‚Ukrajinci doufají, že se Trump naštve.‘ Cestu k příměří hatí blafování, Putin odmítá ústupky

Washington/Moskva/Kyjev 20. března 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Třicet dní částečného pozastavení konkrétních bojů mezi Ruskem a Ukrajinou. Dá se tomu podle vás říkat dílčí příměří?
Dá se tomu říkat první krok k příměří. Není to ale poprvé. Celá ta myšlenka příměří, které by se týkalo útoků na energetické objekty, je z dílny Volodymyra Zelenského, z října loňského roku. Tehdy to Kreml smetl ze stolu, že to vůbec nepřipadá v úvahu. Tvrdili, že stejně na žádné energetické objekty neútočí, a kdyby náhodou útočili, tak to jsou objekty, které používá armáda, nebo se tou elektřinou živí třeba obranné závody a tak dále, tudíž je to legitimní cíl a nemáme se o čem bavit.

Jedná se o zastavení útoků, které by mířily na energetické objekty a infrastrukturu, anebo na energetickou infrastrukturu? Nebo jenom na energetické objekty? Protože verzí je několik. Po jednání Donalda Trumpa a Vladimira Putina vyšla dvě různá prohlášení. Kdo se v tom má vyznat…
Přesně tak. V jednom prohlášení je, že se jedná o objekty energetiky a infrastruktury. V jiných jsou jen energetické infrastruktury. Myslím, že se spíše myslí ta druhá varianta, protože tohle už bylo na stole v loňském roce a bylo to asi nejjednodušší, co se mohlo domluvit.

Odpovídá tomu i současný vývoj na bojišti? Protože pár hodin na to, co jsme se dozvěděli o závěrech jednání Trumpa s Putinem, opět odstartovaly útoky dronů a nálety právě na energetickou soustavu. Zasažena ale byla i ukrajinská nemocnice. Ruské protivzdušné síly pak taky sestřelily pár desítek ukrajinských dronů, takže útoky pokračují a týkají se zřejmě i nadále nejen infrastrukturních, ale i energetických objektů…?
Bezesporu. Už asi dvě a půl nebo tři hodiny po telefonátu vyšla zpráva o zasažení elektrárny v městě Slavjansk v Doněcké oblasti. V noci pak také Ukrajinci zaútočili na sklad pohonných hmot v Krasnodarském kraji. Ruské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, že udělali všechno pro to, aby útoky zastavili. Dokonce po rozkazu Vladimira Putina nechali ve vzduchu vybouchnout drony, které už letěly.

Že se takto obětovaly?
Nevím, odkud a kolik hodin musely letět, aby je mohli nechat nad Ukrajinou vybuchnout. Od doby, kdy telefonát skončil, po útoky uplynulo několik hodin, takže to by musely letět bůhví odkud.

K čemu tedy krok k příměří je, když se stejně nedodržuje?
Podle mého názoru to je hra z obou stran. Ukrajinci chtějí především ukázat, že jej Rusko nebude dodržovat. Doufají, že se Donald Trump na Kreml naštve, bude výrazně tvrdší a splní své sliby o velkých sankcích proti Rusku a o skokovém navýšení dodávek zbraní pro Ukrajinu. Rusko to zase hraje tak, že to ještě asi neplatí, vždyť se ještě úplně stoprocentně nedomluvili. Musíme ještě vyřešit detaily, tak si třeba ještě zavoláme příští týden. Z pohledu Kremlu oni vítězí. Mají silnější ruku, tudíž nejsou nuceni k ústupkům. Budou se tedy snažit být někde na hraně, aniž by museli cokoliv pořádně slíbit. Současně ale nesmí naštvat Washington, protože jim je jasné, že by to mohlo být problematické.

Mluvil jste o tom, že návrh, který byl patrně přijat, vychází z pera Volodymyra Zelenského. Jinými slovy, Volodymyr Zelenskyj s tím teď souhlasil? Protože pokud se nemýlím, tak Ukrajinci byli v poslední době při útocích na ruské rafinérie poměrně úspěšní. Tohle jim tedy úplně nehraje do karet, ne?
Ukrajina před telefonátem souhlasila s úplným příměřím, nejenom co se týče útoku na energetiku. Tohle je tedy jenom malá výseč. Ano, Ukrajinci v posledních měsících vyvinuli nové drony a rakety, ale musíme se na to podívat realisticky – zasáhly dvě, tři rafinérie týdně. Když se ale potom podíváte, nakolik to omezilo dodávky pohonných hmot, tak to se bavíme o maximálně jednotkách procent.

Telefonát

Vraťme se k telefonátu Donalda Trumpa a Vladimira Putina.  Byli na lince jen oni dva?
Fotografie, které byly zveřejněny, se tvářily, že jsou tam skutečně jenom oni dva. Nicméně praxe podobných rozhovorů je, že je v místnosti vždycky několik dalších lidí, od klíčových spolupracovníků té či oné strany přes tlumočníky a tak dále. Takže to není tak, že by potom Vladimir Putin vysvětloval svým kolegům, o čem přesně se s Donaldem Trumpem bavili.

Mluvili spolu přes dvě a půl hodiny. To je docela dlouho, ne?
Je to výrazně dlouho. Těžko říct, co všechno probírali, protože se opět liší zprávy z obou táborů. Nicméně se to zjevně týkalo nejenom Ukrajiny, ale i Blízkého východu a tak dále.

A hokeje?
A hokeje, samozřejmě.

Taková Putinova hokejová diplomacie, ne? Jeho oblíbený sport. Prý by teď spolu měli hrát hráči NHL a KHL?
To je myšlenka, kterou víme od Kremlu, že se to probíralo a Trump s tím neměl problém. Není to ale ve fázi, že by se za dva měsíce mělo hrát nějaké velké utkání. Je to trochu cosplay sovětských dějin, protože v 70. a 80. letech byly série zápasů, kde hráli hráči SSSR proti výběru hvězd NHL. Dokonce jednou i vyhráli, takže se o tom dodneška točí filmy. A jak víme, Vladimir Putin je vášnivý hráč hokeje. Je tam Noční hokejová liga, kdy různí oligarchové a lidé z Kremlu chodí hrát hokej. Možná by to chtěli zopakovat.

Je to poměrně pozoruhodné. Celý svět čeká na výsledek telefonátu Trumpa s Putinem a očekává se, jak se Putin vyjádří k navrhovanému nápadu na příměří, který si odsouhlasili Ukrajinci a Američané na jednání v Saudské Arábii. Z toho vyplyne jakési pozastavení bojů, kdy přesně nevíme, čeho se má týkat. A do toho přijde zpráva o tom, že by spolu mohli do budoucna sehrávat zápasy hráči KHL a NHL. Nepodařilo se ruskému prezidentovi Donalda Trumpa k něčemu dotlačit a z některých věcí ustoupit? A není vítězem telefonátu právě ruský prezident?
Určitě není poražený, to zcela bezpečně. Uvidíme, jak to bude z dlouhodobějšího hlediska, ale momentálně to odehrál naprosto s přehledem. Ostatně to dával zcela demonstrativně najevo. Předtím navštívil sjezd Ruského svazu průmyslníků, což je velká organizace sdružující všechny oligarchy – Děripaska, Usmanov a tak dále. Uspořádal tam setkání pro uzavřenou skupinu asi devadesát lidí, kde říkal, že stejně neustoupí. Podle zjištění listu vcelku loajálního listu Kommersant měl říct, že pokud Ukrajina nechce, aby přišla o Oděsu, tak musí uznat anexi Krymu a dalších čtyř ukrajinských oblastí. Svým úplně nejdůležitějším lidem ze svého okolí tak slíbil, že nebude ustupovat.

Takže teď to byl takový Putinův blafák. Prostě neustoupil a Donald Trump teď může Západu prezentovat to, že k něčemu Putina donutil, ale že to rozhodně nebylo to, co sám žádal. Je to vidět i z jeho prohlášení, kdy na své sociální síti Truth Social oznámil, že telefonát byl podle něj dobrý a produktivní. To je dost slabé vyjádření na Donalda Trumpa, nemyslíte?
Upřímně řečeno je to spíše známka toho, že on sám je s tím hrubě nespokojen. V gradaci postů na jeho sociální síti je tohle spíše zklamání.

Myslíte si, že se řešilo i trvalé příměří? Rusko má řadu otázek a patrně obav, kdo by měl dohlížet na linii doteku, žádá konec podpory Ukrajiny a sdílení západních zpravodajských informací s Ukrajinou. Ale nemluví se třeba už o tom, že by Rusko asi nemělo mít žádnou vojenskou podporu od svých partnerů a tak dále. Je to takové jednostranné a z Moskvy zaznívá řada otazníků…?
Základní problém je, že Donald Trump si to představuje tak – a říkal to už v předvolebním období – že je donutí si bez jakýchkoliv podmínek sednout k jednacímu stolu. Když nebudou chtít Ukrajinci, seřeže jim veškerou vojenskou pomoc, a když nebudou chtít Rusové, uvalí na ně sankce a naopak znásobí dodávky ukrajinské armádě. Rusko naopak říká, že jednání o příměří ano, ale pouze pokud se bude zhruba vědět, jak bude vypadat trvalý mír. To jsou dva úplně různé přístupy, které jsou neslučitelné. A zdá se, že Vladimir Putin je schopen to prodlužovat a tlačit Donalda Trumpa, aby se začalo rovnou jednat o finálních podmínkách.

Putin tedy chce, aby Západ a hlavně Ukrajina uznaly, že oblasti, které Rusko okupuje, plus anektovaný Krym jsou ruské? A když to Ukrajina neuzná, tak zaútočí na Oděsu, jak jste zmiňoval?
Takhle to prý zaznělo na Svazu průmyslníků. Je ale potřeba ještě říct, že si ony čtyři oblasti představují v celých hranicích, tedy včetně území, které jsou pod kontrolou ukrajinské armády. Takže by to znamenalo, že by se Ukrajina měla vzdát třeba Chersonu, protože Rusko ovládá pouze levý břeh Dněpru. Musela by se vzdát i Záporoží, milionového města, které je přes sto kilometrů od frontové linie. Takže to jsou věci, které jsou asi těžko představitelné.

S čím do toho vstupují Ukrajina a USA?
Vstupují do toho s tím, že by Ukrajina asi byla schopna souhlasit s tím, že se zastaví tam, kde jsou. Sice neuznají obsazení okupovaných území, ale třeba slíbí, že se je nepokusí vrátit jinou než diplomatickou cestou. To ale Moskvě zjevně nestačí.

Černé moře

Jednání se měla týkat i potenciálního příměří ohledně Černého moře. To se teď rozjednává. Černé moře je důležité pro trasy ruských tankerů, mimo jiné i pro ruskou stínovou flotilu, o níž jsme ve Vinohradské 12 nedávno mluvili. Rusko je samozřejmě závislé i na exportu ropy, své nejdůležitější suroviny, protože z toho pak financuje válečnou mašinérii. Příměří, které by se týkalo Černého moře, by tedy asi bezpochyby uvítalo?
Určitě. Příměří ve vzduchu a na moři, jak opět navrhoval Volodymyr Zelenskyj, taky není novinka. Myslím, že to bylo po rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kterému to Zelenskyj představil jako myšlenku, že se nebude válčit alespoň ve vzduchu a na moři a boje povedou jenom pozemní jednotky. Ale samozřejmě, pro Rusko by to bylo výhodné. Stejně tak by to bylo výhodné i pro Ukrajinu v okamžiku, kdy by na Oděsu a na její přístav nepadaly každý druhý týden rakety.

Zvlášť když Ukrajina žádnou flotilu nemá. 
Vojenskou ne. 

Jednání o příměří ohledně Černého moře by měla být dále vedená na Blízkém východě. Nemáte obavy, že bude mít Vladimir Putin teď v té debatě trochu navrch? Dějí se teď změny, které se neděly poslední tři roky za vlády Joea Bidena, ale dějí se v takovém měřítku, že z toho může profitovat jenom jedna, a to ruská strana?
Ruská strana má bezesporu převahu. Přinejmenším ve svých očích vítězí. Z jejich hlediska je Západ stále ve vleku svých falešných představ, ale aspoň ten Donald Trump už pochopil, že Vladimir Putin měl celou dobu pravdu, takže musí jenom chvilku počkat, než to dojde i ostatním. Vždyť na to stejně nemají politickou vůli, ani na to nechtějí dávat peníze, Ukrajinci už jsou unavení… Takže jenom chvilku počkají, zase pojedou do Saúdské Arábie a tam si popovídají, propustí dalších pár desítek válečných zajatců nebo udělají jiné gesto. A budou se bavit, jak to navrhoval třeba Kirill Dmitrijev, jeden z vyjednavačů, třeba o rusko-americkém projektu letu na Mars, což by mohlo zajímat Elona Muska. Tohle všechno je to, o co se bude Moskva určitě pokoušet. Na to člověk nemusí být hluboký analytik.

Donald Trump má tedy v ruce jeden jediný „klacek“, kterým jsou potenciální sankce?
A tím druhým jsou dodávky zbraní na Ukrajinu, což ale má fyzické limity. Samotná americká armáda nemá tolik volných zbraní, které by mohla dodat, takže tam to spíše zavání blafováním. Sankce samozřejmě můžou mít vliv, ale Rusko se je za ty tři roky naučilo do určité míry obcházet. Ano, ztrácí na tom velké peníze, ale není to tak, že by bylo vyhladovělé. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CBS, Fox New, CNN a youtubové kanály Global News a Bloomberg.