S křiklouny se nikdo bavit nechce. Loď pluje jedním směrem, po eurovolbách se upravil kurz, říká expert
„Evropská témata se budou ve veřejném prostoru objevovat častěji,“ myslí si výkonný ředitel Institutu Europeum Martin Vokálek. Zásluhu na tom mají mít zvolení europoslanci, kteří se v tomto týdnu poprvé schází na plenárním zasedání ve Štrasburku. Mandát totiž získali nejen politici „tradičního rázu“, ale také výrazné osobnosti s neotřelou rétorikou. Co od nového Evropského parlamentu čekat?
Lidovci, socialisté a liberálové si po eurovolbách drží početní převahu, přesto je jejich hlasovací většina křehčí, než tomu bylo v uplynulém období. To se promítne do priorit, které bude EU v následujících pěti letech prosazovat.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s výkonným ředitelem Institutu Europeum Martinem Vokálkem
„Europarlament je jednou ze zásadních součástí evropské politiky. Je to loď, která pluje jedním směrem,“ přirovnává odborník Martin Vokálek. „Stalo se to, že se upravuje kurz, trošku se to nahýbá, právě i díky výsledkům voleb,“ podotýká.
Svůj díl na tom budou mít i zvolení europoslanci, kromě politiků klasického rázu se do europarlamentu dostali třeba kyperský youtuber nebo bývalá řeznice z Řecka. „Je to bizár evropských voleb, že mezi 720 členů se dostanou i trošku nekonvenční osobnosti,“ komentuje Martin Vokálek.
Pokud ale budou chtít svůj pětiletý mandát zúročit k prosazení nějaké agendy, musí přicházet s řešením. „S křiklouny se nikdo bavit nechce,“ zdůrazňuje ředitel Institutu Europeum a připomíná, že pokud chcete v europarlamentu něčeho skutečně dosáhnout, je třeba být konstruktivní a mít spojence.
Důsledky krizí
Ve volbách do Evropského parlamentu letos zafungovala tzv. národovecká témata. Díky tomu slavili úspěch lepenovci ve Francii, Bratři Itálie, Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána nebo v Česku hnutí ANO.
V Kremlu se Orbánův příjezd slavil. Je to důkaz, že jako Unie netáhneme za jeden provaz, varuje Jourová
Číst článek
„Je to hodně dáno i tím, v jaké situaci a v jakém stavu žijeme,“ všímá si Martin Vokálek a připomíná, že za posledních pět let Evropou otřásly krize, které ji sesadily z pomyslného vrcholu bezpečnostní situace. Krátce po minulých volbách do europarlamentu přišla pandemie covidu-19, následovala ekonomická krize a vše pak eskalovala ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Apelu na bližší semknutí, na nutnost obrátit se nyní dovnitř a zaměřit se na sílu národních států, využili právě národovečtí politici. Díky tomu se změnila mozaika Evropského parlamentu – zanikla frakce Identita a demokracie, část jejích politiků se zhlédla v nové alianci Patrioti pro Evropu a zbytek utvořil Evropu suverénních národů.
Reakce může být ale i opačná. Podle Martina Vokálka se nabízí i druhé východisko: „Často si lidi začínají více uvědomovat, že to není jenom o České republice, ale že skutečně výzvy, kterým čelíme, a problémy, které z krizí plynou a dopadají na občany, je nutné řešit právě na evropské úrovni.“ Pozitivem tedy může být, že se lidé začnou o unijní politiku více zajímat.
Jaké zrcadlo nastavily výsledky voleb do Evropského parlamentu národním politikám? Jak se s tím vypořádají zvolení europoslanci? A kam bude evropská politika v příštích pěti letech směřovat? Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.