Německý deník Frankfurter Rundschau je v insolvenci. Důvodem je především vysoká ztrátovost způsobená vydáváním tištěné verze deníku. O postupném zániku tištěných médií hovoří odborníci už delší dobu. Potíže se ale nevyhýbají ani internetovým zpravodajským serverům.

10:28 14. listopadu 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Insolvenci deníku Frankfurter Rundschau včera potvrdil mluvčí okresního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem. O finančních problémech novin se podle německého serveru Handelsblatt mluvilo už delší dobu. Vedení podniku ale všechny dosavadní spekulace o snižování tištěného nákladu i omezování digitálního obsahu odmítalo.

Frankfurter Rundschau poprvé vyšel 1. srpna 1945. Byl prvním deníkem, jenž vycházel v americké zóně okupovaného Německa, a celkově druhým deníkem v poválečném státě vůbec. Od roku 1946 vycházely noviny třikrát do týdne. Každý den začal Frankfurter Rundschau chodit do tisku v roce 1948.

V roce 2004 se už jednou noviny před krachem ocitly. Z krize je tehdy vytáhlo vydavatelství DDVG, tedy Deutsche Druck- und Verlagsgesellschaft. V roce 2006 do vydavatelství vstoupila těsně většinovým podílem firma M. DuMont Schauberg, která se podílí i na vydávání jiných titulů německých novin. Investor, který by vyřešil nejnovější krizi, se zatím nenašel.

Jaromír Volek z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně potvrzuje, že tištěným médiím skutečně hrozí pomalý zánik a přechod k on-line zpravodajství.

„Metaforicky se dá říct, že tištěná média nezemřou na infarkt, tedy okamžitě, ale na rakovinu, že to bude dlouhodobý proces. Je to evidentní, podíváme-li se na prodej, tak třeba v Německu za posledních 20 let klesl o 30 procent. Zisky z reklamy v tištěných médiích se každoročně propadají o 2 až 10 procent,“ říká Volek.

Odhaduje, že tištěná média, jak je známe dnes, zaniknou v horizontu zhruba 10 a více let. „I poté pravděpodobně nějaká tištěná média budou, ale budou formálně i obsahově vypadat jinak. Já osobně se domnívám, že je budeme pravděpodobně číst na exkluzivním papíře, na jakém se dnes čtou exkluzivní magazíny, případně pornografické časopisy,“ zamýšlí se Volek a pokračuje:

„Bude tomu odpovídat cena, cílová skupina bude zcela jiná. Obsah nebude mít pravděpodobně příliš mnoho společného se zpravodajstvím, jak ho chápeme dnes, ale bude to spíš exkluzivní analyticko-publicistický či esejistický obsah. Možná se bude trochu vracet literární žurnalismus pro exkluzivní skupiny.“

Potíže mají i zpravodajské weby

S problémy se však potýkají i webové zpravodajské servery. „Představa zhruba před pěti lety byla taková, že se všechno zpoplatní a bude to nová cesta generování zisku. Rozvoj zpravodajských serverů byl ale víceméně zastaven. Přišla ekonomická krize, redukují se redakce. Propad od začátku krize je mezi 30 – 40 procenty editoriální sestavy redakcí, to pak zapříčiňuje i omezenou expanzi,“ upozorňuje Volek.

V Česku se přidávají i další potíže: „Je tady nízká penetrace, pořád je tu malé pokrytí internetem, uvádí se, že okolo 50 – 60 procent lidí stále nemá přístup na internet, jak by chtěli,“ vysvětluje Volek.

Tím největším problém pro zpravodajské weby je ale to, že čtenáři nejsou ochotní za informace platit, a to nikde ve světě.

„Lidé mají dostatek informací z různých webů a také z televize, rozhlasu. Tam to dostávají za tak malý poplatek, že platit si za exkluzivitu na nějakém serveru se zdá být neefektivní. Poplatky nefungují ani v bohatých zemích, jako je Německo, Velká Británie nebo USA,“ podotýká.

Odborníci proto serverům doporučují především změnu strategie v prodeji reklamy. Představa, že se weby uživí z poplatků, se zatím ukazuje být lichá.

Barbora Kreuzerová, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít