Sao Paulo vyslyšelo ulici. Na místě protestního městečka z igelitu budou byty pro chudé
V Brazílii mají zvláštní recept, jak dosáhnout vlastního bydlení. Politici v Sao Paulu rozhodli o stavbě až 3500 sociálních bytů pro rodiny, které před mistrovstvím světa ve fotbale obsadily nevyužívaný soukromý pozemek uprostřed města. Obyvatelé obrovského igelitového sídliště teď své příbytky opouštějí a doufají, že se brzy vrátí do domů, které by měly namísto chatrčí vyrůst.
Celé rodiny začaly stloukat přístřešky z latí a igelitů začátkem května, na kopci na dohled od stadionu Itaquerao.
Měl to být jakýsi bezdomovecký tábor. Shluk stovek přístřešků, mezi nimiž vyrostly i lidové kuchyně a latriny, nazvali symbolicky „Mistrovství lidu“.
Doufali, že politici podlehnou jejich tlaku. Nejlépe že město vyvlastní jinak nevyužívaný pozemek, nebo se dohodne s majitelem a pak tam pro ně nechá postavit levné sociální byty. Takové, které se staví i jinde – prodávané do osobního vlastnictví a financované státem dotovanými hypotékami.
Příspěvek o osudu „igelitového městečka“ v brazilském Sao Paulu natočil jihoamerický zpravodaj ČRo David Koubek
„V první řadě chceme vlastní střechu nad hlavou. Hodně to pro nás znamená. Jsme pracující a trpící. Doposud bydlíme v nájemním bydlení, jenže to pořád jen platíte a nic vašeho vám nezůstane. Proto sem každý den chodíme,“ líčil Valdemar Vital.
Svůj příběh vyprávěl obklopený početnou rodinou – nejen dětmi, ale i neteřemi a synovci.
Podobně jako oni docházely do stanového městečka přebývat i další rodiny. Mají bydlení, ale majitelům platí údajně neúnosné nájmy.
Rodiny se proto přidaly k plánu Hnutí pracujících bez střechy nad hlavou. To už postavilo po městě tři takové okupační tábory. A organizovalo i demonstrace a blokády dopravních tepen v centru města.
„Je to jediný způsob, jak přinutit naši vládu, aby nás poslouchala. Jsme zcela mírumilovné hnutí, neničíme, neházíme do výloh kameny, jen se snažíme dostat lid protestovat do ulic,“ říká koordinátor Hnutí pracujících bez střechy nad hlavou Edimilson da Silva.
Podle jeho organizace se v táboře Mistrovství lidu usadily čtyři tisíce rodin, novináři a úředníci však zjistili, že v noci zůstávalo na místě jen 20 lidí. Ostatní stále ještě měli své původní bydlení, takže se jednalo spíš o bezdomovectví „naoko“.
Tohle dobrodružství, při kterém obsadili cizí pozemek, se však vyplatilo. Teď se nejspíš lidé vlastního bydlení dočkají dřív, než kdyby se zapsali do normálních pořadníků.
