Slovensko chce ušetřit v armádě. Ruší proto tankové útvary a časem také dělostřelectvo. Slovenské zbrojovky byly přitom kdysi jedny z největších výrobců tanků v rámci Varšavské smlouvy.

15:58 15. července 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Slováci by si rádi nechali tanky i dělostřelectvo, jsou k tomu ale tlačeni nutností úspor. Vybírají tedy to, co mohou v rámci současných bojových operací uplatnit nejméně,“ vysvětluje vojenský analytik Martin Koller.

Pokud by takovou výzbroj ale Slovensko jednou potřebovalo, mohlo by podle Kollera litovat, že se tanků a dělostřelectva zbavilo, a mohlo by pak být nadmíru závislé na západních vládách.

„Podle zahraničních odborníků a analytiků se ale nepředpokládá, že by měla do 15 let vypuknout větší válka, která by ohrožovala Evropu. Za tu dobu se snad ekonomická situace zlepší,“ říká Koller.

Spekuluje se, že ušetřit peníze by mohlo znovuspojení ozbrojených sil Česka a Slovenska. „Takové spojování v rámci NATO existuje. Existují různé mezinárodní sbory jako NATO Response Force a další, na kterých se podílíme my i Slováci. Ono aby to zase nebylo tak jednoduché, že se připojí jedna parta vojáků k druhé, tak je tam řada dalších právních a ekonomických problémů,“ vysvětluje Koller.

„Já si myslím, že přímo spojení české a slovenské armády en bloc asi není moc reálné, ale spíš je to otázka kooperace armád z hlediska výcviku, bojového nasazení, společného využití prostor, akvizice výzbroje a tak dále,“ dodává.

Martina Hanáčková, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít