Tchajwanské varování před pandemií nikdo nevyslyšel. Peking totiž blokuje jeho členství ve WHO
Jako o historické a přelomové mluví předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus o dohodě, kterou na konci května přijala na výročním shromáždění. Díky ní dokáže svět lépe reagovat na příští pandemie, efektivněji se má i koordinovat. Na plánování se však nepodílel ostrov, který byl po většinu koronavirové pandemie označován za premianta – Tchaj-wan. Důvod? Odmítavý postoj Pekingu, který si Tchaj-wan nárokuje.
Přestože Tchaj-wan sousedí s Čínou, odkud se virus po planetě rozšířil, 23milionový ostrov nepřijal přísná pandemická opatření na déle než pár týdnů, a přesto se mu čísla nakažených i zemřelých dařilo držet na nízkých hodnotách.
„Po epidemii SARS (v letech 2002–2004 – pozn. red.), který na Tchaj-wan špatně dopadl, si vypracovali nejrůznější postupy, jak takovou situaci řešit,“ líčí pro iROZHLAS.cz sinoložka Olga Lomová. Proto už 31. prosince 2019, kdy se už šířily první zprávy o nákaze v Číně, ale stále se ještě nemluvilo o tom, že by měla být nemoc přenosná mezi lidmi, identifikoval Tchaj-wan možnou hrozbu. Omezil lety z Číny a všichni cestující museli automaticky do karantény. Ve stejný dne poslala vláda ostrova varování do WHO. Ta na něj ale dosud nijak nezareagovala.
Světová zdravotnická organizace schválila dohodu proti pandemiím. Vznikala přes tři roky
Číst článek
WHO vyhlásila globální stav zdravotní nouze až o měsíc později, 30. ledna 2020, kdy už se objevovaly případy za hranicemi Číny.
Proč nikdo nebral varování vážně? Tchaj-wan totiž nemá zastoupení v Organizaci spojených národů, a tudíž ani ve WHO. Už devátým rokem nemá ani pozorovatelský status, který by mu zajistil alespoň to, že se k Tchajwancům dostanou aktuální informace o nových zdravotních hrozbách nebo o nařízeních.
Pekingu pomohly Spojené státy
Vždy tomu tak ale nebylo. Tchaj-wan, oficiálním názvem Čínská republika, byl zakládajícím členem OSN a také WHO, měl stálé místo i v Radě bezpečnosti OSN. Změna přišla až začátkem 70. let, kdy Peking začal hrát, za pomoci USA, „politickou hru“, vysvětluje Lomová.
Odstartovala to politická roztržka v socialistickém táboře, kdy se spojenci Sovětský svaz a Čína stali nepřáteli. Henry Kissinger, v té době poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta, nevnímal Čínskou lidovou republiku (ČLR) vzpamatovávající se z Velké kulturní revoluce jako hrozbu, její diktátorský vůdce Mao Ce-tung byl podle Lomové navíc už senilní.
Naopak hrozbou byl Sovětský svaz, se kterým byly USA ve studené válce. Rozhodl se proto pro prohlubování vztahů s ČLR.
Spor ve Světové zdravotnické organizaci: vysoce postavený úředník odmítl mluvit o Tchaj-wanu
Číst článek
Komunistická Čína, kterou v té době uznávalo jen pár zemí na světě v čele s právě Sovětským svazem, získala silného spojence. Jedním z dalších byla i Albánie, která v roce 1971 přednesla před OSN rezoluci, podle které se zástupcem čínského lidu má místo Tchaj-wanu stát právě Čínská lidová republika. Získala a prošla s dvoutřetinovou podporou hlasujících
Stížnosti i hledání informací
Přestože Peking o členství ve WHO tehdy stál, povinnosti s tím spojené nechtěl plnit, jak zjistila profesorka Lomová před dvěma lety, kdy se v New Yorku probírala nezdigitalizovanými archivními materiály ze sekretariátu OSN.
„Nejvíc si v korespondenci stěžovali, že nechtějí převzít práci ve výboru věnujícímu se globální kontrole pašování drog a omezování obchodu s drogami. Čínská republika v něm byla předtím aktivní, ČLR o to ale vůbec neměla zájem,“ uvádí.
Víc zástupce Pekingu zajímalo personální složení výborů a kanceláří. „Ke svému překvapení jsem zjistila, že Čínská lidová republika, jakmile se stala zástupcem Číny v OSN, tak její největší starostí bylo, aby dostala kontakty na všechny osoby čínské národnosti, které tam pracují,“ líčí dále. Přestože se v archivech neobjevoval důvod, Lomová se domnívá, že je chtěli získat na svou stranu, případně se zasadit o tom, aby o svá místa přišli.
Čínský nátlak na Světě knihy. Žena fotila lidi v tchajwanském stánku, žádala i odstranění vlaječek
Číst článek
Už v přijaté rezoluci, kterou Lomová považuje za vágně napsanou a faktograficky chybnou, se píše, že zaměstnanci Čínské republiky „nezákonně okupují místa v OSN a ve všech organizacích s ní spojenými“.
Angažovat se ve Světové zdravotnické organizaci Peking začal až v 90. letech minulého století. Přesto spíš než přispívání na společný fond se dodnes víc zaměřuje na bilaterální pomoc. „Pak to není anonymní, není to WHO vám očkuje děti, ale Čína vám očkuje děti. Vždycky je to využíváno propagandisticky,“ popisuje dopady takového přístupu Lomová.
Bez pozorovatelského statusu
Pro nečleny nabízí WHO status pozorovatele, má ho například i Palestina. Tchaj-wan o něj ale přišel. Došlo k tomu v roce 2016, kdy se v prezidentském křesle ostrova vyměnil Ma Jing-ťou, politik nakloněný Pekingu, za Cchaj Jing-wen, která vystupovala proti dalšímu sbližování s Čínskou lidovou republikou.
Lomová to označuje za „hloupou politickou machinaci ČLR“ zkombinovanou se lživou a velmi účinnou diplomacií. „Je to politická hra, není tam vůbec žádný, ani legislativní, ani praktický důvod, proč nemá Tchaj-wan ani ten status pozorovatele,“ domnívá se.
Škodná je na tom ale i Světová zdravotnická organizace, jak právě ukázal příklad pandemie koronaviru. „Tchaj-wan má vyspělé zdravotnictví, dlouhodobě mají skvěle zorganizované krizové řízení, to znamená, že když se cokoliv stane, tak jsou na to schopní okamžitě reagovat. Mohl by sdílet nejen know-how, ale i peníze. Ani s touto pozicí ale není přijatý,“ uzavírá Lomová.
