Trump proti Harvardu. Pokud univerzitu ochromí, ty ostatní se přizpůsobí, obává se politolog Kraus
Administrativa Donalda Trumpa pokračuje v úsilí podkopat finanční stabilitu Harvardovy univerzity. Už dříve vláda zablokovala federální granty ve výši tří miliard dolarů. Navíc má univerzita zákaz nabírat zahraniční studenty. „Jde o precedens. Vybrali si tu nejstarší a nejsilnější univerzitu. Pokud se podaří ochromit její autonomii, ty ostatní se velmi rychle přizpůsobí,“ uvedl pro Český rozhlas Plus politolog Michael Kraus.
Harvard je pro Američany symbolem excelence, je nejstarší americkou univerzitou s historií delší, než mají Spojené státy. „Má vynikající profesory, držitele Nobelových cen a je velmi těžké tam být přijat nebo mít příležitost tam působit. Nyní se Harvard postavil razantně proti požadavkům Trumpovy administrativy a sjednotil stovky jiných univerzit, které ho podporují,“ vysvětluje.
Sám působí na vermontské Middlebury College, která by prý mohla mít podobné potíže, protože ve větší míře než jiné univerzity uděluje stipendia zahraničním studentům a zároveň ty své vysílá do zahraničí.
„Je to bezprecedentní, protože Trumova administrativa si osvojuje právo rozhodovat o tom, zdali budou zahraniční studenti studovat na amerických univerzitách a za jakých podmínek, kteří ano a kteří ne. Tohle vždy byla jedna ze zásadních výsad univerzit,“ zdůrazňuje Kraus.
Ve Spojených státech loni bylo přes milion zahraničních studentů, kteří univerzitám přispěli částkou 50 miliard dolarů, a výpadek těchto příjmů je může zásadně poškodit.
„A o to tady jde. Univerzitám to umožňuje zaplnit díry v rozpočtu, případně i přispívat americkým studentům, kteří na studium nemají prostředky. Pokud by došlo k absolutnímu zákazu, což nepředpokládám, mohlo by to některé instituce poškodit natolik, že by došlo k jejich zrušení,“ dodává.
Trumpova vláda zruší desítky smluv s Harvardem. Univerzita může přijít o dalších 100 milionů dolarů
Číst článek
Trumpovi jde o moc
Univerzitní vzdělávání je už řadu let velkým tématem na americké politické scéně. Republikáni vnímají univerzity jako baštu liberálů a chtějí omezit jejich vliv. „Existují k tomu určité pádné argumenty. Jedním z nich je, že akademické prostředí je velmi liberální a že univerzity nepěstují konzervativní hlasy,“ přibližuje Kraus.
Republikáni začali zakazovat oddělení pro diverzitu, rovnost a inkluzivitu (DEI) a omezovat studijní plány. Nahrála jim také vlna protestů na amerických kampusech souvisejících s válkou v Gaze, která prý mnohde vytvořila antisemitskou a protižidovskou atmosféru.
„Zvlášť na těch elitních, jako je Kolumbijská a Pensylvánská univerzita nebo Harvard, kde v říjnu 2023 po tom genocidním útoku na Izrael asi 34 studentských organizací vyhlásilo podporu Hamásu. A zde se, myslím, projevil vliv zahraničních studentů ze Středního východu,“ doplňuje.
Harvard opět může dočasně přijímat zahraniční studenty. Soud zablokoval rozhodnutí Trumpovy vlády
Číst článek
Kraus zároveň podotýká, že univerzity si pochybění uvědomily a začaly připravovat a provádět reformy:
„Tyto věci se ale staly záminkou pro Trumpovu administrativu, aby univerzity ovládla. Zpočátku jsem to bral tak, jak je to prezentováno, protože docházelo k desítkám incidentů se znaky antisemitismu. Ale požadavky, které dnes Trump klade na univerzity, by ve svých důsledcích zničily autonomii univerzit.“
Poukazuje na to, že většina Trumpových podporovatelů nemá univerzitní vzdělání a nedoceňuje proto přínos univerzit pro společnost. „Je to frontální útok na univerzity. Dokonce jsem přesvědčen, že Trump usiluje o uchopení moci a další prezidentské období. Proto se soustředí na to, aby vlivné instituce neutralizoval a dostal pod svou kontrolu. Tedy média, Hollywood a především občanskou společnost a univerzity,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.
