‚Chcete do NATO? Sebereme vám ústavu.‘ Většina Rusů věří ohledně Ukrajiny státní propagandě a viní Západ
Podle amerického prezidenta Joea Bidena má Rusko u hranic s Ukrajinou na 150 tisíc vojáků a nadále platí, že ji může kdykoliv napadnout. Válka na Ukrajině jako taková ale trvá už skoro osm let, byť Rusko dodnes popírá, že se jí účastní. Zatímco před osmi lety na protiválečné protesty vyšly do ulic tisíce Rusů, na současnou eskalaci ruská společnost veřejně reaguje jenom minimálně.
„Sebereme vám vaši ústavu, do které jste si napsali, že směřujete do NATO, a spolu s vámi ji spálíme na hlavní kyjevské třídě – na pneumatikách, tak jak to máte rádi.“ Takový vzkaz vyslal nedávno přímo z obrazovek směrem k Ukrajině ředitel ruskojazyčného vysílání ruské státní televize RT Anton Krasovskij.
Dvě třetiny Rusů mají trvale televizi jako svůj hlavní zdroj informací, vysvětluje zpravodajka Ivana Milenkovičová, proč je ruská státní propaganda tak úspěšná
Nejde přitom o ojedinělý případ. Nevybíravá mluva, výhrůžky a urážky na konto Kyjeva zaznívají ve většině nejsledovanějších publicistických pořadů na obrazovkách ruských státem kontrolovaných kanálů, a to už osm let. Mnohé z těchto pořadů se vysílají každý den.
I když role internetových médií v poslední dekádě roste, jejich dosah k většině ruské populace je jenom omezený. „Dvě třetiny mají trvale televizi jako svůj hlavní zdroj informací,“ potvrzuje pro Radiožurnál vedoucí nezávislého sociologického centra Levada Děnis Volkov.
V souvislosti se současným děním okolo Ukrajiny zaznívá podle něj jednotný narativ a ten se pak odráží i v sociologických průzkumech, které pravidelně s kolegy mezi lidmi dělají.
„Víc než polovina vinila z toho, co se odehrává, Západ, Spojené státy. Nemalá část to kladla za vinu Ukrajině a prakticky nikdo ruskému vedení. Podle průzkumů to je jenom něco kolem čtyř pěti procent,“ konstatuje sociolog.
Rusko jako mírotvorce, Západ jako agresor i výzvy k vyzbrojení Donbasu. Co píšou o krizi ruská média?
Číst článek
Převážná část ruské populace je přesvědčená, že obvinění Ruska z toho, že se chystá Ukrajinu napadnout, jsou lživá. Roli Moskvy v konfliktu na Ukrajině vnímají Rusové většinou jako vynucenou, a to z pozice ochránce tamního ruskojazyčného obyvatelstva.
Jedním z těch, kdo už dlouho volají přímo po připojení separatisty ovládaných regionů k Rusku, je Margarita Simoňanová, šéfredaktorka státního mediálního kolosu Rossija segodňa, kam kromě televize RT spadá například i agentura Ria Novosti nebo weby Sputnik.
Žije ještě Němcovův odkaz?
V porovnání s rokem 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a začala válka na Donbasu, teď ve veřejném prostoru zaznívá jenom minimální odpor. Před osmi lety přitom na protest proti válce na Ukrajině vyšly do ulic Moskvy i dalších měst tisíce lidí.
Jedním z nejhlasitějších kritiků ruského angažmá na Ukrajině byl bývalý vicepremiér Boris Němcov.
„To není naše válka. Není to válka těch lidí, kteří se tam teď zrovna nacházejí. Není to válka občanů. Není to válka matek a blízkých. Je to válka Putina o jeho vlastní moc a vlastní peníze a taky o moc a peníze jeho kamarádíčků miliardářů,“ prohlašoval tehdy.
Jenže vnitropolitická situace se za osm let podstatně změnila. Ruská nesystémová opozice je po sérii represí do značné míry zdecimovaná, případně v exilu. A velké protivládní protesty ani prakticky není možné pořádat. Ten poslední se uskutečnil před dvěma lety. Byl to pochod na 5. výročí vraždy Borise Němcova.
