Švédsko obnovuje brannou povinnost, zneklidňují ho ruské manévry v Baltském moři
Švédská vláda se po letech vrací ke všeobecné branné povinnosti. Příští rok na vojnu nastoupí 4000 mužů i žen, a to těch narozených po roce 1999. Švédsko není členem NATO a kvůli nejisté bezpečnostní situaci v prostoru Baltského moře zvyšuje počty jednotek. Dobrovolníků je ale podle ministra obrany Petera Hultqvista málo.
Psychologické a tělesné zkoušky podstoupí 13 000 mladých lidí narozených v roce 1999. Čtyři tisíce z nich pak počátkem příštího nastoupí na vojnu, která potrvá devět až dvanáct měsíců.
Počet branců by se mohl v dalších letech zdvojnásobit. Krok vlády podporují i hlavní opoziční strany.
Brannou povinnost, která se vztahovala pouze na muže, přerušila v roce 2010 středopravicová vláda. Švédská armáda se nyní potýká s nedostatkem nových zájemců a současný kabinet sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena věří, že část branců po vojně v ozbrojených složkách zůstane.
„Máme problém s doplňováním vojenských jednotek na dobrovolné bázi a je třeba to nějak řešit. Znovuzavedení odvodů je proto nezbytné," řekl ministr obrany Peter Hultqvist veřejnoprávnímu rozhlasu SVT. Sama armáda uvádí, že loni jí scházelo tisíc velitelů, vojáků a námořníků a sedm tisíc rezervistů.
K vojenské službě stále ještě povolává své občany řada států po celém světě. Jsou mezi nimi i sousedi Švédska - Dánsko, Finsko nebo Estonsko. Norsko dokonce rozšířilo brannou povinnost i na ženy. V praxi ale k odvodu nastoupit nemusí, pokud neprojdou výběrovým sítem nebo mají dostatečné důvody k prominutí služby.