Skvrna na pověsti dobrovolníků z Calais: v Džungli ‚sexuálně vykořisťují‘ uprchlíky
Rozhořčení vzbudily množící se zprávy o dobrovolnících, kteří v uprchlické kolonii u Calais navazují kontroverzní sexuální vztahy s tamními obyvateli. Na problém upozornila bouřlivá internetová diskuse mezi samotnými dobrovolníky, kteří takové chování pranýřovali jako nepřípustné zneužívání lidí v nouzi. Vymýtit ho je však nesmírně těžké, ne-li nemožné, píše The Independent.
Britskému listu se podařilo zachytit plamennou debatu mezi dobrovolníky, kteří v dnes patrně nejznámější uprchlické kolonii Evropy působí. V takzvané Džungli živoří tisíce běženců – a řada z nich je s pracovníky charit v užším kontaktu než záhodno, potvrzuje vyšetřování Independentu.
V Calais roste zeď, dobrovolníci kritizují vlády a migranti z 'Džungle' dál sní o cestě do Británie
Číst článek
Deník k věci přivedla diskuse na facebookové skupině Calais People to People Solidarity, která sdružuje desítky tisíc dobrovolníků a jejich sympatizantů. „Slyšel jsem o chlapcích, podle všeho pod zákonem, kteří spali s dobrovolníky. Slyšel jsem o dobrovolnících, kteří během jednoho dne spali s více partnery, jen aby další den pokračovali v tom samém,“ napsal jeden z dobrovolníků.
‚Když to zameteme, nezmizí to‘
Dotyčný upozornil, že takové chování je v rozporu nejen se standardy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), ale především se samotnou etikou dobrovolnické práce. Konstatoval, že dobrovolník je vůči uprchlíkovi v pozici síly a vlivu, a tudíž je sexuální vztah mezi nimi je nerovnocenný, „tím spíš, jestliže je vnímán jako cesta k (obdržení) lepší pomoci (…), čímž ho lze definovat jako sexuální vykořisťování.“
Zatímco někteří se proti jeho tvrzení ohradili a další mínili, že vznik intimních vztahů je v tak vypjatých podmínkách přirozený, mnozí jiní ho podpořili s tím, že se jedná o vážný problém, k němuž je třeba postavit se čelem. „Když to zameteme pod koberec, nezmizí to,“ varoval jeden z diskutujících. Objevily se také výzvy, aby se vlákno smazalo dříve, než se ho chytí média. Debata skutečně po několika hodinách zmizela.
‚Nemáme nic v ruce‘
Jak Independentu potvrdila Clare Moselová, šéfka jedné z největších lokálních charit Care4Calais, popisované události nejsou pouhé zvěsti. Sama popisuje případ muže, který zprvu pracoval pro charitu Auberge des Migrants, ale kvůli „nevhodnému chování vůči běženkyním“ ho vyzvali, aby její řady opustil. Muž se pokusil přidat ke Care4Calais, ale díky varování od kolegů neuspěl, líčí Moselová.
Vzápětí však dodává, že provinilec jednoduše začal působit na vlastní pěst. „Je pro nás extrémně obtížné to kontrolovat. Pětina dobrovolníků tu jsou bez (záštity) jakékoli organizace,“ přiznává Moselová. A problém je, že chybí páky: „Věc se má tak, že (Džungle) není (úředně) uznaná jako oficiální uprchlický tábor, je to nelegální osada. Takže když chceme někoho donutit odejít, nemáme nic v ruce.“
Na stejné úskalí si stýská také Maya Konfortiová z Auberge des Migrants. „Vím o Britce se špatnou pověstí (kvůli sexu s běženci – pozn. red.) – kdyby dobrovolničila pro Auberge, vyhodili bychom ji, ale ona to dělala nezávisle, sama za sebe. (Nakonec) si našla toho správného uprchlíka a teď je s ním. Pokud vím, je zpátky v Británii a žije s běžencem.“
Francie evakuuje 1500 uprchlíků z 'nedůstojného' tábora na severu Paříže
Číst článek
Bezmocná slova
Pravidla obou charitativních organizací stanoví, že „jakákoli forma potenciálně vykořisťující sexuální aktivity mezi pracovníky a dospělými poživateli nebude tolerována, vzhledem k elementární zranitelnosti obyvatel uprchlických táborů.“
Slova na papíře jsou ovšem bezmocná, pakliže dveře do kolonie nejsou hlídané úřady. „Calais není klasický uprchlický tábor s regulovaným vchodem a východem. Díky tomu je sice zajímavý a poskytuje dobrovolníkům a běžencům dostatek příležitosti k setkávání, ale zároveň dává prostor špatným věcem,“ uznává Konfortiová.
Independent požádal o reakci UNHRC, který nepřekvapil striktním stanoviskem o „nulové toleranci (…) zneužívání nebo vykořisťování běženců; takovými zprávami a obviněními by se měly zabývat – a to především a v prvé řadě – francouzské úřady. Tento tábor by měl být co nejdříve nahrazen přijatelnějšími přijímacími podmínkami.“
Jenže zkrotit chaotickou Džungli se pro Francii zatím ukazuje jako nadlidský úkol. Kolonie tak zůstává, slovy Ruairidha Vallera z organizace Save the Children, nekontrolovatelnou „černou dírou v jedné z největších ekonomik planety“.
