Syrská válka rozeštvala i náboženskou komunitu drúzů na Golanských výšinách
Krvavé události v Sýrii už dávno nejsou jednoduchým střetem dvou znepřátelených stran. S každým dnem země zabředá do složitého konfliktu, který se může hojit po generace. Jedním z příkladů jsou drúzové na Golanských výšinách, tedy na území, které před více než 40 lety zabral Sýrii Izrael.
Příslušníci náboženské komunity drúzů žijících na Golanech mají na svou zemi pořád mimořádně silné vazby. Teď se kvůli syrské občanské válce jejich společenství rozpadá, ačkoli výbuchy a střelbu slyší jenom zpoza hranice.
„Z lidského hlediska jsme v našich srdcích se Syřany, kteří nemohu za to, co se v zemi děje. Nikdy jsme nečekali, že Bašár Asad použije těžké zbraně proti vlastním lidem a proti dětem. Nečekali jsme ani to, že to bude trvat tak dlouho,“ říká Doulan Abú Saláh, který je starostou Madždal Šamsu, největšího drúzského města na Golanech.
„Většina lidí odsud má v Sýrii příbuzné. Také tam jsou na univerzitách naši studenti, včera se většině z nich konečně podařilo vrátit do bezpečí,“ dodává.
Zahraniční zpravodaj Břetislav Tureček navštívil drúzy žijící na Golanských výšinách v Izraeli
Než v roce 1967 dobyli Golany Izraelci, žilo tam více než sto tisíc lidí. Kdo neutekl do Sýrie, toho vyhnala izraelská armáda, zůstalo jen pár tisíc drúzů. Drtivá většina z nich dodnes odmítá izraelské občanství a hrdě se označuje za Syřany.
Starosta Abú Saláh ale občanství okupační mocnosti přijal a navíc je i velmi kritický k syrskému vedení. „Já jsem byl vždycky proti vládě Háfize Asada i jeho syna Bašára. A ty poslední události mě v tom jenom utvrdily. Demokracii a lidská práva v Sýrii jsem prosazoval dávno před tím, než to tam začalo. Dost jsem tady kvůli tomu narážel,“ tvrdí.
Aktivistka Šífa Abú Džabalová stejně jako starosta stojí za opozicí, ochotně ale vysvětluje pohnutky drúzů podporujících Asadův režim za nedalekou hranicí.
„Někteří z nich věří v baasistickou ideologii Asadova režimu a opravdu upřímně ho podporují. Další argumentují, že Sýrie zadarmo umožňuje studovat našim lidem, a tak bychom měli být vděční. Jiní varují, že v Sýrii žijí naši příbuzní, a tak nemůžeme proti tamnímu režimu odsud z bezpečí brojit.“
Přibývá prý také hlasů, že pokud Asad padne, dostanou se k moci islamisté a pro drúzy to v Sýrii vůbec nebude dobré.
Starosta tvrdí, že většina obyvatel Madždal Šamsu podporuje syrskou opozici. Asadovi stoupenci prý jen dělají humbuk převyšující jejich počet. Aktivistka Šífa ale umí přiznat realitu.
„Nemyslím, že je nás hodně. Když řeknu, že Asadovi odpůrci tvoří pětinu obyvatel, tak je to ještě dost optimistické. Při vší úctě, v tomhle starosta nemá pravdu,“ prohlašuje a dodává:
„Lidé, kteří Asada podporují, organizují demonstrace, na dvě z nich přišly skoro dva tisíce lidí. Nás se schází tak sto až sto padesát. A ještě na nás útočí - slovně i fyzicky. Je kolem toho ve městě docela dusno.“
Komunita se kvůli válce rozpadá
Syrská občanská válka rozložila zdejší komunitu. Hrstka aktivistů by ráda pomohla opozici, ale nemá jak. Jiní lidé z Golan mezitím v Sýrii aktivně podporují režim.
„Velká část našich studentů chodí v Damašku demonstrovat na podporu Bašára. Ne že by někoho zabíjeli nebo bojovali proti povstalcům! Spíš působí v propagandě, což ale vlastně není o moc lepší,“ vysvětluje Šífa.
Starosta Abú Saláh si přitom myslí, že drúzská menšina v samotné Sýrii se musí rychle přidat k rebelům.
„Drúzové v Sýrii jsou v tom konfliktu neutrální. My je v tom ale nepodporujeme. Myslíme, že by naopak měli proti diktatuře jasně vystoupit spolu s opozicí. Až Asadův režim padne, menšiny budou ohrožené. A opozice se bude drúzů ptát: Co jste vy během povstání dělali proti Asadovi? Myslím tedy, že ve vlastním zájmu už by se drúzové měli zapojit,“ je přesvědčení Abú Saláh.
