Podporu rozvojového programu USAID o minulém víkendu pozastavil americký prezident Donald Trump. Z hodiny na hodinu tak přišly o slíbenou pomoc potravinové banky, zdravotnická zařízení i organizace, které pomáhají s mezinárodní bezpečností. „Všichni vyšilují,“ cituje americký deník New York Times Atifa Mukhtara ze súdánské dobrovolnické skupiny Emergency Response Rooms, která pomáhá lidem ve válkou zasažených oblastech.

Přestože africký kontinent na rozhodnutí tratí, je zde i jeden vítěz – Čína, která je už nyní  v Africe přítomná. „Čína má vliv na velké africké země jako je Jihoafrická republika, Nigérie, mnoho vlivu má i v Egyptě, kde pomohla vybudovat nové administrativní centrum v Káhiře. V Jihoafrické republice pronikla do médií, akademické i těžařské sféry. K zemím jako je Angola, která má masivní zásoby ropy, má Čína otevřený přístup. Co se děje v těchto zemích, může posloužit jako ukázka toho, co se děje na většině afrického kontinentu,“ říká pro iROZHLAS.cz Emmanuel Matambo, výzkumník z think tanku Atlantic Council.

Ačkoliv některé země se dostaly do dluhových pastí, kdy nemají dostatečné finance, jak Pekingu za půjčky a velké projekty platit, stále vnímají Čínu příznivěji než Spojené státy. V poslední době tomu napomohl postoj Washingtonu k izraelsko-palestinskému konfliktu, kdy několik zemí v čele s Jihoafrickou republikou obviňovaly Izrael z genocidy.

USA, které podporují Izrael, ale africkým státům pohrozily, že jim za tyto názory omezí rozvojovou pomoc. „Z afrického pohledu je Čína na správné straně historie,“ podotýká Matambo.

K tomu dopomohlo i nedávné vyjádření nově jmenovaného amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který odmítl jet na setkání skupiny G20 do Jihoafrické republiky. Jako důvod citoval územní spory, které měly vést k odebrání pozemků Jihoafričanům bílé kůže. Matambo ale upřesňuje, že jde o špatné čtení situace a že pokud chtějí Spojené státy zvýšit svůj vliv, musí nejprve zlepšit svůj pohled na kontinent.

„Spojené státy mají tendenci být ve své diplomacii vůči Africe kontraproduktivní. Čína nemusí ani nic dělat a Spojené státy dokáží zakopnout i bez toho, aniž by je k tomu tlačila. To se děje už desetiletí,“ míní odborník ze Zambie.

„Poté, co byl zvolen Donald Trump americkým prezidentem, tak Čína nemusí ani lákat a africký kontinent sám od sebe přesune svou pozornost k hráčům, kteří směřují k multilateralismu. A tuto skupinu vede Čína,” upozorňuje na Trumpovu politiku „Amerika na prvním místě“.

Diplomatické výhody

Peking díky tomu získává i jiné, nejen diplomatické výhody. „Má přístup k minerálům a zdrojům energie, které může využít ve výrobě. Zároveň je Afrika velkým trhem pro čínské služby, včetně technologických – Huawei nebo Xiaomi tak našly uplatnění na kontinentě s nejrychleji rostoucí populací na světě,“ popisuje Matambo obchodní výhody.

„Na globální úrovni dostává Čína mnoho diplomatické podpory z afrického kontinentu. I proto, když se ukáží kontroverze, třeba jako co se děje v Sin-ťiangu, za což Evropská unie a Spojené státy vždy Čínu kritizují, tak Afrika stojí spíš na čínské straně,“ líčí Matambo.

„Pokud se nezajímáte o svět a nemáte programy v Africe, kde se Čína snaží koupit celý kontinent, tak děláte chybu,“ vyjádřil obavy republikánský senátor z Jižní Karolíny Lindsey Graham.

Agentura Bloomberg uvádí, že jeden z čínských představitelů dokonce zhodnotil americké pozastavení pomoci jako „samosabotáž“.

Vliv EU a Ruska

O rozšíření vlivu v Africe se pokouší i Evropská unie prostřednictvím strategie Global Gateway, která má být protiváhou k čínské iniciativě Pás a stezka. V jejím rámci podporuje evropské společenství využívání obnovitelných energií na kontinentu, internetovou infrastrukturu nebo také staví čističky odpadních vod.

„Máme několik úspěšných projektů, které zachránily životy, s Evropou máme i dlouhou historii a částečně sdílíme i kulturní prvky. Ale když přijde na čísla: v infrastruktuře, poskytování půjček, nakupování afrických zdrojů nebo export do Afriky, tak Čína působí jako vedoucí hráč na africkém kontinentě,” říká Matambo.

Zmenšení amerického vlivu může na kontinentu zvýšit i přítomnost Ruska, jehož vojáci už nyní působí v Mali, Burkině Faso a Centrální africké republice.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít