„Provádíme velmi tvrdé údery na bašty ISIS v Sýrii, krvavém regionu, který má mnoho problémů, ale který má zářnou budoucnost, pokud se podaří ISIS vymýtit,“ napsal Donald Trump.
Jsem v jednom z uprchlických táborů na severu Sýrie, kde ještě nedávno žilo 600 rodin. Dnes jich je už jenom 70, což ukazuje na to, že se lidé opravdu vracejí do svých domovů.
„Syrská vláda se v současnosti řídí dočasnou ústavou, která není příliš demokraticky nastavena. Není tam příliš dobře nastavená dělba moci,“ vysvětluje Daniel.
Prozatímní syrský prezident Ahmad Šara podle Trumpa usilovně pracuje na tom, aby se „děly dobré věci“ a aby Sýrie a Izrael měly dlouhý a prosperující vzájemný vztah.
Izraelská armáda v noci podnikla zásah proti islámským radikálům v jihozápadní Sýrii. Izraelská armáda a ozbrojenci se tam při razii dostali do přestřelky. Syrská státní televize hlásí devět mrtvých.
Krátce po ukončení Šarovy návštěvy americké ministerstvo financí oznámilo, že na dalších 180 dní pozastavuje sankce, které byly v minulosti na Sýrii uvaleny v rámci takzvaného zákona Caesar.
Běženci omezili využívání cesty přes Česko, uvádí policie. Vláda proto neobnovila kontroly na hranicích se Slovenskem, ke kterým se uchýlila v letech 2022 a 2023.
„Aby došlo k odzbrojení Hizballáhu, tlak by musel být obrovský, zároveň by muselo dojít k přezbrojení a intenzivní podpoře libanonské armády, a hlavně by na to musel kývnout Írán,“ říká Josef Kraus.
Až 300 tisíc lidí zmizelo v Sýrii beze stopy během vlády Asadova režimu. „Z mé rodiny zatkli spoustu lidí. Ale nejvíc mě bolí osud mého bratra,“ přibližuje Syřanka Umáma Džunejdová.
‚Musíme si uvědomit, že země má za sebou 50 let nadvlády jedné rodiny, 14 let občanské války, takže já to vnímám jako mírný pozitivní krok,‘ říká k parlamentním volbám v Sýrii Sommer.
Vláda Ahmada Šary tvrdí, že přímé volby za současné situace nejsou možné, jelikož velká část Syřanů je stále vysídlená a nemá doklady totožnosti, takže neexistují seznamy voličů.
Mnozí Maalúlané žijí od občanské války v zahraničí a do vesnice jezdí jen o prázdninách na návštěvu příbuzných. Místní jeptišky za války unesli džihádisté.
„Mluvil jsem s mnoha Syřany včetně příslušníků menšin a pro ně samotná osobnost Šary není až takový problém. Jde o to, zda se mu podaří zajistit bezpečnost,“ popisuje Štěpán Macháček.
Česká vláda poskytla do nejhůře postižených oblastí úpravny vod, v mnoha oblastech jsou totiž vodovody nefunkční a studny kontaminované. Jeden český kontejner dodá pitnou vodu desítkám tisíc lidí.
Po dlouhých letech je teď Sýrie nově připojená do mezinárodního bankovního systému SWIFT. Syrští podnikatelé netrpělivě vyhlížejí, až se to projeví v praxi, včetně výrobců tradičního mýdla v Aleppu.
Sýrie se po 14 letech občanské války otevírá okolnímu světu. Někde ale násilí pokračuje. „Ze vstupu do Sýrie jsem měl pozitivní dojem,“ říká blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
„Zatím se sem vrátilo jen pár lidí. Nic tu nefunguje, elektřina, voda, odpad, nic. Kdo se sem chce vrátit, musí si všechno zařídit a zaplatit sám,“ vypráví muž v křesle. Kolem sebe má květiny a suť.
Uprchlický tábor v Zaatarí si vytvořil atmosféru sounáležitosti a přátelství. Zatím se do Sýrie vrátila asi pětina jeho obyvatel. Kroku z jistot a vřelé atmosféry do syrského neznáma se mnozí bojí.
Nové střety mezi sunnitskými beduínskými kmeny, podporovanými syrskými vládními jednotkami, a milicemi drúzské menšiny, na jejichž stranu se postavil Izrael, vypukly na jihu Sýrie minulou neděli.
Náboženské menšiny, jako drúzové, se obávají, že v nové Sýrii pro ně není bezpečno, protože sunnitský islám v netolerantním výkladu bude hlavní hybnou silou nového režimu.
Zásadní, nenahraditelná je role rodin. Rodiče mají své děti znát, mají se jim věnovat, mají jim nabídnout nějaký dobrý smysl života. Mají je bránit před infekcí nenávistí.
Síť spojenců na Blízkém východě Írán budoval od islámské revoluce. Hnutí Hamás a Hizballáh jsou ale dnes oslabena konfliktem s Izraelem a nová syrská vláda nehodlá navazovat na předchozí Asadův režim.
Spíše se dá říct, že země na sebe tak nějak zbyly. Rusko podpořilo syrský režim Bašára Asada na naléhání Teheránu především proto, aby neztratilo svou námořní základnu v Tartúsu.