Podle OSN je pro 68 procent vnitřně vysídlených osob v uprchlických táborech na severovýchodě země možná přítomnost výbušnin jedním z důvodů, proč se zatím nevrátili domů.
Ruskem a Spojenými státy navržené prohlášení bude podle zdrojů Reuters formálně přijato v pátek. Prohlášení tohoto typu se přijímají prostřednictvím konsenzu.
„Násilí takovéhoto rozsahu a to, že se rozhořelo tak rychle, mnoho lidí nečekalo. Byť se stále spekuluje o tom, jestli bude současná syrská vláda schopná udržet svoje bojovníky na uzdě,“ říká expert.
Strach z dalšího vývoje dávají otevřeně najevo křesťané, Kurdové nebo drúzové – každý v jiné části země. Situace dosáhla tak groteskních podob, že někteří alávité apelují na Izrael, aby jim pomohl.
Kvůli střetům vyzvali duchovní vůdci alavitůk poklidným protestům. V Latákíji a okolí žije menšina alavitů, ke které patřil i Asad. Oblast je tak považovaná za baštu stoupenců bývalého režimu.
Strana kurdských pracujících PKK dále sdělila, že je připravena svolat kongres, ten podle ní ale může řídit jen lídr strany Abdullah Öcalan, který je od roku 1999 vězněn.
Resort vnitra připravuje zákon, díky kterému by úřady mohly nově v azylovém řízení využívat místo fyzických tlumočníků automatické nástroje. Tlumočníci se bouří a ukazují na možná rizika.
Ochromí rozhodnutí Trumpovy vlády americkou zahraniční pomoc? Podaří se prostředky nahradit? A jak výpadek zdrojů ovlivní pomoc Ukrajině? O tom mluví ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.
Moskva se ocitla v poněkud citlivé situaci. V roce 2015 poslala hroutícímu se režimu Bašára Asada vojenskou pomoc, především leteckou. Na zemi působili především vojenští poradci a také žoldáci.
V Rijádu ho přijal korunní princ Muhammad bin Salmán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP se dá očekávat, že Šara bude jednat v Rijádu o rekonstrukci Sýrie po dlouhé občanské vládě.
Veškeré ozbrojené a revoluční skupiny, které se podílely na boji proti Asadovu režimu, byly rozpuštěny a budou začleněny do národní armády. Vláda pod vedením HTS bude v čele do 1. března 2025.
Sýrie po nedávném pádu režimu podstupuje mnoho změn. O situaci v ní a vyhlídkách českých diplomatů, kteří v ní budou působit, mluvil s novým chargé d'affaires Vítězslavem Pivoňkou Vladimír Kroc.
Povstalecká skupina Haját Tahrír al-Šám (HTS), která svrhla syrský režim Bašár Asada, zřídila v Damašku prozatímní vládu. Syrské menšiny mají z budoucnosti obavy.
Už přes měsíc vládne v Sýrii nový režim po útěku prezidenta Bašára Asada ze země. Moci se chopili islamisté vedení uskupením Haját Tahrír aš-Šám, kteří nečekaně rychle ovládli strategické části země.
„Smrt byla snazší, než tam strávit pouhou minutu,“ popisuje Syřan, kterého v jedné z Asadových věznic bili a mučili. Utrpení tehdy 20letého studenta musel po celou dobu sledovat jeho otec.
Útočník z New Orleansu se teroristickou skupinou nepochybně inspiroval. Na pick-up, kterým najel do slavícího davu, dokonce pověsil vlajku Islámského státu a otevřeně mu vyjadřoval oddanost.
Kvůli sankcím si Sýrie podle ministra obchodu nemůže kupovat obilí a dodávky paliv a musí tak spoléhat na své zásoby. USA tak v pondělí oznámily dočasné uvolnění některých restriktivních opatření.
„Spojené státy tam mají malý kontingent a mluví se o tom, že americké jednotky budou staženy,“ řekl Jiří Schneider, dřívější velvyslanec v Izraeli a bezpečnostní analytik.
„Syrské křesťany nepovažuji za menšinu, ale za nedílnou a důležitou součást dějin syrského lidu,“ řekl Šara. Vyjádřil také „velký obdiv, úctu a respekt k papeži Františkovi“.
Noví vládci Sýrie mají za sebou první klíčovou návštěvu z Evropy. Na schůzku přijeli ministři zahraničí Německa a Francie. Jednání ale poznamenalo diplomatické fax pas.
Protesty alávitů loni vypukly poté, co se objevilo video zachycující útok na jednu z jejich svatyň. Podle Syrské organizace pro lidská práva policie jednoho protestujícího zastřelila a pět zranila.
Vzhledem k tomu, že pád režimu prezidenta Bašára Asada rychle mění podobu země, pozorovatelé se obávají, že by mohl vzniknout prostor k obnovení síly Islámského státu.