči mají větší ochotu ke kompromisu než Rusové.
Putinův zájem na dohodě je hospodářský i geopolitický. Smlouva by mohla otevřít dveře japonským investicím do ruského Dálného východu, kde Moskva potřebuje nějakou protiváhu k rostoucímu vlivu Číny.
Zlepšení vztahů s Japonskem by také Putinovi pomohlo při hledání alternativ spolupráce se Západem. Ruský prezident ví, že americké a evropské sankce budou platit dál, a horečně se snaží budovat jiná partnerství na Blízkém východě a v Asii.
Šinzó Abe se stal počtvrté premiérem Japonska. Chce řešit Koreu i stárnutí populace
Číst článek
Japonsko by se navíc mohlo stát odběratelem ruského zemního plynu, ale výstavba velkých projektů, jako je plynovod, by bez mírové smlouvy nebyla možná. Ostrovy Šikotan a Habomai jsou nevelké, nehostinné a žijí na nich jen asi dva tisíce obyvatel, takže by to pro Rusko nebyla velká ztráta – snad jen politická.
Tichá zrada?
Ruské sociální sítě o jejich předání intenzivně diskutují a Putina příliš nechválí. Převažuje názor, že „Krymu jsme se zmocnili hlasitě, ale (kurilských) ostrovů se vzdáváme potichu“.
Putin se však v posledních měsících se svou klesající popularitou smířil, pokračuje Beršidskij. Na názor veřejnosti nedbal, ani když prosazoval svou velmi nepopulární důchodovou reformu. To ale neznamená, že o ostrovy nebude tvrdě smlouvat. Jeho tiskový mluvčí Dmitrij Peskov minulou neděli řekl, že přijetí deklarace z roku 1956 neznamená „automatické předání jakéhokoli území“.
Důvěra v Putina mezi Rusy dále nadále klesá. V září byla jeho podpora 39 procent, uvádí průzkum
Číst článek
Rusko bude zřejmě jednat o takové předání ostrovů, aby nad nimi neztratilo suverenitu, tedy o jejich pronájmu nebo společné správě. A rovněž bude požadovat záruky, že na ostrovy nepřijdou Američané a po podpisu mírové smlouvy budou následovat japonské investiční projekty a energetické dohody.
Zatím není jisté, zda se Šinzó Abe s ruskými požadavky smíří. Souhlasil však s uspíšením rozhovorů a dalšími schůzkami s Putinem. Je sice pořád možné, že jednání ani tentokrát nebudou korunována úspěchem, ale je to méně pravděpodobné než kdykoli předtím za Putinovy vlády.
