Slovenští poslanci si výrazně omezili trestněprávní imunitu. Policie už do budoucna nebude potřebovat souhlas parlamentu k tomu, aby mohla proti poslanci zahájit trestní stíhání. Imunita zůstane slovenským poslancům pouze na výroky pronesené v parlamentu a na parlamentní hlasování. Zrušení imunity podpořila vláda i opozice.

19:54 26. července 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přestupkovou imunitu si poslanci zrušili už letos v únoru krátce před parlamentními volbami. Dnešní zrušení trestněprávní imunity znamená, že policie při podezření na trestný čin může poslance začít stíhat bez souhlasu parlamentu.

Na to, aby policie vzala poslance do vazby, bude stále potřebovat souhlas sněmovny, a pokud policie přistihne poslance přímo při činu, tak bude potřebovat souhlas mandátového a imunitního výboru, aby mohla poslance zadržet.

Diskuzi o zrušení imunity poslanců urychlila začátkem letošního roku také korupční kauza Gorila, ve které měla finanční skupina Penta údajně uplácet slovenské politiky a státní úředníky.

K dnešnímu prosazení přispěl podle poslance strany Sloboda a solidarita Martina Poliačika obrovský tlak veřejnosti.

„Každý jeden poslanec, který by byl proti, by byl terčem masivní veřejné kritiky. Myslím si, že historie slovenských takzvaných ‚papalášů‘ doběhla a my jsme jenom spokojení. Zrušení imunity bylo jedno ze základních témat při zakládání strany Sloboda a solidarita,“ řekl Radiožurnálu.

Během posledních dvanácti let proběhlo ve slovenském parlamentu několik pokusů o omezení nebo zrušení imunity. „Vždycky se našly buď technické výmluvy, nebo politické hry,“ popisuje dosavadní nevůli Poliačik.

Vojtěch Berger, Lucie Maňourová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít