Rozsudek smrti za dvě minuty. Írán už letos popravil na 600 lidí, snaží se zastrašovat odpůrce režimu

Íránský režim letos popravil už víc než 600 lidí. Popravy mají především odstrašit odpůrce totalitního zřízení a opozici, píše německý deník Die Tageszeitung. Po zhruba 14 letech žaláře popravili v Íránu i politického vězně Gásema Ábesteha. Soudní řízení, které se konalo před popravou, trvalo pouhé dvě minuty, což prozradil jeho spoluvězeň Hamídréza Háeri v dopise tajně zaslaném z věznice poblíž Teheránu.

Svět ve 20 minutách Teherán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

OSN vyloučila Írán ze skupiny pro rovnost pohlaví a zmocnění žen (UN Women). Stalo se tak kvůli potlačování práv žen a dívek v zemi

OSN vyloučila Írán ze skupiny pro rovnost pohlaví a zmocnění žen (UN Women). Stalo se tak kvůli potlačování práv žen a dívek v zemi | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Soudce údajně Ábestehovi řekl, že je Kurd, což samo o sobě znamená trest smrti. Druhým proviněním bylo, že byl sunnita a zároveň salafista.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

44letý Kurd z Mahábádu se dostal do vězení spolu s šesti přáteli v roce 2006, a to na základě obvinění z terorismu. List podotýká, že vinu se ale dosud nepodařilo prokázat. Rozsudek smrti si u soudu vyslechli také Ábestehovi přátelé – i jim teď hrozí stejný trest.

Popravy se teď odehrávají po celém Íránu. Podle norské lidskoprávní organizace Hengaw bylo za prvních devět listopadových dnů popraveno nejméně 45 lidí.

600 popravených za rok

A zatímco za celý loňský rok popravili přes 580 lidí, letos jich podle íránské organizace Iran Human Rights bylo víc už koncem října. Je to poprvé od roku 2016, kdy islámská republika překonala hranici 600 popravených za jediný rok.

Jde především o vězně z kurdské a balúčské menšiny, kteří jsou utlačováni už desetiletí kvůli své etnické příslušnosti. Podle Amnesty International odsuzují íránské soudy většinou za činy související s drogami.

Zemřela další mladá Íránka. Existuje podezření, že ji pro nenasazený šátek napadla mravnostní policie

Číst článek

Mezi lidmi, které letos v Íránu popravili, je nejméně sedm demonstrantů z hnutí Žena, život, svoboda, o kterém se v médiích začalo mluvit loni na podzim. Po popravách těchto protestujících se zvedla vlna národního i mezinárodního pobouření a Evropská unie uvalila na Írán sankce.

Vládci v Teheránu pak změnili strategii a zrychlili popravy především méně veřejně známých vězňů. Íránská justice zároveň rozhoduje o dalších rozsudcích smrti.

Situace v zemi je komplikovaná, protože režim v minulosti reagoval na protesty masivními represemi. Od vzniku islámské republiky v roce 1979 používá popravy jako mocenský nástroj proti vlastnímu obyvatelstvu, hlavně směrem k opozici.

Zdá se také, že íránský režim nedělá žádné rozdíly – už v roce 2013 svět pobouřila veřejná poprava Alírezy Mafíi a Mohammadalího Sarvarího, kteří měli v jednom teheránském parku odcizit tašku. Mladíkům v té době nebylo ani 25 let, uzavírá německý deník.

Celý Svět ve 20 minutách si můžete poslechnout v audiozáznamu nahoře.

Jakub Rerich, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme