„Přijímám úplnou odpovědnost“ za tuto katastrofu, uvedl generál Amír Alí Hádžízádeh. „Raději bych zemřel, než abych se podílel na takovém neštěstí,“ dodal v televizním vystoupení. Havárii letadla nikdo nepřežil.

Íránské revoluční gardy ukrajinský letoun podle generála omylem pokládaly za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Raketu, která letoun sestřelila, odpálil voják, který k tomu nedostal přímý rozkaz. Podle generála se tak stalo vinou rušení radiového provozu a v časové tísni. „Musel se rozhodnout, zda vystřelí, anebo nevystřelí. Rozhodl se špatně,“ řekl.

Raketa krátkého doletu podle generála explodovala vedle letadla, což vysvětluje, že stroj dokázal ještě chvíli pokračovat v letu.

Generál také uvedl, že o nezamýšleném sestřelení letadla informoval úřady ve středu. Generální štáb se podle něj nesnažil zatajit pravdu, ale záležitost vyšetřoval.

‚Neomluvitelný omyl‘

Íránská armáda v prohlášení vyjádřila soustrast rodinám obětí a slíbila, že zdokonalí své systémy, aby do budoucna podobným chybám předešla. Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu vyjádřil soustrast pozůstalým a vyzval ozbrojené síly, aby objasnily „pravděpodobné chyby a vinu při tomto bolestném incidentu“.

Írán hluboce lituje „velké tragédie a neomluvitelného omylu“, napsal na twitteru prezident Hasan Rúhání. Ujistil také, že je nutné odhalit příčiny tragédie a stíhat ty, kteří udělali neodpustitelnou chybu.

Ještě předtím íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na twitteru napsal, že pád ukrajinského letadla způsobila lidská chyba, která se stala „v době krize způsobené nezodpovědným chováním Američanů“.

Jen o několik hodin před středečním sestřelením boeingu Írán vypálil 16 raket na dvě základny v Iráku, kde jsou umístěni i američtí vojáci. Učinil to v odvetě za krok Američanů, kteří v Bagdádu zabili vlivného íránského generála Kásema Solejmáního. Předpokládá se, že v té době proto byla v pohotovosti íránská protivzdušná obrana.

Sobotní přiznání Teheránu bylo podle agentury Reuters reakcí na rostoucí tlak nejen ze zahraničí, ale i z domova. Soudě podle obsahu zpráv na sociálních sítích ale nynější vyjadřování soustrasti nedokázalo utišit hněv mnoha Íránců. V troskách letadla, jehož sestřelení režim několik dnů popíral, zahynulo také mnoho Íránců, včetně těch, kteří měli dvojí občanství.

„Je to národní tragédie. Způsob, jak s ní úřady zacházely a jak ji oznámily, byl ještě tragičtější,“ poznamenal umírněný íránský duchovní Alí Ansárí.

Mnoho Íránců se ptá, proč úřady teheránské letiště a vzdušný prostor neuzavřely, když byl Teherán ve střehu kvůli očekávané odvetě za raketový útok na základny Američanů. Ty ale nezpůsobily žádné oběti na životech. „Byli tak opatrní, aby v pomstě za Solejmáního nezabili žádného Američana, ale letiště neuzavřeli? To ukazuje, jak se tento režim stará o Íránce,“ soudí jeden z obyvatel Teheránu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít