Konflikt na Ukrajině může být první vlaštovka světové války, obává se historik a ukrajinista
Rusko útočí na Ukrajinu už 167. den. Na Ukrajinu dorazily raketomety z Německa i systémy HIMARS ze Spojených států. Evropská unie poslala Ukrajině finanční pomoc ve výši miliardy eur a Ukrajina požádala o nový program od Mezinárodního měnového fondu. „Příznivý trend podle mě trvá, ale začíná to být nudné. Chybí tomu ze strany Západu sklon k pozitivnímu dramatu,“ hodnotí poslední týdny historik a ukrajinista David Svoboda.
Pod pozitivním dramatem si Svoboda, který působí v Muzeu paměti 20. století a v Ústavu pro studium totalitních režimů, představuje snahu udělat něco, co by mohlo průběh války a její trvání výrazně ovlivnit.
Host: historik a ukrajinista David Svoboda z Muzea paměti 20. století a z Ústavu pro studium totalitních režimů. Moderuje Zita Senková
„Západ tomu teď pohlíží jako zápasu mravence s vosou. Neustále jsme sice svědky solidarity, je to ale naše válka. Představa, že se pere Ukrajinec s Rusem, je mylná,“ zdůrazňuje Svoboda v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Profesor historie a mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě Igor Lukeš už dříve uvedl, že jde o válku Ruska Vladimira Putina proti civilizaci. „Naprosto s tím souhlasím. Není to ovšem jenom válka Putinova Ruska, ale Ruska jako takového,“ soudí historik a ukrajinista a vysvětluje:
„Před našimi zraky se odvíjí dramatická a dost možná finální etapa ruské otázky: Co dál s Ruskem? Jak se dál bude vyvíjet poměr Ruska a Evropy, respektive právě Ruska a civilizace?“
Tato otázka byla nastolena už před stoletím bolševickou revolucí, soudí historik:
„Od té doby je Rusko aktérem, který výrazně ohrožuje a destabilizuje mezinárodní řád a humanitní principy. My si s tím ale stále nevíme rady. Nelze ale jenom sedět na gauči, chroupat chipsy a pískat to Rusům nebo Ukrajincům. Podle mého skromného mínění jde o první vlaštovku světové války.“
Rusko po Putinovi
Západ by si měl klást otázku, co bude s Ruskem po Putinovi, navrhuje Svoboda.
22:37
Ukrajina přebírá iniciativu, nově jsou to Rusové, kdo se musí přeskupovat, říká generál Macko
Číst článek
„Znamená to stanovit si jako minimální cíl naprostou porážku ruských vojsk, návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a posléze pracovat s denacifikací Ruska. Ale na plná ústa nikdo neříká ani tu první podmínku. Nikdo neříká, že Rusko musí být poraženo na hlavu, ale jen že nesmí vyhrát,“ kritizuje světové lídry historik a ukrajinista.
Války se vedly vždy, uznává Svoboda, ruský vpád na Ukrajinu je ale podle něj nový v tom, že v moderní době jeden stát zaútočil na druhý s argumentem, že přece není hoden existence.
„To je novum, které strašlivě zasahuje do dosavadního evropského řádu. Je to určitá revoluce,“ zdůrazňuje. „Západ na to nemůže nereagovat. Nemůže se omezovat na minimalistické protesty. Nikdo dnes neříká, co můžeme dělat, aby válka netrvala déle než dva týdny. To je v naší moci,“ vybízí Svoboda a dodává:
„My jsme se od války jako by odřízli. Vykazujeme jako Západ, jako svět, solidaritu s obětí. No prosím. Ale to vykazujeme, i pokud jde o záplavy v Bangladéši, a já bych neřekl, že to je úplně totéž.“
Historik a ukrajinista by proto doporučoval intervenci Severoatlantické aliance na Ukrajině.
„Jako občan nějakého společenství, které má své hodnoty, jako občan, který se momentálně hrozně stydí za to, že tomu všemu musíme víceméně trpně přihlížet. Je mnoho forem intervenci, nemusí do toho humpolácky vstoupit. Může, a to není nápad z mé hlavy, třeba na Ukrajině mít své základny a logistické uzly. Není-li hrozbou, to, co se právě děje na výhodě, tak už nevím, co jiného to je.“
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu.
