Stánky a restaurace s igelitovou záclonou. Do turecké Antakye se po zemětřesení pomalu vrací život
V turecké Antakyi stále žije velká část lidí ve stanech. Zatímco v zimě hledali ubytování v jiných částech Turecka, s přicházejícím létem se někteří do svého města vrací. Spí raději v přístřešcích na svých zahradách, než aby platili nájem v cizích městech. Řada z nich se snaží aspoň částečně obnovit své živnosti, proto se restaurace a obchody přestěhovaly do provizorních stánků.
Na bývalém fotbalovém hřišti v centru Antakye zřídila radnice tržiště. Nachází se zde několik desítek dřevěných stánků, kam se přesunuly obchody ze zničených nebo hodně poškozených domů.
Poslechněte si reportáž Štěpána Macháčka z turecké Antakye, která se po zemětřesení pomalu obnovuje
Jsou zde třeba i kavárničky, kde lidé sedí u stolků. Je neděle, navíc volební den, který je pro Turky časem vycházek a setkání a takto rušno tu od samotného zemětřesení ještě nebylo.
„Měli jsme cukrárnu v domě na hlavní ulici. Starosta nám teď přidělil tenhle stánek, tak pokračujeme tady. Původní obchod byl mnohem větší, teď můžeme dělat jen něco, ale zaplať pánbůh za to,“ vypráví reportérovi Radiožurnálu před svým stánkem Saíd, zatímco se uvnitř peče kunáfa, sladká blízkovýchodní specialita.
Plánované demolice
Stánek má vývěsní štít se jménem Gözde, tedy zdejším slavným názvem bývalé cukrárny. „Dělám to už pětadvacet let. Dneska je tu výjimečně rušno, protože jsou volby. Lidé na ně přijeli ze všech koutů Turecka. A proto si nás vyhledali, stýskalo se jim po naší kunáfě,“ pokračuje Saíd.
Potřebujeme bydlet, stěžují si obyvatelé turecké Antakye. Ta je po zemětřesení stále v troskách
Číst článek
Do původního obchodu se však nevrátí, poškozenou sedmipatrovou budovu čeká stržení. Stejně jako dům majitelů protějšího přístřešku s kávou a oříšky, manželů Sahar a Mahfúze. „Před zemětřesením jsme měli docela veliký obchod. Dům, ve kterém je, teď srovnají se zemí. Naštěstí ale máme kde bydlet,“ říkají.
Hned po zemětřesení z Antakye odjeli, ale před měsícem a půl se vrátili a rozhodli se živnost obnovit aspoň v malém: „Zdejší lidi měli naši kávu rádi, jsou na ni zvyklí, a když teď přijedou do Antakye, tak se po ní ptají. Kupují třeba čtyři, pět kil, aby si ji vzali s sebou tam, kde dneska přebývají.“
Igelitová záclona
Na místech bývalých domů a na chodníku před těmi narušenými, do kterých se nesmí, nyní vznikají venkovní obchody a restaurace. Vypadají jako stánky, ale často je vlastní lidé, kteří dříve měli restaurace kamenné.
Kontejnery vedle prolézaček. Turci po zemětřesení hlasovali v provizorních volebních místnostech
Číst článek
„Čtyři rodiny žijí pohromadě v bývalé restauraci, nemají kde jinde bydlet. Někteří bydlí ve stanu přes ulici,“ říká majitelka restaurace paní Mijása. Ani na chvilku přitom neustává v práci: „V tomhle přístavku jsme otevřeli asi před měsícům znovu.“
Asi osm stolů pokrytých igelitem, provizorní plechová střecha a také igelitová záclona do ulice, aby sem nefoukalo a nepršelo. Střechou přitom prochází vzrostlá borovice. Tak dneska vypadá zdejší provizorní restaurace.
Život do Antakye se vrací jen velice pomalu. Kdo ale zůstal, snaží se nějak přežít a uživit.
Poslechněte si reportáž z turecké Antakye také jako audio v horní části článku.