Tchaj-wan by před čínskou hrozbou mohly ochránit české zbrojní firmy. Jednání je ale teprve v začátcích
Země Indo-Pacifiku s obavami hledí k roku 2027, do kterého má být čínská armáda na příkaz prezidenta Si Ťin-pchinga zmodernizovaná. Za podpory USA proto posilují své obranné kapacity a hledají partnery, kteří by jim s vyzbrojováním pomohli. Obrátily se i na Česko, které má předchozí zkušenosti s komunismem i dobrý vztah s ohroženým Tchaj-wanem.
Za posledních sedm měsíců zavítal Ruppert Hammond-Chambers z americko-tchajwanské obchodní komory US-Taiwan Business Council do Česka už podruhé. Vždy přijel za účelem setkání se zástupci českého obranného průmyslu a s obchodními asociacemi.
Jeho cílem je zjistit, jak lépe koordinovat spolupráci mezi Spojenými státy a českými partnery na vyzbrojení Tchaj-wanu, který čelí přímé hrozbě z Pekingu. Čínský prezident Si Ťin-pching mluví o připojení ostrova s vlastní demokratickou vládou i za využití armády.
Česko jako záchranný plán. Tchaj-wan kvůli hrozbě z Číny rozšiřuje továrny na čipy za hranice
Číst článek
Obraně 23milionového ostrova by v budoucnu mohly pomoct například české bezpilotní stroje nebo radary. „Česká technologie je excelentní a prověřená bitvami,“ říká Hammond-Chambers pro iROZHLAS.cz v Praze, kde byl hostem bezpečnostního centra Evropské hodnoty.
„Technologie, které mohou firmy dodat, jsou kompletní a mohou být prodány jako celek. Máte ale i niche technologie, která mohou být vloženy do tchajwanských zařízení,“ dodává.
Kvalita českého zboží ale není jediným důvodem, proč Hammond-Chambers hledá v tuzemsku možná propojení. Roli hrají i přátelské vztahy s Tchaj-wanem a historie země.
„Hledáme země ve střední Evropě, které rozumí tomu, jaké to je být ovládané komunistickou vládou. Rozumí proto i tomu, že boj proti Rusku a Číně je globální bitva,“ líčí. Spojenectví Američané hledají i v Polsku nebo v pobaltských republikách.
Výhodný bude obchod z jeho pohledu ale i pro české firmy, které by mohly část výroby přesunout do regionu. „Nejprve půjde o pomoc Tchaj-wanu. Pak ale můžou firmy využít zkušeností ostrova s výrobou a také jeho lokace, aby vstoupily na indopacifický trh,“ míní.
Americká iniciativa
Hammond-Chambers sice přijel jako zástupce US-Taiwan Business Council, iniciativa na vyzbrojení Tchaj-wanu ale pochází od amerického ministerstva obrany, které spravuje v oblasti rovnou několik vojenských základen.
Iniciativa s názvem Partnership for Indo-Pacific Industrial Resilience, zkráceně PIPIR, vznikla loni v květnu a kromě USA je v ní i dalších 13 států jihovýchodní Asie, kterým hrozí nebezpečí z Číny.
Jejím cílem není koordinovat společná vojenská cvičení, na rozdíl od NATO také nezavazuje státy, aby poskytly vojenskou pomoc dalšímu členskému státu, pokud bude napaden.
Podle Hammond-Chamberse má jít spíš o mechanismus propojující domácí obranné průmysly, aby docházelo k lepší výměně informací, technické spolupráci, posílení dodavatelských řetězců nebo společné výrobě technologií.
„Pravda je taková, že státy mají před sebou stále hodně práce a budou potřebovat hodně mezinárodních partnerů, než se tam dostanou,“ domnívá se Hammond-Chambers.
Pokud by se české firmy rozhodly pro spolupráci s tchajwanskými partnery, i tak by dodání a nácvik se stroji trval několik let. Češi jsou teď podle prezidenta obchodní komory teprve „v první nebo druhé kapitole desetikapitolové knihy“.
Čína už druhý den manévruje kolem Tchaj-wanu. ‚Obklíčený‘ ostrov podpořily Filipíny, Peking je varuje
Číst článek
„Nic v obraně nejde rychle,“ hodnotí a doplňuje, že v nejlepším případě proces zabere čtyři až pět let. Běžnější je ale sedmileté okno.
Den zúčtování
Do obávaného roku 2027, kdy má být čínská Lidově osvobozenecká armáda připravená k boji, by se to tedy nestihlo. Není však ani jisté, zda to do limitu, který nastavil Si Ťin-pching, stihne čínská armáda, která si v případě napadení Tchaj-wanu nemůže dovolit zmrzlý konflikt nebo nepřesvědčivou a pomalou výhru. Ohrozilo by to její legitimitu v zemi.
Připravenosti nevěří ani sám Si, míní Hammond-Chambers. Naznačují tomu podle něj neustálé změny ve vedení armády, kdy bez vysvětlení mizí generálové důležitých složek. „To naznačuje, že v rámci armády mají chronické strukturální problémy,“ myslí si.
Přesto státy nejen z Indo-Pacifiku neberou stanovený termín na lehkou váhu. „Důležité je to, že Číňané nejsou jedinými, kdo má nějaký plán. Tchajwanci, Američané a do nějaké míry i Japonci a Australané na to mohou reagovat a upravit podmínky, které by Číně připravenost zkomplikovaly,“ vysvětluje.
„Snažíme se odsunout den zúčtování a možnost čínského útoku,“ doplňuje.
