Sáblíková potřebuje k individuálnímu úspěchu dobře fungující tým
Rychlobruslení a cyklistika. Právě v těchto sportech dává o sobě výrazným způsobem vědět Martina Sáblíková. Sama by ovšem v těchto disciplínách nic nedokázala. Bez pomoci Novis Teamu se na ledě ani silnici, kde má před sebou ještě šanci bojovat na olympiádě v Londýně, zkrátka a jednoduše neobejde.
„Go to the start… ready…“
Takový povel zná Martina Sáblíková více než dobře. Pravidelně ho slýchává na oválech určených pro rychlobruslení. Žene ji dopředu. Stejně jako Novis Team.
Kdo ho tvoří? Trenér, manažér, masér a kdo ví kdo ještě. Tedy Petr Novák a kolegové z reprezentačního družstva.
Rychlobruslařka Martina Sáblíková si pochvaluje skvěle fungující Novis Team, bez kterého by prý skvělých výsledků nikdy nedosáhla
„Vezmeme do týmu jen takové lidi, kteří by neznervózňovali Martinu nebo Karolínu. Vždycky všechno musí být samozřejmě udělané pro toho nejlepšího,“ vysvětlil strategii ohledně týmu Petr Novák.
Mimochodem, zdá se, že při starostech, které má na svých bedrech, zešedivěl.
„Mně už šediny narostly dávno, když nám byly házeny klacky pod nohy, zešedivěl jsem velmi rychle. Ale zaplaťpánbůh jsem to ustál, protože jinak by to rychlobruslení v České republice asi nebylo…“
Tvrdá disciplína
O trenérových metodách a všemožných zákazech i směrem k Martině Sáblíkové se vyprávějí legendy. Skutečně něco svým svěřencům, i dvojnásobné olympijské vítězce, v minulosti zakazoval?
„Nesměly s sebou vozit notebooky, nesměli poslouchat tvrdou hudbu. Dneska už můžou, ale věřím, že neposlouchají metal. Vozí si notebooky i iPody nebo co to je.“
Možná vás napadne otázka. Proč všechny ty zákazy?
„Čumět čtyři nebo pět hodin do notebooku, koukat na facebooku, koncentrovat se na to, jak hrát hru, to mozek zatěžuje, zatímco on potřebuje relaxovat – hlavně před závody,“ vysvětlil své kroky Petr Novák.
Celý tým jezdí pohromadě. Vzájemně se jeho členové povzbuzují, i když například někdo z nich konkrétní závod nejede. A navíc - mohou se těšit i na podporu fanoušků, třeba těch nizozemských.
„Je to super, protože když jsem nervózní, ti kolem mě mi pomáhají tu nervozitu překonat. Funguje to na tréninku i na ledě, když je vítr, člověk to netahá sám zepředu, je to pak strašně znát,“ oochvaluje si úlohu týmu Martina Sáblíková.
Jsou ale chvíle, jako nedávno v Budapešti při obhajobě evropského zlata ve víceboji, kdy na trenéra jednoduše řečeno nemá chuť.
„Ráno na mě trochu nastoupil, protože když viděl, jak jsem přišla ze snídaně unavená, nebyla jsem schopná jít, jak se mi chtělo spát, strašně mě sprdnul. Nejradši bych mu jednu vrazila,“ zlobí se naoko Sáblíková.
„Martina to pochopí až po tom naštvání. Je na mě chvilku zlá, ale když vidí, že to spělo k dobrému výsledku, jsme dál kamarádi,“ kontruje Petr Novák a pokračuje:
„Martina je na mě vždycky hodná týden před velkými závody, protože ví, že potřebuje výsledky,“ směje se.
Nakonec, výsledky hovoří za vše. Navíc po boku Sáblíkové vyrůstá devatenáctiletá Karolína Erbanová a té zkušená reprezentantka, právě v rámci dobře fungujícího týmu, může předávat zkušenosti.
„Ale jen z dlouhých tratí, protože já jezdím hlavně trojku a pětku, zatímco ona pětistovku, kilák a patnáctistovku, kterou já mám jen doplňkově. Můžeme si tak vzájemně pomoct.“
A také poradit. I když to raději Martina Sáblíková přenechá zodpovědnějším.
„Na rady je tady spíš trenér. Když můžu, řeknu jí něco, co znám z vlastní zkušenosti. Každá jsme jiná a můžeme to na sobě praktikovat různě. Ale funguje hecování a podpora, slovní i jiná. To je strašně důležité, pro všechny. To, že tu člověk není sám, je ohromným přínosem.“
A všichni dohromady mohou udělat skvělý výsledek. Jestli pouze v rámci rychlobruslení, nebo i na cyklistických tratích, se ukáže již brzy. Na konci března skončí totiž pro Martinu zimní sezóna, prakticky hned vzápětí by měla přesednout na kolo, sbírat body ve Světovém poháru a pokusit se vybojovat místo na londýnskou olympiádu.
