Testy na drogy nebo syfilis. Rusko nařídilo cizincům zdravotní prohlídky, zní i volání po odběru DNA
Dlouhé hodiny ve frontách musí v těchto dnech trávit cizinci, kteří dlouhodobě pobývají v Moskvě. Ať už kvůli práci, nebo z jiných důvodů. Ruské úřady jim totiž nově nařídily sérii lékařských prohlídek. Musí si ale také třeba nechat sejmout otisky. V době, kdy Rusko denně hlásí rekordní počty nových případů covidu-19, teď ústředním centrem tamní migrační služby každý den procházejí davy lidí.
Vyvolávací systém hlásí pořadové číslo 366. Ještě nebylo ani půl deváté ráno, půl hodiny po otevření, přesto už se v hale tísní stovky lidí. Kdo do migračního centra Sacharovo nepřijede hned zrána, musí se připravit na to, že tam stráví šest sedm hodin, klidně i víc.
Nový zákon totiž zastihl masy cizinců přesně po Novém roce, po návratu z dovolených. Do areálu v lesích za metropolí se tak sjíždějí v těchto dnech davy lidí. Přesněji každý, kdo do Ruska zamíří za prací na víc než 30 dnů. Z jiných důvodů když chce zůstat víc než tři měsíce.
Petr Šubrt v Rusku pracuje devátým rokem. V současnosti jako finanční ředitel firmy Sinara-Škoda, tedy společného česko-ruského podniku, kdy se plzeňská Škoda Transportation spojila s ruskou investiční skupinou Sinara Group. Vyrábějí autobusy, tramvaje nebo vagony metra.
Stejně jako všichni cizinci, kteří v Rusku dlouhodobě pracují, už dřív musel podstoupit testování na HIV/AIDS. K němu teď ale přibyla i vyšetření na drogy, syfilis, lepru, tuberkulózu nebo covid-19.
‚Jako ve zvěřinci‘
„Jsem z toho nešťastný,“ připouští Pavel Šubrt. „Je to dvě hodiny za Moskvou. Aby to člověk prošel relativně rychle, tak tady musí být v osm ráno. A i tak na první přepážce stojíte hodinu. A potom těch dalších šest lékařských vyšetření trvá hodinu a půl až dvě. Takže je to prakticky výlet na celý den. A připadám si tady jako ve zvěřinci,“ dodává.
Série lékařských prohlídek je totiž teprve začátek a první návštěvou centra. Následuje sejmutí otisků prstů a focení. A nakonec si člověk musí osobně přijet vyzvednout potvrzení, že vše řádně podstoupil.
Nervy přitom pracují na obou stranách. Návštěvníci se nezřídka pouštějí do ostrých slovních výměn se zdejším personálem i mezi sebou.
„Je to bohužel opravdu taková nepříjemnost, která v současné době ztěžuje život nám, kteří tady pracujeme. Ale bohužel je to podle nových ruských zákonů, takže se s tím nedá nic dělat a musíme si to vytrpět,“ poznamenává další z Čechů pracujících pro firmu Sinara-Škoda, její výrobní ředitel Antonín Čagánek.
Testy DNA?
Na nový zákon si ale už oficiálně stěžovala mimo jiné německo-ruská nebo americko-ruská obchodní komora. Varují, že legislativa může řadu zahraničních odborníků přimět k odchodu z Ruska. Petr Šubrt připouští, že i jeho to donutilo se nad tím zamyslet.
„Nakonec jsem si řekl, že to podstoupím, ale je to opravdu nepříjemnost. Věřím, že kvůli těmto lékařským kontrolám sem spoustu specialistů, které budou firmy potřebovat při spouštění závodů, nedostaneme, protože nebudou ochotní to absolvovat.“
Také zvažoval, že by do Ruska přivezl na návštěvu i své rodiče. Neumí si prý ale vůbec představit, že by něco podobného museli absolvovat i oni, pokud by se v zemi rozhodli zůstat delší dobu. Sérii procedur totiž nemusí podstoupit pouze děti do šesti let.
Tvůrci zákona výjimku z rentgenu plic nedali ani těhotným. Testy je navíc podle současné úpravy nutné podstoupit třikrát ročně. A platí se za ně. Jak se teď navíc nechal slyšet moskevský prokurátor Děnis Popov, v rámci boje se zločinností by prý bylo žádoucí všem pracovním migrantům nechat vzít i vzorky DNA.
