Chceme být vidět a vysvětlovat, jak chceme zařídit, aby se v Česku lépe žilo, říká Dvořák z hnutí STAN
Český rozhlas zve k rozhovoru lídry všech politických stran, hnutí a koalic, které kandidují v letošních sněmovních volbách. Cílem je v 15 minutách představit volební program a priority, které chce dané uskupení v případě úspěchu prosazovat. O pořadí kandidátů rozhodl los. Sedmým hostem byl Karel Dvořák, místopředseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN), náměstek ministra spravedlnosti, lídr hnutí v Praze.
Na úvod vás požádám, abyste zmínil maximálně tři priority svého programu, se kterými vstupujete do nadcházejících sněmovních voleb.
Pro nás jsou priority jasné. Je to bezpečnost, bydlení a vzdělání – a omlouvám se, máme i čtvrtou, a tou jsou energie.
Chceme pět procent HDP na obranu. Budoucí vláda by měla být odvážnější v podpoře Ukrajiny, říká Karel Dvořák z hnutí STAN
Tak začněme tou bezpečnosti. Co je podle vás to nejdůležitější, co byste chtěli proti současnému stavu změnit?
Myslím, že je podstatné si uvědomit, co se děje ve světě okolo nás. Útok drony na Polsko je toho důkazem. Myslím si, že je potřeba nepřipustit jakékoliv zpochybňování našeho členství v NATO i v Evropské unii, kterou i my vidíme jako příležitost pro budování společných evropských kapacit obrany.
Takže co se týče vnější bezpečnosti – a zároveň podotýkám, nesmíme nikdy zapomínat i na bezpečnost vnitřní. Co se týče vnější bezpečnosti, tak jsme bezpochyby velkými zastánci toho, aby se dál pokračovalo v rozvoji české armády, a zároveň, aby to byla příležitost i pro český průmysl.
Aby se využívaly společné evropské kapacity v budování našich obranných možností. Chceme také, aby i třeba země, které jsou v rámci Evropské unie, ale nejsou v NATO, aby se staly součástí NATO. Chceme o to usilovat diplomatickou cestou.
Myslíme si, že právě dodržování mezinárodního řádu, podpora mezinárodních organizací a našeho členství v nich je klíčem k bezpečnosti Česka.
Já jsem si ve vašem programu přečetl, že chcete vydávat na obranu tolik, aby to odpovídalo spojeneckým závazkům v NATO, tedy minimálně dvě procenta HDP, případně dle dohody s partnery v Alianci více. Ale na summitu v Haagu se členové Aliance zavázali dávat na obranné výdaje do roku 2035 pět procent HDP. Proč jste se k tomu v programu výslovně nepřihlásili?
Děkuji, že jste to zmínil, rád to vysvětlím. My jsme program zveřejňovali už na konci května, konference v Haagu byla až poté. Proto tam je ten údaj, který úplně neodpovídá současné realitě.
Kdo bude bránit Česko? Armádě chybí vojáci, v případě války by se jí ale přihlásil každý pátý člověk
Číst článek
Ale zároveň říkáme zcela jasně, hlasitě a srozumitelně, že podporujeme pět procent na obranu, respektive těch 3,5 procenta a 1,5 na infrastrukturu. Nakonec hlasovali tak i naši ministři opakovaně na jednání vlády. Bohužel žijeme v době, kdy musíme napravovat nedostatečnou aktivitu minulých vlád, která se týkala připravenosti Česka na bezpečnostní situaci.
Ještě se v programu píše, že podporujete pokračování podpory napadené Ukrajiny, a to v takové délce a rozsahu, jaký bude Ukrajina potřebovat. Ovšem kyjevský institut uvádí, že Česko je v pomoci Ukrajině vzhledem ke svému hrubému domácímu produktu až na čtyřiadvacátém místě. V rámci asi čtyřicítky srovnávaných zemí je daleko za Německem, Polskem a dokonce i za Slovenskem. Nebylo to doposud vůči Kyjevu víc slov než skutků?
Myslím, že podpora musí být jak materiální – a ta je důležitá a určitě budu rád, když do budoucna bude významnější – tak musí být i politická. Součástí podpory Ukrajiny je nejen to, jak pomáháme Ukrajině se bránit a zároveň tím bránit i Evropu – nejen v materiální rovině, ale i v té politické a i slovní.
Nesmí se na ni zapomínat, i ta je důležitá. Ale souhlasím s vámi, že budoucí vláda by měla být odvážnější v podpoře Ukrajiny. A podpora materiální a vojenská by měla být silnější.
‚Komplexní problém‘
Jako další prioritu jste zmínil bydlení. Vy vidíte podle programu řešení ve výstavbě nových bytů, včetně družstevních, i obecní zástavby nebo ve výstavbě a rekonstrukci nevyužívaných nájemních bytů v lokalitách s vysokou poptávkou. Jak to chcete udělat?
Myslím, že je potřeba si vždycky v debatě o bydlení přiznat to, že se jedná o velice komplexní problém, který má více řešení. My tu mozaiku máme a označujeme ji tak, jak jste ji popsal.
Češi si sjednávali stavební spoření méně než loni. Počet nových smluv za pololetí klesl o 2,3 procenta
Číst článek
Nejde jenom o to, aby se stavělo více bytů, čehož chceme dosáhnout menší regulací a i jednodušším a efektivnějším územním plánováním, ale zároveň i tím, aby obce jako takové měly možnost více stavět obecní byty, které můžou nabídnout potřebným profesím, začínajícím rodinám nebo dalším osobám, které jsou třeba v bytové nouzi.
Tam si myslím, že je potřeba nastavovat ten mix a napravovat chyby z minulosti, kdy obce třeba příliš mnoho z bytového fondu privatizovaly a dnes nemají nástroje, které potřebují k tomu, aby zajistily třeba dostatek potřebných zaměstnanců, kteří jsou důležití pro celé město.
Co má pro lepší dostupnost bydlení dělat stát? Podívejte se na první část debaty Česko 2025
Číst článek
Co mi přijde důležité třeba v Praze, je důslednější regulace Airbnb tak, aby nedocházelo k používání bytů jenom ke krátkodobým pronájmům, které nejenže ve výsledku zdražují bydlení jako takové, ale zároveň mají i negativní dopady třeba na sousedy, anebo i na celkovou podobu turismu v Praze. Těch řešení je celá řada.
Ještě bych zmínil jednu věc, a to je podpora dlouhodobých nájemních vztahů tak, aby nebylo v Česku jako jediné možné vnímáno pouze vlastnické bydlení, ale i to nájemní bydlení bylo bráno jako normální varianta.
Ještě jednu věc bych chtěl zmínit. Myslím si, že je potřeba také nabídnout lidem, kteří třeba mají volné peníze a chtějí investovat, aby měli i jiné příležitosti a možnosti, než jen do nemovitostí, abychom rozhýbali trh s cennými papíry a jinými investičními produkty tak, aby to byla alternativa.
Odklad digitalizace
Důležitá pro rychlou výstavbu je samozřejmě i digitalizace stavebního řízení. Na krátkou dobu za ni měl odpovědnosti váš ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. V médiích jsem například zaznamenal takovýto titulek: „Digitalizace selhala, investoři váhají a úřady nestíhají. Počet nových povolení je nejnižší za 26 let“. Čili neměl v tomhle čase přece jenom pan Kulhánek udělat pro rozhýbání výstavby a samozřejmě i pro digitalizaci víc?
Jestli se nemýlím, pan ministr Kulhánek je ministrem od podzimu minulého roku. Bohužel musel napravovat chyby, které předtím vznikly. Je pravda, že podoba stavebního řízení i digitalizace prostě zbrzdila výstavbu, to si musíme přiznat.
2:17
Stavební řízení nebo registr eTurista. Co dalšího se státu ve snaze o digitalizaci nepovedlo?
Číst článek
Zároveň bych ale rád ocenil jeho práci v tom, co se mu povedlo za tu krátkou dobu udělat, je to až neuvěřitelné. To je Státní fond dostupného bydlení, který má nyní, jestli se nepletu, připravené projekty asi za 20 miliard korun na výstavbu především obecních bytů.
A zároveň je to zákon o podpoře bydlení, něco, na co jsme v Česku čekali, skoro si troufám říct, desítky let. Je to nástroj, který má šanci dostat lidi z bytové nouze a z dlouhodobého hlediska i ušetřit státu velké prostředky, které dnes vynakládá na zajištění bydlení pro sociálně slabé.
Na druhou stranu: digitalizace se posunula až do roku 2028, kdy by se měl vytvořit nějaký nový systém. Přitom předtím třeba Karel Trpkoš, odborník z ministerstva práce a sociálních věcí, říkal, že by bylo lepší stávající systém změnit a jaksi dotáhnout ho do konce a nezačínat potom znovu. Nebyla tohle chyba?
Myslím, že především byla chyba, že jsme se vůbec dostali do stadia, kdy se celá digitalizace stavebního řízení dostala do tak prekérní situace a možná do slepé uličky.
Obecně ale každopádně platí, že digitalizace stavebního řízení a snížení regulace požadavků na stavebníky je tím receptem k tomu, aby se v Česku více a snadněji stavělo – a nejen byty, ale i infrastrukturní projekty, veřejné stavby a tak dál.
Ještě na jeden bod z vašich priorit se dostane, který z nich byste vypíchl?
Myslím, že potřebujeme energii, nejen energii nás lidí k tomu něco měnit a zlepšovat kolem sebe, ale tu energii, která je důležitá pro fungování českého průmyslu, fungování Česka.
22:45
Nebuďme naivní, překážek bude mnoho. EDF to nevzdává, říká k jadernému tendru ministr Vlček
Číst článek
Jsem moc vděčný za to, že se konečně po letech podařilo vysoutěžit dostavbu dalšího reaktoru v Dukovanech. Je to velká naděje nejen pro budoucí zlevňování energií, ale především pro naši energetickou bezpečnost.
Musíme si uvědomit, že Česko je závislé na fosilních palivech a utrácí za ně desítky miliard ročně, stejně tak celá Evropská unie, ale jenom v eurech – často od režimů, které jsou nepřátelské vůči Česku.
My musíme pracovat na tom, abychom byli nezávislí, abychom byli energeticky soběstační, abychom žili v energetické bezpečnosti a zároveň ty energie byly co možná nejlevnější.
Šance ve volbách
V minulé Sněmovně jste získali díky kroužkování v koalici s Piráty 33 poslaneckých křesel. Jak vidíte ty šance nyní? Je pravděpodobné, že se váš klub po volbách zmenší?
Možné je cokoliv. Na druhou stranu máme ještě několik týdnů do voleb. Průzkumy veřejného mínění, které nyní vidíme, nejsou nutně tím výsledkem, který nastane. Naší ambicí je být dostatečně silní na to, abychom mohli prosazovat náš program.
Máme i představu o tom, že bychom chtěli být v budoucí vládě zárukou nějaké odvážnější a empatičtější práce a empatičtějšího rozhodování o věcech.
Chceme mít co možná nejvíce poslanců. S tím do toho jdeme. Bylo by skvělé, kdybychom jich měli alespoň tolik, jako jich máme teď. Ale i jiné uspořádání může být úspěšné, když budeme moct být v čele.
Váš předseda Vít Rakušan vyhlásil plán dosáhnout patnácti procent a stanout v čele vlády. Je to reálné, když se vaše preference pohybují velmi lehce nad deseti procenty?
V posledním průzkumu, který, myslím, byl zveřejněn včera (ve středu), jsme měli něco přes dvanáct procent. My jsme naši kampaň zkoncentrovali a zaměřili právě na závěr, teď do září.
Chceme být co možná nejvíce vidět, chceme lidem vysvětlovat, jaký je náš program, čím chceme zařídit, aby se v Česku lépe žilo. Věřím, že to přinese své plody, které budeme moct sklidit a posbírat 4. října.
Bitcoin a Dozimetr
Nakolik může šance Starostů, a i vaše osobně, na úspěch ve volbách poznamenat kauza bitcoin? Protože aspoň podle vašich slov pro média jste o téhle operaci věděl minimálně v polovině loňského prosince, kdy vám přišel e-mail, ve kterém se nabídka daru bitcoinů státu řešila.
Ano, to je pravda. O tom jsem informoval co možná nejtransparentněji už od začátku. Můj dotyk s tou kauzou spočíval v tom, že jsem byl u schvalovacího procesu dopisu, který říká, že veškeré další kroky se musí dít až po rozhodnutí soudu a v souladu se zákonem.
Vlček: Že se ke Stanjurovi včas nedostaly dokumenty k bitcoinům? Jako ministr máte odpovědnost
Číst článek
Nedovedu si představit, jak jinak na takový dopis odpovědět. To, že jsem později už ten proces neovlivnil, je fakt, trvám si na tom. Bitcoinová kauza bezpochyby je problémem, je velice složité ji vysvětlovat, protože je nesmírně složitá a komplikovaná.
Na druhou stranu podmínkou hnutí Starostů bylo, aby se o celé věci co možná nejtransparentněji informovalo, byly zveřejňovány časové osy, aby byl zpracován audit.
To se stalo, jeho úvodní část byla zveřejněna a zároveň byly uzavřeny už i dohody o narovnání s kupujícími. Takže si myslím, že přes léto se toho stihlo skutečně moc.
A na závěr, myslíte, že ani kauza Dozimetr vás nepoznamená?
Kauza Dozimetr je kriminální kauza, která se mimo jiné, vedle celé řady jiných lidí, týkala i jednoho našeho bývalého člena, který byl vyloučen z našeho hnutí. Zároveň jsme na to, myslím, velice dobře reagovali i nastavením nějakých vnitřních procesů.
Kdyby se každá strana k nějaké kauze týkající se jednoho ze svých členů postavila tak jako STAN, tak máme politickou kulturu jako v severských státech.
Rozhovor s lídrem
Předvolební sérii 26 rozhovorů uslyšíte na Radiožurnálu a na webu iROZHLAS.cz najdete jejich přepis. Lídři kandidujících stran a hnutí v nich představí programové priority, názorové postoje a vize. Rozhovory vysíláme od 8. do 24. září ve všední dny v časech 14.00 a 14.15 na Radiožurnálu a Plusu, na webu iROZHLAS.cz pak najdete jejich přepisy pod klíčovým slovem: Rozhovor s lídrem 2025.
