Sociolog: Trump zase tolik nových hlasů nezískal. Průzkumy ho ale opět podcenily
Průzkumy před prezidentskými volbami v USA v letech 2016 a 2020 nedokázaly zcela postihnout, kolik Američanů chtělo volit republikána Donalda Trumpa. Efekt se patrně v menší míře opakoval i letos. „Harrisová už narazila na nějaký strop a nezískávala víc. Co ale teď vrtá výzkumníkům hlavou, je, že tohle byly už třetí volby, kdy se nepodařilo odhadnout podporu Trumpa,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz sociolog z Akademie věd Tomáš Kostelecký.
Průzkumy předvídaly velmi těsné volby. A to se vlastně co do počtu hlasů vyplnilo. Překvapivé ale může být, že Harrisová nakonec může ztratit všech sedm klíčových států. Proč to nebylo třeba tři ku čtyřem?
Ještě nemáme úplně dopočítáno, ale nemůžeme vyloučit, že Trump vyhraje všechny státy. Předvolebních výzkumů je teď už tolik, že je nemá cenu sledovat jednotlivě, ale zaměřit se spíš na spolehlivé lidi, kteří ty výzkumy agregují dohromady.
Většinou to není tak, že by dělali čistý průměr. Oni váží jejich kvalitu a metodologii. Důležité je sledovat trend, ten je spolehlivější než čísla jako taková. V americké předvolební kampani byly dva nebo tři klíčové body, které měnily preference.
První bod byl nominace Harrisové jako prezidentské kandidátky, to jí vyletěla podpora. Dokonce i v takových výzkumech, kde se třeba ptají jen na to, jestli ji mají lidi rádi, nebo ne. Po tomhle skoku klesala, až se Trump stal zase favoritem.
Druhým byla televizní debata, které se Trumpovi zjevně nepovedla, i když tvrdil, že byl skvělý. Po té Harrisové zase vyskočila pravděpodobnost zvolení nad 50 procent. Ale vždycky to byl skok, který postupně ochabl. Trump tomu čelil tak, že už do žádné další debaty nešel, protože si uvědomil, že je to pro ně riskantní.
Pensylvánie ani zbytek ‚modré zdi‘ Harrisovou nepodržely. Trump uspěl v apelu na Hispánce
Číst článek
Třetím podstatným bodem, který ale pomohl Trumpovi, bylo odstoupení třetího nejsilnějšího kandidáta Roberta F. Kennedyho. Ten doporučil svým příznivcům, aby volili Trumpa.
Takže ke konci to vypadalo tak, že předvolební výzkumy byly velmi těsné. Rozdíl byl plus mínus jedno, dvě procenta. Ve swing states pak průzkumy předvídaly, že čtyři získá Trump, Pensylvánie byla prakticky vyrovnaná a v Michiganu a Wisconsinu vedla Harrisová o asi jedno procento.
Harrisová už prostě narazila na nějaký strop a nezískávala víc. Co ale teď vrtá výzkumníkům hlavou, a o čem je velká debata, je, že tohle byly už třetí volby, kdy se nepodařilo odhadnout podporu Trumpa. Zhruba tři až čtyři procenta lidí navíc volila Trumpa. A to výzkumy nezachytily.
Efekt nespokojených voličů
Takže podle vás efekt podceňování Trumpa výzkumníky, který jsme pozorovali v minulých volbách, nevymizel? Letos Trumpovi voliči působili o poznání sebevědoměji.
Je to tak, působili. Ale pravděpodobně tam byla nějaká relativně malá skupina lidí, která v tom těsném výsledku rozhodla.
V roce 2016 Hillary Clintonová vedla nad Trumpem o asi tři procenta, potom vyhrála na absolutní počet hlasů, ale volby prohrála kvůli klíčovým státům. Joe Biden (v roce 2020, pozn. red.) vedl v průzkumech o asi šest procent, nakonec ale vyhrál třeba jen o dvě.
Kamala Harrisová v průzkumech nakonec už skoro nevedla, takže když k tomu dáme zase ty tři až čtyři procenta, tak to vychází, i když tedy stále nemáme úplně sečteno.
Harrisová: Musíme přijmout výsledky voleb, to je demokracie. Za práva a rovnost budeme bojovat dál
Číst článek
Trump ve skutečnosti tolik voličů nezískal, i když to tak v procentech bude vypadat. Volilo ho letos zhruba stejně lidí jako před čtyřmi lety. Ale Harrisová dostane zhruba o deset milionů méně hlasů (než Biden před čtyřmi lety). Demokraté ztratili nějaké voliče, Trump jich moc nezískal, a to jednoznačně rozhodlo ty volby.
Také se tam projevuje efekt nespokojených voličů – co dělají, když někdo vládne a usiluje o znovuzvolení. Trump končil vládu v roce 2020 v posledním roce pandemie koronaviru, v Americe umírali lidé. Byla to chaotická a nepříjemná situace. I to mobilizovalo lidi proti Trumpovi.
Dnes byli lidé primárně naštvaní kvůli ekonomice, i když se té americké vlastně daří relativně dobře. Inflace byla vysoká všude, ve Francii, Španělsku, u nás, v Japonsku. Ale lidé nevydýchali, že v Americe byla za Bidena. A Harrisová samozřejmě byla viceprezidentka, součástí té administrativy. Faktorem byla i nelegální migrace.
Pojďme se ještě vrátit k agregování průzkumů (grafům volebních preferencí, které shromažďují data z velkého množství průzkumů). Minulý týden pozornost přitáhl průzkum ze státu Iowa, který Harrisové připisoval tříprocentní vedení. Mohou mít takové jednotlivé průzkumy váhu?
To bylo naprosto nečekané. Nechápu to, protože výzkumnice Ann Selzerová mívá poměrně přesné průzkumy, které dělá jen lokálně a s malou odchylkou. Něco se muselo stát špatně. Samozřejmě leckterý konspirátor řekne, že to nějak zfalšovala. Je to ale naopak katastrofa pro ni, když měla image někoho velmi důvěryhodného s přesnými výzkumy a teď jeden hodně uletěl. Ale nevíme proč.
26:27
Sociolog: ANO není zcela národně konzervativní. Může mít víc tváří, třeba i sociálně demokratickou
Číst článek
Co byste dělal na jejím místě, pokud byste měl pocit, že vaše metodologie byla správná. Zamyslel byste se dvakrát, jestli takový výzkum publikovat?
Ne. Taky bych ho publikoval. Pokud bych věřil tomu, co dělám. Od toho tam ti výzkumníci jsou. Nejpodezřelejší jsou ty výzkumy, které dělají v sedmi swing states a vyjdou jim plus minus stejně jako ty průměry. To máte podezření, že ti lidi se podívali na průměry a řekli si, že se nesmějí odchylovat, a tak to nějak zaonačili.
Mně nevadí, když má někdo jiný výsledek, ale samozřejmě teď se bude detailně studovat, jak se to stalo. Nějaká míra nahodilosti a chyby vždycky existuje.
Důvěryhodné průzkumy
Už jste naznačil, že průzkumů letos v Americe rozhodně nebylo málo?
Bylo jich vlastně strašně moc. Naopak bych řekl, že jich bylo tolik, až začalo panovat podezření, že už nikdo nesleduje jednotlivé výzkumy, a sledují se právě jen agregáty. Třeba jako organizace FiveThirtyEight, kterou jste zmínil.
Tam ale vzrůstá nebezpečí, že někdo začne platit firmy, které průzkumy běžně nedělají. A nějaký klient si třeba může zaplatit, že když to vyjde příliš pro Harrisovou, výzkum se nebude publikovat. A budete systematicky publikovat jen ty, které se hodí vašemu politickému názoru. A tak ovlivníte výsledky v těch agregátech, pokud se to bude dělat masově.
Konkrétně FiveThirtyEight má ale metody, které mají tohle ošetřit. Pokud je dotyčná agentura zaplacená nějakou stranou nebo hnutím, mají její průzkumy pak v agregátech menší váhu…
Ano, to je jasné, to dělají všechny. Proto to nejsou jen průměry. Každopádně je třeba se mít na pozoru před firmami, které nikdo nezná, a najednou budou dělat předvolební průzkumy. To platí i pro volby v Česku. Pokud to budou firmy, které to už dělají 20 let, mohou být přesnější. Minimálně víte, kdo to dělá.
Takže byste řekl, že rozdílem mezi americkým a českým prostředím je větší přehlednost u nás?
My jsme velcí zhruba jako jeden americký stát a oni tam jsou v rámci něj taky přehlední. Ale lidi, kteří sedí na Floridě, vůbec nemusí tušit, jak se dělají výzkumy v Ohiu. Amerika je vleká země, má mnohem víc institucí, organizací a univerzit i soukromých firem.
Dokážete nějak postihnout, kam se odvětví průzkumů politického mínění posouvá? V Americe by se dal počet velkých průzkumů před 40 lety skoro spočítat na prstech jedné ruky.
Zase tak mladý ten obor není. Starý pan (George) Gallup dělal průzkumy už před asi 70 lety. U nás se jím inspirované průzkumy dělaly už těsně po druhé světové válce. Dříve ale bylo zlatým standardem osobní dotazování, kde mají všichni stejnou pravděpodobnost, že budou vybraní. Pošlete tazatele k nějakým respondentům, oni s nimi udělají rozhovor, to se pak přepíše do databází, udělá se z toho datový soubor a analyzuje se.
To je velmi drahá věc. Musíte platit lidi, tazatele, ti musejí být vyškolení. Tradičně si to proto platily silné skupiny, typicky třeba televize nebo velké noviny.
Potom v Americe začali s masovým rozšířením telefonu dělat průzkumy na dálku. Některé věci se tak zjišťovat nedají, ale krátké, jednoduché dotazníky ano. Tím se to trochu zdemokratizovalo, protože to bylo levnější a už spojené s jinou metodologií.
‚USA a Čína při konfrontaci ztrácejí‘. Si Ťin-pching ve vzkazu Trumpovi vyzval k větší komunikaci
Číst článek
No a teď je éra, kdy se dělají hlavně online výzkumy, i když se pořád dělají i telefonicky a v akademické sféře osobně. Dělat online panely je levnější, klíčové ale je, udělat dobře výběr respondentů, aby byl reprezentativní. No a když nemáte moc velké standardy, tak se to výrazně zlevní. Proto si myslím, že v dnešní Americe je výzkumů mnohem víc.
Politické předsudky
Mohlo se podle vás stát, že američtí výzkumníci, i když jde o profesionály, mohli nezvládnout pracovat s vlastními politickými předsudky a preferencemi při vyhodnocování dat ve výzkumu?
Nevěřím tomu. To se vlastně nikomu nevyplatí. Už teď vidíme Trumpa, jak běžně říká, že je něco fake news, falešná zpráva, třeba CNN jsou podle něj fake news. A nedej bože, aby skutečně řekli něco, co by nebyla pravda, a on jim to omlátil o hlavu.
Ale taky už říká fake polls, falešné průzkumy. Dávám to s ním naschvál do souvislosti, protože bude prezident a má významný vliv na veřejné mínění. A když on o vás bude říkat, že falšujete průzkumy, tak vám potom třeba firma jako Coca-Cola nebude věřit.
A tak si právě často agentury, co dělají výzkumy veřejného mínění, vydělávají. Coca-Cola bude přemýšlet, jestli neudělá nový tvar láhve a bude na vzorku konzumentů testovat, jak na ně působí, a tak si najme tyhle firmy. A když bude nějaká označená prezidentem jako podvodníci, nemusí získat zakázku.
Takže agentury mohou být pod ekonomickým tlakem, aby byly co nejpřesnější?
Přesně. Prosazovat své politické preference tím, že bych něco zamlčoval, neřkuli falšoval, pro mě není vůbec produktivní.
