Sledujte, co ‚vaří‘ Komise, radí nizozemská expertka na vliv v EU. Česko chválí za organizaci dokumentů
Nizozemsku se v posledních letech dařilo dění v Evropské unii ovlivňovat výrazněji, než by odpovídalo jeho velikosti. Přišla na to odborná studie. „Nizozemsko velmi pružně zareagovalo na brexit. S Británií jsme měli často shodné postoje. Potřebovali jsme proto v EU hledat nové partnery,“ říká v podcastu Bruselské chlebíčky jedna z autorek studie a expertka na vliv v EU Mendeltje van Keulenová.
Česko by podle van Keulenové mohlo být v Bruselu ještě silnější, kdyby vytvářelo koalice zemí s podobnými postoji.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s nizozemskou expertkou na vliv v EU Mendeltje van Keulenovou
Česko a Nizozemsko přitom podle van Keulenové mají mnoho společného. „Ty podobnosti spočívají v pragmatismu. V tom, že máme krátké rozhodovací linie ve vládní správě. Že jsme poměrně aktivní při prosazování evropských řešení,“ hodnotí nizozemská expertka.
Obě země také podle ní spojuje to, že v nich je mnoho lidí, kteří jsou vůči Evropské unii kritičtí. „Myslím, že je naprosto v pořádku být kritický k tomu, co se děje v Bruselu. Ale ten názor by měl být informovaný,“ dodává.
Jenže i v Nizozemsku podle ní na ministerstvech pracují i lidé, kteří mají o Evropské unii malé povědomí. A nepomáhá ani to, že nizozemská vláda dlouhodobě tvrdí, že do rozpočtu EU platí země příliš mnoho.
„Pokud mluvíte pouze o penězích a prezentujete EU jako něco, co nás stojí peníze, pak si to běžní lidé zapamatují a vytváří to určitý obraz Evropské unie,“ upozorňuje van Keulenová. Takový postoj podle ní neodráží to, co EU i Nizozemsku přináší: „Jsme relativně malý až středně velký členský stát a neměli bychom se tak dobře, neměli bychom takový sociální stát, kdyby nebylo evropské spolupráce.“
33:58
Dá se od svíčkové a smažáku dojít až ke zbohatnutí země? Česko v novém projektu hledá svoji značku
Číst článek
Vlivné Nizozemsko
I přes kritické postoje odborný přezkum ukázal, že mezi lety 2016 a 2023 mělo Nizozemsko ve srovnání s jinými členskými státy značný vliv na tvorbu evropských politik. Podle studie se to povedlo díky kombinaci silného premiéra, který se dokázal zapojovat do unijního dění, a aktivnímu Stálému zastoupení při EU v Bruselu. Výrazně pomohlo také to, že po odchodu Británie z Unie našla nizozemská diplomacie partnery v jiných členských státech.
Zásadní faktor podle van Keulenové byla „odbornost a informace, které nizozemští diplomaté a úředníci dokázali do evropského legislativního procesu vnést.“ V Evropské unii se totiž podle odbornice na vliv vše točí kolem poskytování informací a odborných znalostí. Státům i dalším aktérům proto radí, aby se snažili ovlivňovat už rané fáze přípravy nových pravidel, když Evropská komise teprve připravuje návrhy.
Koalice a byrokracie
Česku se podle van Keulenové daří být v Evropě vidět, má ale na víc, pokud bude aktivnější při vytváření koalic s dalšími státy.
„Aby vytvářelo blokační menšiny vůči záležitostem, které nechceme. Nebo naopak většiny u věcí, které chceme prosadit,“ vysvětluje autorka studie o vlivu Nizozemska v Evropské unii. „V EU rozhodujeme většinově, takže nemůžete najednou říct: Tohle nechci. Všichni tedy musíme hledat názorové většiny, a to znamená budovat koalice,“ dodává.
Gregorová vs. Nerudová: Europarlament podržel Evropskou komisi. Podporu ale nemá bezvýhradnou
Číst článek
Česko nicméně chválí za organizaci dokumentů, které z Bruselu přicházejí. „V Nizozemsku se mnoho institucí potýká s tím, jak zvládat dokumenty z Evropské unie, kterých je opravdu hodně,“ popisuje van Keulenová, která informace pro studii sbírala i v Praze. „Tady máte jeden vládní systém, a myslím, že je opravdu výborný. Takže bych doporučila Haagu, ať se tím inspiruje,“ uzavírá.
Kdo je tedy v Evropské unii velký ranař, a kdo naopak muší váha? A jak zásadní roli hrají lobbisté a velké firmy? Poslechněte si v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků v audiozáznamu výše. Anglickou verzi najdete zde.
