Co rozpoutalo násilí? A může vyústit v referendum? Otázky a odpovědi k nepokojům v Severním Irsku
Už více než týden propukají v ulicích Belfastu násilnosti, které s ohledem na krvavou historii Severního Irska vyvolávají obavy o osud pracně vyjednaného míru. Napětí mezi znesvářenými loajalisty i nacionalisty doutná dlouhodobě, historické křivdy a frustrace z brexitové dohody ale tentokrát vygradovaly do nepokojů, které si vyžádaly desítky zraněných. Co násilí rozpoutalo? A jaké mohou mít důsledky? I na to odpovídá následující přehled.
Co se v Severním Irsku odehrává?
Násilnosti, při kterých bylo zraněno už více než 50 příslušníků bezpečnostních složek, propukají noc co noc už déle než týden.
Pokračující nepokoje v Severním Irsku: Jsou to scény, které jsme velmi dlouho neviděli
Číst článek
Nepokoje začaly minulé úterý ve městě Londonderry, odkud se následně rozšířily do Belfastu a jeho okolí. Ve středu v noci se však přenesly do oblasti kolem takzvaných mírových zdí v západní části Belfastu, které oddělují části města tradičně obývané převážně protestantskými loajalisty a většinově katolickými nacionalisty.
Přes mírové zdi na sebe skupiny hází cihly, zápalné lahve a dělbuchy, ale také Molotovovy koktejly a petardy, které dopadají i na zasahující policisty. Záběry z hlavních ohnisek nepokojů často připomínají válečnou zónu – ve středu v ulicích vzplál i autobus hromadné dopravy, ve čtvrtek musela být proti vzbouřencům nasazena dokonce vodní děla.
„Jsou to scény, které jsme v Severním Irsku velmi dlouho neviděli. Scény, které mnoho lidí považovalo za součást historie,“ prohlásil ve čtvrtek irský ministr zahraničí Simon Coveney.
Podle vedení severoirské policie se incidentů účastní rovněž členové některých místních polovojenských organizací, včetně gangů mladistvých, z nichž některým je podle britské televize BBC pouhých 12 let.
Co nepokoje rozpoutalo?
Napětí v Ulsteru v posledních měsících graduje hlavně kvůli odchodu Spojeného království z Evropské unie a s tím spojené brexitové dohodě, kterou se po vyčerpávajících rozhovorech podařilo uzavřít mezi Londýnem a Bruselem.
Otázka Severního Irska byla jedním z nejpalčivějších bodů vyjednávání, přes veškeré snahy ale dohodnutý kompromis nedokázal vyhovět oběma znesvářeným stranám. Brexitová dohoda uzavřená mezi unií a vládou Borise Johnsona se tak stala novou rozbuškou už tak napjatých vztahů.
24:59
Kvůli porušení podmínek brexitu EU znovu hrozí Británii žalobou. Dobrá řešení nejsou, říká analytik
Číst článek
Jak podotýká například deník Financial Times, „brexit narušil křehkou rovnováhu takzvané Velkopáteční dohody“, která v roce 1998 ukončila 30 let trvající etnicko-nacionalistický konflikt s více než 3500 oběťmi. Více než 20 let po uzavření mírové dohody je ale Severní Irsko stále rozdělené. Loajalisté, kteří jsou převážně protestanti, chtějí zachovat Severní Irsko jako součást Spojeného království, zatímco nacionalisté jsou většinou katolíci a požadují připojení k Irsku.
Jednou z hlavních pasáží Velkopáteční dohody je mimo jiné ustanovení, podle kterého nevznikne mezi Severním Irskem a Irskou republikou tvrdá hranice, to je však v rozporu s brexitem, který zavádí celní kontroly mezi Británií a Evropskou unií. Tento střet měl vyřešit takzvaný severoirský protokol brexitové dohody, který ale rozproudil velké vášně.
Aby nemusela být vytvořena pevná hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, vznikla neviditelná hranice v moři mezi Skotskem a Severním Irskem. Část kontrol se tím přesunula do přístavů a na letiště, přes které míří zboží z Velké Británie. To ale v praxi působí problémy. Od lednového zavedení irského protokolu dochází k narušení obchodování a v Severním Irsku to vede k výpadkům v zásobování potravinami.
Loajalisté, kteří v roce 2019 podpořili Johnsona a věřili mu příslib vyjednání lepší dohody, tak výsledek brexitových rozhovorů a vytvoření neviditelné hranice vnímají jako podraz vlády a Westminsteru.
„Ve zkratce se dá říct, že Johnson obětoval unionisty v Severním Irsku, aby nemusel složité celní aranžmá zavádět pro celé Spojené království. Díky tomu Británii nesvázal v tak těsný vztah s Evropskou unií a otevřel možnost, aby Spojené království mohlo uzavírat obchodní dohody se světem, pro Severní Irsko to ale znamená částečně odlišný režim,“ popisuje pro iROZHLAS.cz odborník Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.
Hrají roli i další faktory?
Podle Kruliše tak Johnson vyjednaným kompromisem překonal pat, kterému čelila jeho předchůdkyně Theresa Mayová. Severoirská Demokratická unionistická strana (DUP) nicméně tvrdí, že se protokol neslučuje s Velkopáteční dohodou, a důrazný nesouhlas s pobrexitovou situací už před dvěma měsíci vyjádřily i loajalistické polovojenské buňky. Rozhořčení je nicméně viditelné i v ulicích, kde se začaly objevovat nápisy a graffiti vyslovující se proti novým hranicím v Irském moři.
Brexit v Irsku zkomplikuje dovoz zboží. Situace ale může nahrát příznivcům sjednocení ostrova
Číst článek
Ostrá kritika hraničních překážek mezi Severním Irskem a zbytkem Británie ze strany unionistů se zase nelíbí nacionalistické straně Sinn Féin, která stranu DUP obviňuje, že tím jen vyvolává nové napětí.
Do vyhrocené situace se ale promítají i další faktory – mimo jiné i výsledek voleb z roku 2017, kdy unionisté v parlamentu ztratili tradiční většinu. Od té doby mezi unionisty sílí pocit, že jsou „utlačovanou menšinou“, píše agentura AFP.
Rozhořčení unionistů navíc znovu zesílilo kvůli nedávnému rozhodnutí severoirských úřadů, že nebudou stíhat skupinu politiků ze strany Sinn Féin. Ti se navzdory protiepidemickým restrikcím loni zúčastnili pohřbu jejich spolustraníka a čelního představitele Irské republikánské armády Bobbyho Storeyho. Mezi dvěma tisícovkami smutečních hostů byla i zástupkyně premiérky a politička ze Sinn Féin Michelle O'Neillová, opozice proto hlasitě volala po jejím potrestání, státní zastupitelství ale případ smetlo ze stolu.
Jaké mohou být důsledky?
Jak upozorňuje například britská BBC, vyhrocení situace v Severním Irsku může mít dalekosáhlé důsledky jak pro Spojené království, tak pro jeho budoucí vztahy s Evropskou unií.
Severoirský protokol ostatně stojí za prvním vážným sporem mezi Londýnem a Bruselem, který v médiích rezonoval ve druhé polovině března. Británie totiž navzdory podmínkám dohodnutým v brexitové smlouvě o půl roku odložila zavedení kontrol zboží směřujícího do Severního Irska. Evropská komise následně obvinila Londýn z porušení závazků a zahájila proti němu právní kroky.
Návrh zákona zkomplikoval pobrexitová jednání. ‚Británie se snaží vybrat třešničky,‘ míní expert
Číst článek
S rostoucím napětím by se navíc severoirský protokol mohl ocitnout v ohrožení. Jedna z jeho částí totiž uvádí, že od roku 2025 může severoirský parlament odhlasovat jeho zrušení. Budoucnost protokolu se tak jistě stane jednou z hlavních otázek voleb, které Severní Irsko čekají příští rok.
Napjatá atmosféra ale může mít ještě vážnější důsledky a vyústit dokonce v referendum o nezávislosti Severního Irska, upozorňuje deník Financial Times nebo britská BBC. Podle ní přitom průzkumy veřejného mínění naznačují, že rostoucí menšina by odtržení regionu od Británie a sjednocení s Irskem podpořila.
„Cesta k referendu je načrtnutá i ve Velkopátečních dohodách. Pokud by se v souvislosti s aktuálním děním debata v Severním Irsku posunula a byla by tam většinová podpora pro připojení k Irské republice, podle závazků by k vyhlášení referenda mělo dojít. Jestli ale situace dojde tak daleko, je zatím k diskusi. Rád bych nicméně upozornil, že mezi oběma skupinami se jen těžko hledá pravda – celé je to hlavně o emocích a dlouhodobém znesváření,“ říká Kruliš.
Například lednový průzkum společnosti LucidTalk ukazuje, že 47 procent obyvatel Severního Irska upřednostňuje setrvání ve Velké Británii, pro odtržení by v současnosti hlasovalo asi 42 procent lidí.
Největší obavy panují nad tím, zda bude násilí dál růst a kam až se bezpečnostní situace v Severním Irsku vyvine. Znepokojení z dalšího vývoje vyjadřují nejen politici v Belfastu, Londýně či Dublinu, ale také obyvatelé samotného Severního Irska.
„Je to opravdu skličující… Máme strach, že výtržnosti dál porostou. Nechceme návrat doby, v jaké žili naši rodiče,“ říká pro britský deník The Guardian 25letý obyvatel Belfastu Cailin McCaffery.
