Jestli chtějí Ukrajinci uspět s protiofenzivou, musel by Západ ztrojnásobit svoji pomoc, míní expert

Současná podoba války na Ukrajině naznačuje podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany stagnaci a ztrátu operačního tempa na obou stranách. Aby Kyjev mohl uskutečnit úspěšnou protiofenzivu, musela by se západní pomoc zdvojnásobit nebo i ztrojnásobit, uvedl Petráš v rozhovoru.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský voják u domů v Avdijivce

Bez podstatné západní pomoci může Ukrajina nanejvýš doufat, že zachová to, co dosud bránila (ilustrační foto) | Foto: Radio Free Europe/Radio Liberty/Serhii Nuzhnenko | Zdroj: Reuters

Současný stav na frontě je podle odborníka stavem, na který se musí nahlížet z úhlu dostupných informací o jedné i druhé straně.

„Pokud jde o ruskou stranu, stále se jen spekuluje o tom, co je vlastně konečným cílem této operace. Je potřebné si říci, že pokud mělo a má kremelské vedení za cíl obsazení většinového území Ukrajiny, pak je dosavadní vývoj operace pro ruské armádní velení naprostým neúspěchem,“ uvedl Zdeněk Petráš.

3:07

Situace na Ukrajině nevypadá nejlépe. Podpora Zelenského klesá na domácí i mezinárodní půdě

Číst článek

„Pokud však je klíčovým strategickým cílem operace ovládnutí východní a jihovýchodní části Ukrajiny, tedy především oblast Donbasu s proruskými separatistickými republikami, pak je vývoj pro ruskou stranu příznivý,“ dodal expert z brněnské Univerzity obrany.

Obrana okupovaného území by v tomto případě byla ze strany Ruska podle experta prezentována jako schopnost ruských sil prosadit svou přítomnost a zamezit Ukrajině v další činnosti při osvobozování obsazeného území.

To by podle něj za současné situace mělo i svou logiku, a to je i důvod, proč řada vojenských odborníků zdůrazňuje, že obrana je nejsilnější formou války.

„Čili reakce na stávající patovou situaci by mohla naznačit, o co vlastně Rusku na Ukrajině jde. Ovšem domnívat se, že Ukrajina v průběhu zimy nějakým zásadním způsobem vytlačí ruské jednotky z okupovaných území, by bylo hodně optimistické,“ uvedl odborník.

Nucená mírová jednání

Stále podle něj platí, že bez podstatné západní pomoci může Ukrajina nanejvýš doufat, že zachová to, co dosud bránila. Dosti těžké bude podle něj i představit si, že by v roce 2024 provedla bez výrazné západní pomoci rozsáhlou protiofenzivu.

„Brzy by proto mohl být Kyjev nucen vstoupit do mírových vyjednávání na základě takzvané aktuální rovnováhy sil. Tato okolnost by představovala nepopiratelnou porážku pro Ukrajinu, ale také ‚Pyrrhovo vítězství‘ pro Rusko,“ uvedl Petráš.

23:54

Zelenskyj v tísni. Problém je klesající popularita a politické tlaky před druhou zimou války na Ukrajině

Číst článek

„Aby Kyjev mohl realizovat úspěšnou protiofenzivu, musela by se západní pomoc zdvojnásobit nebo i ztrojnásobit, a v tuto chvíli se nezdá, že by spojenci k takovéto pomoci byli příliš nakloněni,“ vysvětlil.

To, co by ukrajinská armáda nejvíce potřebovala, podle něj poměrně výstižně popsal náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Ten nedávno nastínil hlavní faktory, které přinesly do konfliktu poziční válku a ztížily nebo znemožnily ukrajinské armádě vnést do konfliktu operační a strategickou iniciativu.

Byly to především omezené schopnosti protivzdušné obrany Ukrajiny a nedostatek moderního letectva k zajištění vzdušné převahy a kontroly vzdušného prostoru. Také nízké počty tanků a těžkých obrněných vozidel v kombinaci se slabou palebnou silou dělostřelectva a raket k zajištění podpory pozemních operací.

„V kombinaci se slabou schopností propojit velení operací na strategické, operační a taktické úrovni a stejně tak i limitující potenciál vojáků a personálu k zajištění obměny sil na frontě se Ukrajina dostává opět do těžké situace, jak řešit případnou jarní ofenzivu,“ uvedl Petráš.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme