Po několika dnech v ruském hlavním městě byl Branko spolu s dalšími třemi srbskými občany odvezen do vojenského náborového střediska v Krasnogorsku, městě na okraji Moskvy. Členové skupiny zde podepsali smlouvu s ruskou armádou.

„Všechno šlo velmi rychle, během jednoho dne jsem se stal vojákem Ruska (...) Teď čekám, až mě pošlou na Ukrajinu,“ sdělil Branko deníku The Guardian s tím, že nechce zveřejnit svou pravou totožnost, aby se mohl vyjadřovat svobodně.

Branko, což není jeho pravé křestní jméno, se stal součástí nejnovější snahy Moskvy rekrutovat Srby, aby bojovali za ruskou armádu na Ukrajině, kde se Kreml se snaží doplnit síly vyčerpané 18 měsíci bojů.

Na základě svědectví dvou srbských bojovníků, kteří odcestovali do Ruska, a uniklého seznamu naverbovaných Srbů britský list zjistil, že ruští představitelé zřejmě plánují naverbovat stovky srbských státních příslušníků.

Od začátku války na Ukrajině přijalo Rusko řadu zákonů, aby nalákalo cizí státní příslušníky do řad své armády. Vladimir Putin krátce po začátku invaze na Ukrajinu prohlásil, že Kreml by měl pomáhat lidem ze zámoří, kteří plánují bojovat na straně Ruska. Následně podepsal nařízení, kterým snížil minimální délku smluvní vojenské služby pro cizince z pěti let na jeden rok, a umožnil neruským bojovníkům zrychlenou náborovou proceduru.

Mezi Ruskem a EU

Srbsko, které je od roku 2012 kandidátem vstupu do EU, se snaží najít rovnováhu mezi historicky úzkými vztahy s Ruskem a snahou o integraci do evropských struktur. Tento rozpor v srbské společnosti umocnila válka na Ukrajině, během níž mnoho Srbů sympatizuje s Ruskem.

Proruské nálady jsou obzvláště silné mezi srbskými ultranacionalistickými skupinami, které od začátku války na Ukrajině uspořádaly řadu shromáždění na podporu Moskvy.

Navzdory tomu, že počet dosud naverbovaných Srbů zřejmě není natolik významný, aby měl hmatatelný dopad na situaci na bojišti, náborová akce Moskvy hrozí vyvolat napětí ve vztazích se Srbskem, které je jedním z mála jejích spojenců v Evropě. Prezident Aleksandar Vučić dříve verbování srbských občanů do války na Ukrajině otevřeně kritizoval.

‚Udělal jsem plán‘

V čele srbského náborového plánu, který byl podle všeho vypracován během léta, stál Davor Savičić. Tento Srb strávil roky v bojích po prvním ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2014 a je rovněž spojován s žoldnéřskou Wagnerovou skupinou, v jejíchž řadách podle ruského serveru Fontanka dříve bojoval také v Sýrii. Savičićovo předchozí angažmá potvrdily deníku The Guardian dva zdroje blízké polovojenské skupině.

V rozhovoru s prominentním prokremelským televizním moderátorem Vladimirem Solovjovem 21. srpna Savičić otevřeně hovořil o tom, že byl jmenován do čela jednotky složené ze srbských občanů, která bojuje na Ukrajině.

„Nyní oficiálně podepisujeme smlouvu s ruským ministerstvem obrany. Vojáci procházejí vojenským registračním a náborovým úřadem v Krasnogorsku,“ popsal detaily, které se shodují s těmi, které v souvislosti s náborovou procedurou zmínil také Branko. „Po dalším výcviku jsou kluci posíláni na luhanský frontový úsek,“ dodal s odkazem na východoukrajinskou oblast, jejíž plné ovládnutí je jedním z hlavních Putinových cílů.

Vedle Savičiće seděl během rozhovoru další Srb, Dejan Berić. Solovjovovi řekl, že srbští bojovníci narukovali jako součást ruské 106. výsadkové divize.

„Když Vladimir Vladimirovič (Putin) povolil příchod cizinců, udělal jsem plán, jak to všechno provést, a obrátil jsem se na svého generála,“ řekl Berić a ukázal na Savičiće. „Kluci přijedou, my se s nimi setkáme, pak hned jdou na vojenskou evidenci a odvod a podepíšou smlouvu,“ uvedl s tím, že „většina zahraničních dobrovolníků v ruské armádě je ze Srbska“.

Berić, hubený muž s dlouhými černými vlasy, již dříve poskytl rozhovory ruským státním médiím, v nichž popisoval, jak od roku 2014 bojoval v rámci proruské samozvané Doněcké lidové republiky na Ukrajině.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít