Rusko jako mírotvorce, Západ jako agresor i výzvy k vyzbrojení Donbasu. Co píšou o krizi ruská média?
Ruská státní média mají v interpretaci aktuálního dění mezi Západem a Moskvou jasno. Napjatá situace je výsledkem paniky a hysterie, které cíleně rozdmýchává Západ. Jsou to USA a NATO, kdo současnou krizi způsobil a teď ji dál přiživují mohutným vyzbrojováním Kyjeva, nikoliv Rusko a přítomnost jeho vojáků rozmístěných podél ukrajinských hranic. Na „agresi“ Západu a Kyjeva by proto Moskva měla reagovat vyzbrojováním proruských separatistů.
Hrozbě další eskalace ukrajinského konfliktu a vyhroceným vztahům se Západem se věnují všechna ruská média a prokremelské televize nejsou výjimkou. Státem kontrolované kanály jako Rossija 1, Rossija 24 nebo Pervyj kanal, které jsou považovány za hlavní hlásné trouby ruské propagandy, situaci interpretují velmi podobně jako představitelé Kremlu.
Velký státník, nebo ‚zrádce Západu‘? Orbánova cesta do Moskvy budí kritiku, Rusku tím hraje do karet
Číst článek
Velmi obsáhle se aktuálnímu dění v neděli věnoval známý moderátor Dmitrij Kiseljov, který se každý týden objevuje na obrazovkách televizní stanice Rossija 1, aby Rusům ve dvouhodinovém pořadu Vesti nedeli (Týdenní zprávy) přiblížil nejdůležitější zprávy z domova i zahraničí. Dění kolem Ukrajiny přitom zabralo více než polovinu pravidelného nedělního pořadu.
Podle zpravodajského serveru The Moscow Times Kiseljov obvinil Spojené státy, že tlačí na Ukrajinu, aby „napadla Donbas“, kde se nacházejí takzvané separatistické republiky – samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR). Moderátor, který je považován za jednu z nejznámějších tváří ruské státní televize Rossija, zároveň obvinil Kyjev z „vojenského šílenství“ a vyzbrojování svých občanů.
„(Ukrajinské) dobrovolnické prapory cvičí v této útočné válce, aby dobyly Donbas, Krym a jižní oblasti Ruska, jako je Rostov na Donu a Kubáň. Jedním slovem – šílenství,“ cituje zpravodajský server slova Kiseljova, který současné dění kolem Ukrajiny přirovnává k roku 2008.
V tomto roce proběhla válka v Gruzii, kterou Rusko v roce 2008 nejprve obvinilo z agrese vůči Jižní Osetii a následně vpadlo na její území. Kisejlov ale nabízí jiný obrázek. Podle něj to byl Západ a tehdejší gruzínský prezident Michail Saakašvili, kdo před necelými 14 lety rozpoutal gruzínský konflikt, zatímco se prezident Vladimir Putin účastnil zahájení letních olympijských her v Pekingu.
„Teď, v předvečer olympiády, je to jako déjà vu,“ tvrdí klíčový ruský propagandista, kterého Evropská unie krátce po anexi Krymu zařadila na sankční seznam.
„Putin odlétá na zahájení olympijských her do Pekingu, zatímco se (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj připravuje k válce a je na ni připraven. Jeho povaha je přitom stejně nestabilní a nervózní jako Saakašviliho,“ podotýká hlavní tvář pořadu Vesti nedeli, který patří mezi přední informační programy v Rusku.
Zbraně na Donbas
Velká část médií, která souzní s Kremlem nebo jsou pod jeho přímou kontrolou, si v posledních týdnech všímá zejména vojenské pomoci Ukrajiny ze strany některých západních zemí v čele s USA, Velkou Británií a některými dalšími státy Severoatlantické aliance včetně Česka.
Snaha vyvolat strach a hodit odpovědnost na NATO. Jak ruská státní média prezentují napětí se Západem
Číst článek
Posílání výzbroje Kyjevu přitom nevnímají jako odpověď na ruské hromadění sil podél ukrajinských hranic, ale jako ohrožení Ruska. Podle státních médií, ale také představitelů Kremlu je totiž Západ tím, kdo za vyhrocení situace může. Zprávy o hrozbě další ruské agrese vůči Ukrajině přitom popírají.
V podobném duchu se nese také obsáhlý komentář ruského politologa Vladimira Kornilova, který v pondělí zveřejnila tisková agentura RIA Novosti – další z hlavních nástrojů ruské propagandy.
„Kromě Spojených států stále častěji posílají zbraně na Ukrajinu i další země NATO jako Británie, Turecko, Polsko nebo Litva. Formální důvod: ‚odstrašit ruskou agresi‘, kterou si vymyslel samotný Západ… Všichni přitom chápou, že tyto zbraně budou použity na Donbasu, kde ukrajinské ozbrojené síly pokračují v ostřelování civilního obyvatelstva a provokacích,“ píše Kornilov s dodatkem, že po takové větě by obvykle následovaly „rozzuřené výkřiky západních novinářů a odborníků“, že to jsou ruské dezinformace, což podle něj není pravda.
„Ukrajina hromadí své úderné síly v zóně konfliktu – nejen v těsné blízkosti frontové linie, ale také ruských hranic – a může je kdykoli použít. Napumpování (Ukrajiny) západními zbraněmi zvyšuje pokušení řešit ‚doněcký problém‘ ozbrojenou silou,“ stojí v komentáři ruské tiskové agentury, podle kterého tak Rusko jakožto „garant mírového urovnání sporu“ nemůže zůstat klidné.
Kornilov, podle kterého „Američané považují Ukrajinu za svou provincii“, proto dochází k závěru, že by stejně mělo jednat i Rusko. Opírá se přitom o návrh vysoce postaveného představitele ruské vládní strany Jednotné Rusko Andreje Turčaka, podle kterého by Moskva měla zahájit oficiální „dodávky určitých typů zbraní“ na Donbas a samozvané republiky také vyzbrojit.
Na Turčakův návrh už minulý týden upozornil web listu Ukrajinska pravda, který nicméně zdůraznil, že Rusko zásobuje separatistické republiky už osm let a posílá tam nejen vojáky, ale také zbraně a další vojenskou techniku. Moskva to po celou dobu popírá, teď ale začíná o možných dodávkách zbraní separatistům otevřeně hovořit.
Podle prokremelského politologa je ale „jasné“, že Turčakův návrh nevznikl s cílem konflikt na Donbasu vyostřit. „Jde o protiopatření, které reaguje na zvýšení dodávek zbraní na Ukrajinu a které se má pokusit zabránit Západu, aby tento smrtící proud (zbraní) ještě zvýšil,“ dodává Kornilov s tím, že Rusko má na „symetrická protiopatření“ právo.
K tomu ostatně vyzývají také další ruská státní média, včetně televize Pervyj kanal, podle které by Rusko mělo začít posílat do samozvaných republik na východě Ukrajiny vojenskou pomoc, aby „se mohly bránit agresi Kyjeva“. Média nakloněná Kremlu se totiž opakovaně snaží přesvědčit veřejnost, že právě Rusko je tím, kdo se ze všech sil snaží další eskalaci napětí zabránit.
Rusové připravení na válku
Jak ruská státní média interpretují současnou krizi, v pořadu Interview Plus koncem ledna popisoval také analytik a bývalý diplomat David Stulík z Bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Poukazoval mimo jiné na to, jak ruské televizní kanály dokola ukazují záběry, kde britská letadla v Kyjevě vykládají zbraně, nebo se snaží Rusy varovat, že rakety NATO v Pobaltí mohou zasáhnout Moskvu.
Vstřícnost k Rusku a omezená pomoc Ukrajině. Německo čelí místy přehnané, ale i pochopitelné kritice
Číst článek
„Ruský občan, který nemá přístup k jiným informacím, si automaticky udělá obrázek, že mu hrozí velké nebezpečí. A samozřejmě podle toho bude jednat, podporovat svého prezidenta, vládu a armádu, aby ho před tímto domnělým nebezpečím ochránila,“ podotkl David Stulík.
Tato taktika se přitom ukazuje jako účinná, obraz předkládaný ruskými médii se totiž odráží také na postoji veřejnosti. Ukazuje to i nedávné šetření výzkumného centra Levada, podle kterého si polovina Rusů myslí, že za současné napětí mohou Spojené státy a NATO. Zhruba 16 procent respondentů připisuje vinu Ukrajině, pouze čtyři procenta dotázaných viní Rusko a tři procenta takzvané separatistické republiky na východě Ukrajiny.
„(Pro Kreml) je důležité, aby to i nadále vypadalo, že Západ situaci dál eskaluje,“ říká pro agenturu Reuters sociolog Denis Volkov z Levady, podle kterého asi 40 procent Rusů věří, že je rozpoutání nové války možné. „Soudě podle veřejného mínění je (společnost) na válku už připravená… Nechce válku, chce uvolnění napětí, je ale přesvědčená, že se nedá nic jiného dělat,“ dodává Volkov.
