Začneme aktuálními čísly. Kolik lidí do této chvíle požádalo o korespondenční volbu?
Z středečního rána máme aktuální informace, že požádalo 64 tisíc občanů Slovenské republiky.

Máte představu, kolik z nich žije v Česku?
Přibližně třetina.

Bude letošní účast v korespondenční volbě rekordní?
Ano, jednoznačně, už jsme překročili rekordy z minulých let. Tyto volby budou skutečně rekordní.

Čím to je?
Přisuzujeme to tomu, že se o tomto způsobu volby jednak velmi šíří informace, snažíme se také v rámci kampaně Srdcom doma zainteresovat organizace na Slovensku i krajanské organizace v zahraničí, podpořily náš významné osobnosti v čele s paní prezidentkou a panem premiérem, také řada slovenských herců žijících v zahraničí a umělci.

Letos je dostupný nový způsob, jak zažádat o korespondenční volbu, a sice pomocí poměrně jednoduché aplikace ministerstva vnitra. Myslíte, že i to stojí za zvýšeným zájmem?
Ano, určitě. V minulém volebním období jsme aplikaci vyráběli my jako nezisková organizace. Zákon vyžadoval, aby lidí individuálně kontaktovali obecní úřady, kde mají trvalé pobyty, toto se přeneslo na ministerstvo vnitra a dnes je to o mnohem jednodušší proces.

Máte představu, kolik lidí stále ještě využívá možnost zažádat poštou a nevyužije jednodušší řešení v podobě aplikace?
Ano, ke včerejšímu dni máme statistiku, že je to méně než jedno procento.

Předvolební sliby

Vy sám žijete v Česku, určitě se potkáváte s řadou Slováků žijících tady. Může být důvodem, proč se Slováci žijící v Česku neúčastní slovenských voleb to, že se stali více Čechy a dění na Slovensku je nezajímá?
Určitě. Je to individuální, ale speciálně v případě České republiky platí, že jsme blízko a velmi mnoho lidí si tradičně spojuje návštěvu Slovenska s volbami, takže nevyužijí možnost korespondenční volby, pokud bydlí v Česku.

Je ale potřeba zdůraznit, že pro lidi, kteří nemají trvalý pobyt na Slovensku, je jediná možnost, jak se zúčastnit voleb, právě volba poštou. Oni na Slovensku volit nemůžou.

Řada Slováků v České republice ale trvalý pobyt má, takže se jich korespondenční volba týká. Jak můžeme rozumět tomu, že se dá volit korespondenčně při parlamentních volbách, ale ne při volbě prezidenta?
Výborná otázka. My jako občanské sdružení už od roku 2018 upozorňujeme na tuto nesrovnalost v ústavě a žádáme, abychom se přiblížili ostatním zemím Evropské unie.

Například Rakousko umožňuje volbu poštou ve všech volbách pro všechny občany, i když jsou na území Rakouska. Budeme na tom dále pracovat a přesvědčovat politiky.

Dostali jsme od politiků někdy nějaké odůvodnění, proč se do tohoto řešení moc neženou?
Dostali jsme už před minulými volbami sliby od stran, které byly v koalici, ale vláda to nedostala ani do programového prohlášení. Proto předpokládáme, že tyto nenaplněné sliby jim teď spočítají voliči v zahraničí a bude to vidět na hlasech.

Další věc je, že ministerstvo vnitra správně argumentuje, že v některých případech by se do toho nepouštělo, protože se obává obchodování s hlasy.

My ale říkáme, že minimálně u prezidentských voleb a voleb do europarlamentu nevidíme žádný problém to zavést. Ministerstvo vnitra už dokonce předložilo návrh na změnu zákona a příští prezidentské volby už by mohly být i ze zahraničí. Ale poslanci současného parlamentu to na posledních chvíli zamítli. Takže vidíme, že některým politickým stranám, které mají dnes velkou moc, nevyhovuje korespondenční volba.

V jakých cizích zemí bývá slovenská účast nejvyšší?
Kromě České republiky to je Velká Británie, dále německy mluvící země a poté další země.

Pavlína Nečásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít