Španělsko mezi socialisty a krajní pravicí. O vládě rozhodnou separatistické strany, říká Ferenčíková
Lidovci ani socialisté zatím nejsou schopni složit většinu v dolní komoře španělského parlamentu. Rozhodnou proto separatistické strany Katalánska a Baskicka. „Katalánští separatisté jsou ochotni dát svých sedm mandátů Sánchezovi a jeho socialistům k dispozici. Důležité pro ně ale je pokračování v dialogu, který byl zahájen během předchozího období Sánchezovy vlády,“ popisuje Kateřina Ferenčíková, spolupracovnice České televize ve Španělsku.
Dolní komora parlamentu ve Španělsku má 350 křesel, k většině je tedy potřeba 176 hlasů. Lidovci a krajně pravicový Vox ale dohromady takový počet hlasů nemají. Ani socialisté s levicovou formací Sumar nedají většinu dohromady. Podle analytiků rozhodne postoj malých separatistických stran z Katalánska z Baskicka. Nakolik je pravděpodobné, že by se lidovci, nebo socialisté mohli právě s těmito malými stranami domluvit?
Přesně tak, rozhodující pro případnou koalici nakonec budou malé separatistické strany. Pokud jde o koalici pravicovou, tam je v podstatě jediná možnost: lidovci a krajní pravice Vox by dohromady měly 169 mandátů, což je tedy málo a znamená to velký neúspěch pro lidovce a i pro krajní pravici.
Referendum o samostatnosti není na stole. Katalánské a baskické vládě nabídne premiér Sánchez maximálně další pravomoci, míní Ferenčíková
Na levicové straně je součet mandátů dvou velkých stran ještě nižší, socialisté a levicové uskupení Sumar mají celkem 153 mandátů. Tady se ale ukáže velice důležitá podpora jak katalánských, tak baskických separatistických stran. Bude otázka, do jaké míry premiéra Sáncheze podpoří a snad ještě důležitější, co za to budou chtít.
Jedná se jednak o Republikánskou levici Katalánska, která je celkem vstřícná a je ochotná svých sedm mandátů dát Sánchezovi k dispozici, za velmi důležité ale považuje pokračování v dialogu, který už byl s katalánskými separatisty zahájen během předchozího období vlády premiéra Sáncheze.
Radikálnější je strana společně pro Katalánsko. Tu neoficiálně, z Belgie, kde je na útěku před španělskou justicí, vede bývalý premiér Carles Puigdemont. Tato strana v předvolební kampani prohlásila, že rozhodně nepodpoří ani pravicového kandidáta, kterým je Alberto Núňezem Feijóo, ani současného premiéra Sáncheze.
Nyní se ale vyjádřila, že případně by mohla podpořit premiéra Sáncheze, ale požaduje jednoznačně jednak referendum o nezávislosti, jednak amnestii pro lidi, kteří jsou pořád ještě obviněni, mimo jiné také pro ty, kteří jsou v exilu, jako například bývalý premiér Puigdemont.
To bude zřejmě ten největší problém. Dokonce se objevily ironické titulky, například v katalánském deníku La Vanguardia, že Puigdemont má klíč k sestavení vlády.
Pokud jde o baskické separatisty, to jsou dvě strany. Jednak levicová Bildu, ta je radikálnější, ale vyjádřila, že podpoří premiéra Sáncheze, že v žádném případě nechce pravicovou koalici. A také Baskická nacionalistická strana, jejíž představitelé uvedli, že jejich hlasy rozhodně nebudou zadarmo.
V pondělí premiér Sánchez vyjádřil naději, že nakonec nebude nutné volby opakovat, že to by bylo pro Španělsko velmi nepříznivé a že v demokracii se najde způsob, jak nakonec vládu sestavit.
To vítězství lidovců se očekávalo, očekávalo se možná i výraznější. Na jaře právě opozice jasně vyhrála regionální a komunální volby, na to reagoval premiér Pedro Sánchez tím, že uspíšil sněmovní volby a místo na konec letošního roku je vyhlásil předčasně na včerejšek. Když se podíváme na výsledek, dá se to interpretovat tak, že Pedru Sánchezovi tento tah vyšel?
Myslím, že ano. Španělská média i politologové nazvali vypsání předčasných voleb velmi riskantním politickým tahem. Mimochodem, premiér Sánchez to udělal už několikrát v minulosti, zatím mu vyšly a vypadá to, že mu vyšel i ten tah poslední.
Důvodem, proč i přes porážku pro něj dopadly tyto volby pozitivně a proč se odvrátilo nebezpečí pravicové koalice, bylo jednak to, že uspíšení voleb znamenalo, že pravice neměla čas a prostor oslavovat své vítězství, svůj dobrý výsledek z regionálních voleb. A možná ještě důležitější bylo, že do doby konání předčasných voleb už bylo na regionální úrovni vidět, co znamená koalice lidovců a krajní pravice v praxi – v regionech Valencie a Extremadura.
Pravicový obrat
Vy jste říkala, že pokud jde o předsednictví, tak tam mezi těmi hlavními silnými stranami ve Španělsku nejsou zásadní rozdíly, že by se linie a priority předsednictví zásadně neměnily. Pokud jde o samotné Španělsko, nakolik by to, že by se vlády ujali lidovci, mohlo změnit směřování země? Mohlo by se měnit něco zásadního?
Myslím, že ano. Lidovci celý svůj volební program zaměřili na snahu napravit to, co podle jejich názoru koaliční vláda premiéra Pedra Sáncheze s krajní levici Unidas Podemos napáchala. Chtějí revidovat například zákon o eutanázii nebo zákon zjednodušující úřední postup při změně pohlaví.
Španělské volby těsně vyhráli opoziční lidovci před vládními socialisty. Sestavit vládu ale může být těžké
Číst článek
Dále chtějí v podstatě znovu zavést trestný čin vzpoury. Ten byl během vlády Pedra Sáncheze zrušen a podle lidovců to byl jeden z ústupků, které Sanchezová vláda udělala katalánským separatistům.
Možná na vysvětlenou pro některé naše posluchače. Právě toto byl trestný čin, za který před lety byli stíháni katalánští politici, kteří uspořádali referendum. Potom za vlády Pedra Sáncheze dostali milost. To jenom na dovysvětlení.
V podstatě směřování lidovců, jak byl formulován jejich volební program, je zvrátit směr španělské politiky doprava a napravit škody, které podle nich napáchala levice. Vedle eutanázie chtějí revidovat zákon o potratu, tam chtějí přidat povinný souhlas rodičů pro dívky mladší 18 let. Z hlediska levice, jak na to samozřejmě po celé období předvolební kampaně upozorňovala, by to byl obrovský krok zpátky.
My už jsme mluvili o tom, že jazýčkem na vahách při povolebním vyjednávání mohou být separatistické strany. Myslíte si, že ty volby, které proběhly včera, mohou vést opravdu k nějaké formě nezávislosti Katalánska nebo k posílení autonomie některých oblastí Španělska?
Otázku referenda a nezávislosti Katalánska premiér Sánchez jednoznačně odmítl. Bylo by to protiústavní, jak už se v podstatě stalo v roce 2017, kdy Katalánsko referendum vyhlásilo a v žádném případě s touto možností nepočítá.
Jediné, k čemu by se mohlo jednání u kulatého stolu dobrat, by byly určité ústupky, svěření dalších kompetencí jak vládě katalánské, tak vládě baskické, ale v žádném případě, podle slov premiéra Sáncheze, není možné hovořit o referendu a o samostatnosti.
Proč podle Kateřiny Ferenčíkové není pravděpodobná dohoda velké koalice mezi socialisty a lidovci? A co představuje krajně pravicová strana Vox, srovnávaná s režimem diktátora Franca? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem, audiozáznam najdete na začátku článku.
