Povinná vojna na tři měsíce? Jsou i jiné možnosti, jak zvýšit stavy armády, říká politolog Just
Součástí kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny budou s ohledem na zahraničněpolitickou situaci bezpečnostní témata. Jedním z nich může být i znovuzavedení povinné vojenské služby, jak již nadnesli neparlamentní Motoristé. Jak moc je obnovení branné povinnosti reálné? A o jakých variantách se uvažuje? Politolog Petr Just zhodnotí pro Český rozhlas Dvojka dva roky Petra Pavla ve funkci a přiblíží záměr koalice zpřísnit azylovou politiku.
Hnutí Motoristé sobě přišli s návrhem na obnovení tříměsíční vojenské služby. Přestože nemají ve Sněmovně zastoupení, bude to podle politologa Petra Justa velké téma. „Nahrává tomu situace i to, že Motoristé přece jenom mají pro vstup do Sněmovny určité preference. Reakce vládních stran i opozice jsou nicméně zatím odmítavé,“ podotýká Petr Just v pořadu Jak to vidí...
Host: politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. Moderuje Vladimír Kroc
Na vojnu z vlastní vůle?
Naposledy to ve víkendových televizních diskusích potvrdila za vládní koalici jak ministryně obrany Jana Černochová z ODS, tak opoziční poslanec ANO Pavel Růžička. „Nikdo zatím nesměřuje k tomu, že by měla být povinná vojenská služba obnovena. A to v jakékoli délce 3, 6 nebo 12 měsíců. Spíše se diskutuje o možných alternativách, jak posílit personálně ozbrojené složky,“ popisuje politolog.
V kontextu měnící se bezpečnostní situace i odklonu USA od bezpečnostních garancí v Evropě není totiž stávající početní stav necelých 24 tisíc vojáků z povolání a nižší tisíce příslušníků tzv. aktivních záloh dostatečný.
„Proto se teď uvažuje o tom, jak udělat službu u armády ve stávajících modelech atraktivnější. Jak více zohlednit prestiž tohoto povolání, jak více přimět mladé lidi, aby do armády nebo do aktivních záloh vstupovali,“ říká Just.
Povinnou vojnu nikdo nenavrhuje, řekla Černochová. Armáda podle ní chce více profesionálů
Číst článek
S vlastními návrhy přišel i prezident Petr Pavel, který se rád inspiruje ve skandinávských zemích. „Podle něj by například mohla být služba v armádě zohledněna kredity v rámci vysokoškolského studia. Jinými slovy by studenti mohli získat kredity místo kurzů ve škole plněním vojenské služby,“ vysvětluje politolog.
Bojeschopné obyvatelstvo
Návrh předsedy lidovců Marka Výborného vytvořit přehled o bojeschopném obyvatelstvu však Just považuje tak trochu za vlamování se do otevřených dveří. Běžné procedury, jako bylo třeba odvodní řízení, totiž nebyly zavedením profesionální armády zrušeny.
„I dneska může stát na základě stávající legislativy zjišťovat, jaká je bojeschopnost obyvatelstva, respektive jaký je třeba zdravotní stav obyvatelstva v jednotlivých věkových kategoriích, které by v případě konfliktu byly povolávány do armády. V praxi to není aplikováno, protože jsme v době míru. Kdyby ale vláda chtěla, tak legislativní nástroj má,“ uzavírá Petr Just.
