Téměř polovina Rusů si nepřeje změnu ústavy, podle níž by mohl Putin znovu kandidovat, ukázal průzkum
Návrh na změnu ústavy, který by umožnil prezidentu Vladimirovi Putinovi setrvat v čele státu až do roku 2036, rozpoltil ruskou společnost. Schvalující a odmítavé názory jsou rozděleny skoro půl na půl, upozornil list Vedomosti s odvoláním na průzkum nezávislého střediska Levada. Novelu ústavy měli Rusové schvalovat příští měsíc v referendu, ale hlasování bylo kvůli koronaviru odloženo.
Novou právní normu, dovolující Putinovi nechat se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 nechat se zvolit prezidentem na ještě dvě šestiletá období, schvaluje 48 procent dotázaných, neschvaluje 47 procent.
Putin oznámil ekonomická opatření proti koronaviru, referendum o jeho znovuzvolení se odkládá
Číst článek
Vidět Putina v čele státu i po roce 2024 si podle průzkumu přeje 46 procent Rusů, nepřeje 40 procent.
Přijetí návrhu v parlamentu ponechalo skoro čtvrtinu dotázaných netečnými, pětina cítila pobouření a pětina naději. Pozitivní emoce v této souvislosti vyjádřilo 31 procent dotázaných, negativní 36 procent.
Dvě další hlavní sociologocké společnosti v Rusku, státní agentury VCIOM a FOM, dosud průzkumy na toto téma nezveřejnily. VCIOM se pouze ptal, zda Rusové pokládají tuto změnu za důležitou - a tři pětiny dotázaných tomu přisvědčily.
Proti dalšímu setrvání Putina u kormidla moci se stavějí hlavně mladí a vzdělaní lidé a obyvatelé hlavního města. Naopak chudší regiony z "periferie" jsou pro Putina, uvedl ředitel Levady Lev Gudkov.
Sociolog upozornil, že situace se prudce mění, pokles ruské měny a epidemie koronaviru postihnou podnikání a ekonomiku, což může otřást důvěrou lidí v režim. Nestabilní je podle něj i většina, která je nyní ochotna schválit změny v ústavě. Ale informovanější a vzdělanější část populace, která se staví proti Putinovi, zatím není ochotna jít hlasovat v referendu.
