Před rozhovory o Ukrajině ‚hraje Putin Trumpovi na ego‘. Šéf Bílého domu drží páky, Evropa je v pozadí
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin mají za sebou první „oťukávání“, ze kterého šéf Kremlu vychází jako ten, kdo se snaží jít druhému po srsti. „V minulých týdnech Putin vystupoval velmi nevstřícně a úsečně, nyní to ale změnil. Je to taktika,“ říká odborník Vlastislav Bříza. Před jednáním o míru na Ukrajině totiž Trump drží v rukou silné páky a hrozí Rusku sankcemi, cly i snížením cen ropy.
První oťukávání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ukázalo, jak se šéf Kremlu snaží hrát Trumpovi do noty. Nejenže vychvaloval jeho „pragmatickou“ povahu a inteligenci, dal také za pravdu Trumpovým opakovaným tvrzením, že mu volby v roce 2020 „byly ukradeny“ a že kdyby byl v roce 2022 americkým prezidentem, k válce na Ukrajině by vůbec nedošlo.
Trumpovy dekrety v duchu ‚Amerika především‘. Míří spíš dovnitř USA, některé mohou soudy zrušit
Číst článek
„Mohu s ním jen souhlasit, když říká, že kdyby byl prezidentem a kdyby mu nebylo ukradeno vítězství v roce 2020, bylo by možné vyhnout se krizi na Ukrajině, která vznikla v roce 2022,“ řekl Putin v ruské státní televizi. Připomněl tak volební klání, ve kterém v roce 2020 zvítězil ve Spojených státech demokratický kandidát Joe Biden, Trump a mnozí jeho příznivci ale bez důkazů tvrdí, že volby byly zmanipulované a vítězem měl být poražený Trump.
Podle odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislava Břízy tak Putinova rétorika vůči Trumpovi ukazuje, že šéf Kremlu nyní pochopil to, co před časem začal chápat také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Moje obava směřovala k tomu, že nevíme, jak americko-ukrajinské rozhovory dopadnou. Celý loňský rok nefungovala chemie mezi prezidenty Trumpem a Zelenským. A u prezidenta Trumpa je chemie strašně důležitá věc, protože dá na emoce, nevyzpytatelnost, nečitelnost a zároveň se nechá ovlivnit tím, jestli mu je ten druhý sympatický. Zhruba před měsícem ale Zelenskyj změnil rétoriku a pochopil, že Trump je byznysmen a člověk, se kterým se dá dohodnout,“ popisuje Bříza.
„Teď se ukazuje, že to začíná chápat i Putin. V minulých týdnech Putin vystupoval velmi nevstřícně a úsečně, nyní to ale změnil. Je to taktika. Chce si tak zajistit lepší výchozí pozici pro jednání s Donaldem Trumpem,“ vysvětluje Bříza pro iROZHLAS.cz. „Putin hraje na Trumpovo ego. To je cílem tohoto cvičení. Je to příprava na vrcholnou schůzku mezi Trumpem a Putinem, která v následujícím období proběhne.“
Putinův nástroj pro obcházení sankcí se ocitá pod drobnohledem Západu. Co je ruská stínová flotila?
Číst článek
Slova Vladimira Putina přicházejí v době, kdy se očekává jednání o klidu zbraní na Ukrajině a kdy Trump dává opakovaně najevo, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat.
Rusko napadlo sousední Ukrajinu v únoru 2022, po neúspěšném pokusu o dobytí hlavního města se soustředí na získání Donbasu na východní Ukrajině, kam posílá desetitisíce vojáků.
Během lednové tiskové konference ve svém floridském sídle Mar-a-Lago nový šéf Bílého domu uvedl, že doufá v ukončení války do půl roku. Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg je o něco optimističtější. Jak sdělil v nedávném rozhovoru pro Fox News, cílem nově nastupující administrativy je najít řešení na ukončení války během sta dnů od inaugurace.
Otázkou nicméně zůstává, jak dostat obě strany k jednacímu stolu a dohnat ke kompromisu – především Rusko, které se posilněné vývojem na frontě k rozhovorům zatím příliš nemá. Donald Trump proto minulý týden pohrozil Rusku vysokými cly a uvalením poplatků či nových sankcí na ruské zboží, pokud dohoda o ukončení války na Ukrajině nebude brzy uzavřena.
I na to Putin reagoval v rozhovoru pro ruskou státní televizi. „Je těžké si představit, že by učinil rozhodnutí, která by poškodila americkou ekonomiku,“ uvedl Putin a označil Trumpa za „chytrého a pragmatického muže“, který se zaměřuje především na zájmy Spojených států.
Snížení cen ropy
Kromě uvalení sankcí a cel Trump zvyšuje tlak na Moskvu také hrozbou snížení cen ropy zvýšením její těžby. Během svého virtuálního projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu dokonce obvinil alianci zemí vyvážejících ropu OPEC ze spoluodpovědnosti za pokračování ruské války na Ukrajině, protože drží ceny ropy příliš vysoko. „Pokud by cena klesla, rusko-ukrajinská válka by okamžitě skončila,“ prohlásil Trump.
Vývoz ropy z Ruska se loni snížil o 2,2 procenta. Podle médií klesl na 295 milionů tun
Číst článek
Snížení cen ropy se šéf Kremlu snaží ze všech sil bránit. Prodej ropy a plynu totiž Moskvě zajišťuje značnou část federálních příjmů a samotnému Putinovi pak vliv po celém světě. Putin proto v rozhovoru se státní televizí zdůraznil, že by příliš nízká cena ropy byla špatná pro Washington i pro Moskvu. „Měli bychom se sejít a v klidu si popovídat o všech otázkách, které zajímají jak Spojené státy, tak Rusko,“ poznamenal šéf Kremlu.
Putinova snaha vykreslit nižší ceny ropy jako něco, co je v rozporu s americkými zájmy, tak podle Institutu pro studium války naznačuje, že se šéf Kremlu obává škod, které by taková politika Rusku způsobila.
„Pokles cen ropy by snížil příjmy ruského federálního rozpočtu, ohrozil by stabilitu ruského režimu a zároveň by snížil podíl Ruska na světovém trhu s ropou a jeho ekonomický vliv na globální scéně,“ píšou analytici ISW ve své páteční zprávě. Putin se proto snaží Trumpa přesvědčit, aby od těchto návrhů upustil, „aniž by musel ustoupit Trumpovu naléhání na smysluplná jednání o ukončení války“.
Jak nicméně podotýká odborník Univerzity Karlovy, snížení cen ropy je i v Trumpově zájmu.
„Trump má za prioritu ekonomický růst Spojených států a zlepšení životní úrovně tamních obyvatel. A ví, že základním stavebním kamenem růstu klasického amerického průmyslu je ropa a zemní plyn. Ceny tam jsou nesrovnatelně nižší než v Evropě a to dělá pro Ameriku obrovskou konkurenční výhodu. Trump chce dominantně posílit americký průmysl, proto také navrhuje zavedení cel vůči Kanadě, Číně, případně Evropě tak, aby posílil americký průmysl. A do toho zapadá i to, že nechce mít vysoké ceny ropy,“ upozorňuje Bříza.
O Ukrajině bez Ukrajiny?
Kromě jiného šéf Kremlu pro ruskou státní televizi mluvil také o samotných mírových rozhovorech, které se mají odehrát v příštích měsících. Poukázal přitom na dekret vydaný prezidentem Volodymyrem Zelenským, který ukrajinským představitelům znemožňuje s Putinem hovořit. Vládce Kremlu proto naznačil, že je ochotný k rozhovorům s Trumpem přistoupit, ale za stávajících podmínek ne přímo s Kyjevem.
6:07
Evropě hrozí druhá Jalta. Můžeme skončit ve sféře vlivu jako po druhé světové válce, říká bankéř Jonáš
Číst článek
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v reakci na Putinova slova odmítl, aby mírová jednání probíhala jen mezi Putinem a Trumpem. V příspěvku na sociální síti Telegram varoval, že Putin chce jednat o osudu Evropy bez Evropy a o Ukrajině bez Ukrajiny. „To se nestane. Putin sám se musí vrátit do reality, nebo bude do reality přiveden. Takhle to v moderním světě nefunguje,“ napsal Jermak.
Že se Putin snaží Ukrajinu a Evropu z jednání vyšachovat, se domnívá také odborník na mezinárodní vztahy Bříza.
„Putin by strašně rád, aby schůzka byla bilaterální – pouze na úrovni Rusko a Amerika. A Putin by strašně rád řešil ne Ukrajinu, ale vůbec novou bezpečnostní architekturu celé Evropy. To by bylo jeho snem a byl by rád, kdyby u toho chyběly jakékoliv evropské státy. Takovou věc ale nemůžeme dopustit,“ varuje pro iROZHLAS.cz.
Odborník přitom očekává, že jednání o míru na Ukrajině půjdou v duchu „dvojkolejného řešení“, kdy se Trump bude snažit zatlačit na Vladimira Putina a zároveň i na Zelenského a přimět je k ústupkům tak, aby bylo uzavřeno minimálně příměří. Pokud na to jeden z nich nekývne, Trump bude rozhovory moderovat dodávkami zbraní.
„Trump dlouhodobě a konzistentně říká, že to je problém především Evropy. Zároveň je ale třeba připomenout, že to je člověk, který nechce prohrávat a nechce být zatlačen Putinem do kouta. Opravdu si proto nemyslím, že by dal Ukrajinu všanc. Půjde tedy o dvojkolejné řešení,“ míní Bříza.
Tlak za pomoci sankcí
Jednání o klidu zbraní na Ukrajině se věnuje také analýza zveřejněná ukrajinským serverem Kyiv Independent na konci minulého týdne. Oslovení odborníci se shodují, že kromě Trumpových hrozeb zvýšit ekonomický tlak na Rusko toho o strategii nové administrativy pro vyjednávání příliš nevíme. Poslední Trumpovy komentáře nicméně naznačují, že je americký prezident připravený zaujmout vůči Moskvě tvrdý postoj.
Přes 60 ruských tankerů zakotvilo na moři s miliony barelů ropy. Je to důsledek amerických sankcí
Číst článek
„Při vyjednávání jde o to, kdo potřebuje dohodu nejvíc,“ říká Timothy Ash, odborník na Rusko z think-tanku Chatham House. „Myslím, že páky drží Trump, ne Putin,“ dodává pro server Kyiv Independent, podle kterého Trump má silné karty jak v ekonomické, tak i vojenské či diplomatické oblasti. Otázka je, jestli je ochotný je využít.
„Dlouhá válka Trumpa příliš nebolí. Americkou ekonomiku to nestojí žádné obrovské náklady,“ říká Ash s tím, že velká část americké vojenské pomoci Ukrajině byla reinvestována do amerického obranného průmyslu. „Trump může takto pokračovat, zatímco pro Putina je to čím dál těžší.“
Kyiv Independent v této souvislosti poukazuje na potíže ruské ekonomiky, pro kterou by nové sankce znamenaly další tlak. Trumpova administrativa přitom vysílá signály, že právě sankce mohou stát v popředí její vyjednávacích plánů s Ruskem.
Ukrajinský server se odvolává na nedávnou zprávu agentury Bloomberg, podle které nová americká administrativa zvolí v oblasti sankční politiky vůči Rusku jeden ze dvou přístupů: buď nabídne úlevu ruským producentům ropy ve snaze motivovat Rusko k zahájení rozhovorů, nebo sankce výrazně rozšíří, aby tlak na Rusko naopak zesílil.
OVĚŘOVNA: Zlikviduje Rosněfť západní trh s ropou? ‚Nezachrání ani ten ruský,‘ argumentuje analytik
Číst článek
Sankce jsou „nejlepší pákou, kterou máme,“ tvrdí výzkumný pracovník Centra globální energetické politiky při Kolumbijské univerzitě Edward Fishman.
Poukazuje přitom na nedávné americké sankce uvalené na ruský ropný a plynárenský sektor 10. ledna, tedy v době končícího mandátu Joea Bidena. Poslední kolo amerických sankcí dopadlo na velké ruské ropné společnosti Gazpromněfť a Surgutněftěgaz, stejně jako na 183 plavidel včetně takzvané stínové flotily, které Moskvě pomáhají při obcházení cenového stropu 60 dolarů za barel.
Fishman přitom tvrdí, že právě nejnovější americké sankce „významně zesílily tlak na ruskou ekonomiku“. Celkový objem Ruskem vyvážené ropy se totiž pod tíhou nových sankcí výrazně sníží – podle ukrajinského serveru by to mohlo být o půl milionu až milion barelů ropy za den.
„Ruské ekonomice se příliš dobře nedaří,“ říká odborník Kolumbijské univerzity s odkazem na vysokou inflaci, úrokové sazby a ekonomické projekce pro rok 2025. „Další zvýšení tlaku na Rusko by mohlo být skutečně to, co potřebujeme, abychom Rusko přiměli k jednání,“ říká Fishman s tím, že pokud chce Trump vystupňovat nátlak vůči Moskvě, má k dispozici celou řadu dalších sankčních cílů.
Další vojenská pomoc
Přinutit Rusko k jednání by podle ukrajinského serveru mohla také další vojenská pomoc. „Myslím, že jedinou cestou, jak přimět Putina jednat rychleji, by byl nový Trumpem schválený balík pomoci Ukrajině plný zbraní,“ říká pro Kyiv Independent bývalý americký velvyslanec na Ukrajině John E. Herbst, podle kterého by takový balík mohl být financovaný například výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
14:43
Nepřipravenost, neochota Ruska i Trumpův tlak na čas. Jednáním o míru na Ukrajině hrozí kolaps
Číst článek
K tomu před pondělním jednáním unijních ministrů zahraničí v Bruselu vyzval také estonský šéf diplomacie Margus Tsahkna. Zmrazená ruská aktiva na Západě mají hodnotu asi 300 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba sedm bilionů korun, a podle estonského ministra zahraničí by tyto peníze měly být využity právě pro pomoc Ukrajině. Po tom ostatně volá také ukrajinský prezident i někteří analytici a zahraniční pozorovatelé, včetně přední americko-polské novinářky a spisovatelky Anne Applebaumové.
„Tyto peníze – více než 300 miliard dolarů – lze použít na nákup zbraní, obnovu země a udržení ekonomiky v chodu po dobu mnoha měsíců. Většina těchto peněz je v evropských institucích, jejichž lídři ale konečné rozhodnutí o nich odložili kvůli obavě, že Rusko podnikne odvetu proti evropským společnostem, zejména francouzským a německým, které mají v Rusku stále majetek. Teď se ale krátí čas: Trumpova administrativa možná zachová sankce, ale možná ne,“ napsala už koncem loňského roku pro The Atlantic.
Kromě ekonomického a vojenského nátlaku má Trump také diplomatické páky, které mohou dostat Putina k jednacímu stolu, píše ukrajinský server Kyiv Independent. Odborník Thomas Graham z think-tanku Rada pro zahraniční vztahy přitom upozorňuje, že je potřeba nejprve „ukázat jednotu mezi Ukrajinou, Evropou a Spojenými státy“ v tom, čeho chtějí při jednání s Ruskem dosáhnout.
Podle Grahama musí také Západ jasně demonstrovat, že je připraven poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Ty by Kyjevu zajistilo členství v NATO, což ale Trump odmítá. Šéf Bílého domu nicméně dává najevo, že po případném zastavení bojů musí být Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Podle Trumpa by přitom hlavní roli při obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa, monitorovat případné příměří na Ukrajině by tak měli vojáci z evropských států.
Páky má hlavně Trump
Kromě výše zmíněného také Graham navrhuje zvýšit tlak na Írán a Čínu, které mohou Rusko více izolovat a zkomplikovat jeho pozici na mezinárodní scéně.
Írán představuje jednoho z nejdůležitějších spojenců Ruska pro vedení války na Ukrajině, od kterého Moskva získává drony i některé zbraně. Bezpečnostní situace Teheránu se po kolapsu vlády syrského diktátora Bašára Asada a kvůli vypjatým vztahům s Izraelem výrazně zhoršila a toho by podle odborníka měl Západ využít. Stejně tak by Západ měl motivovat Čínu k tomu, aby „podporovala Rusko méně, než tomu bylo doposud“, vyzývá Graham.
15:51
Sílící aliance Ruska a Íránu děsí Západ. Teheránu by jaderné know-how pomohlo urychlit vývoj zbraní
Číst článek
Bříza je nicméně skeptický, že by tato strategie mohla při nátlaku na Moskvu fungovat.
„Bojím se, že nátlak musí vyvinout Spojené státy. Točíme se v bludném kruhu, ale Evropa nemá takový výtlak a sílu, aby ovlivnila větší hráče typu Čína nebo Írán. To opravdu musí vycházet ze Spojených států. Rusko navíc vnímá Ukrajinu úplně jinak než kterýkoliv jiný stát. Drtivá většina Rusů má v DNA, že Ukrajina je součástí ruského impéria. Takže ruská míra odhodlání je tak velká, že i kdyby mělo dojít k narušení vztahů mezi Moskvou a Pekingem či Teheránem, nemělo by to podle mě zásadní vliv na Putinovu vůli vést, či nevést válku,“ míní odborník.
Ten, kdo má páky na to přimět Rusko k jednání a možná i k nějakému kompromisu, je tedy především staronový šéf Bílého domu.
„Rusové berou Trumpa jako adekvátního partnera, se kterým je možné jednat. Bohužel to neplatí pro Evropu jako celek, ta je rozdrobená, a neplatí to ani o jednotlivých evropských zemích. Taková je realita, což je výhodou pro Trumpa, samozřejmě je to ale také riziko. Nebude tomu dávat takovou prioritu, jako dává vztahům s Kanadou, Mexikem nebo s Čínou,“ upozorňuje Bříza.
„Pokud to jenom trochu půjde, musíme zabránit tomu, aby proběhla nová Jalta. Putin by rád uspořádal novou Jaltskou konferenci o rozdělení sfér vlivu v Evropě a rád by to udělal bez evropských aktérů. Evropa tomu za každou cenu musí zabránit. Vůbec neříkám, že k tomu dojde a Trump ustoupí. Trump nechce prohrát, ale je otázka, co by mělo být cílem. V tuto chvíli jsem ale přesvědčen o tom, že to neví ani prezident Trump. Nyní se to mapuje, v řádech měsíců se to ale vytříbí,“ míní pro iROZHLAS.cz.
