Tálibán potřebuje, aby státy uznaly legitimitu jeho vlády. Dát ženám větší práva se ale zatím nechystá
Shromáždění afghánské Velké rady (Lója džirga), která sdružuje kmenové stařešiny, politické a náboženské vůdce země, v sobotu skončilo výzvou zahraničním vládám, aby formálně uznaly vládu islamistického hnutí Tálibán. Nedalo však najevo, že by podporovalo změny, které žádá mezinárodní komunita, například ohledně otevření dívčích středních škol.
Afghánská ekonomika se propadla do krize, protože západní vlády stáhly finanční prostředky a přísně prosazují sankce. Chtějí docílit toho, aby Tálibán změnil kurz v oblasti lidských práv, zejména práv žen.
Zoufalí Afghánci utíkají ze země. Vládnoucí hnutí Tálibán místo toho řeší další omezování práv žen
Číst článek
„Žádáme země v regionu a další státy, zejména ty islámské (...), aby uznaly Islámský emirát Afghánistán (...), uvolnily všechny sankce i zmrazené fondy (afghánské centrální banky) a podpořily rozvoj Afghánistánu,“ uvedli účastníci shromáždění v prohlášení. Islámským emirátem nazývá Tálibán Afghánistán.
Emirát už dříve existoval mezi lety 1996 a 2001, kdy hnutí Tálibán zemi vládlo brutálním stylem; zavedlo drakonické tresty a znemožnilo dívkám a ženám vzdělávat se nebo chodit na veřejnost bez mužského doprovodu či mít zaměstnání. K těmto opatřením se současný Tálibán vrací i po návratu k moci z loňského srpna.
V pátek se k třídennímu shromáždění více než 4000 mužů připojil i samotný vůdce radikálního hnutí Tálibán Hajbatulláh Achúndzáda. Jednalo se o jeho první vystoupení od chvíle, kdy hnutí loni v srpnu přezvalo moc nad Afghánistánem.
Achúndzáda řekl, že je pyšný na to, že hnutí v zemi převzalo moc. Prohlásil také, že cizí státy nesmějí Afghánistánu říkat, jak si má vládnout. „Máme oddaný vztah k jedinému bohu. Nemůžeme přijímat rozkazy od těch, které bůh nemá rád,“ prohlásil Achúndzáda.
Dívky by se měly vrátit do škol, vyzval jeden z účastníků afghánského sněmu Tálibánu
Číst článek
Práva žen
Tálibán v rozporu se svým prvotním rozhodnutím v březnu oznámil, že střední školy nakonec zůstanou pro dívky zavřené do doby, než bude vypracován plán opětovného otevření v souladu s islámským právem. To vyvolalo kritiku západních vlád.
V projevech vysílaných státní televizí se vzdělávání dívek a žen zmiňuje jen zřídka. Afghánský ministr vnitra Sirádžuddín Hakkání, zástupce vůdce Tálibánu, prohlásil, že zahraniční země požadují inkluzivní vládu a vzdělávání, ale že tyto otázky budou vyžadovat čas.
V závěrečném prohlášení shromáždění se uvádí, že obrana „islámského emirátu“ je povinná a že teroristická skupina Islámský stát, která se přihlásila k několika útokům v zemi, je nezákonná. Hnutí dále konstatovalo, že se nebude vměšovat do dění v sousedních zemí a ty by neměly zasahovat v Afghánistánu.
