Ukrajina udělala první krok k přijetí kontroverzního jazykového zákona

Ukrajinští poslanci schválili v prvním čtení kontroverzní jazykový zákon. V ruskojazyčných oblastech země povyšuje ruštinu na úřední jazyk. Norma vyvolala obrovskou vlnu nesouhlasu. Odpůrce zákona včera před parlamentem rozháněla policie.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský parlament přijal kontroverzní jazykový zákon

Ukrajinský parlament přijal kontroverzní jazykový zákon | Zdroj: Reuters

Zabránila jim postavit nedaleko parlamentu stanové městečko a vytlačila je i z fanouškovské zóny, která je připravená pro mistrovství Evropy ve fotbale. Odpůrci zákona tvrdí, že ukrajinština je základem suverenity země. V oblastech s velkým podílem ruskojazyčného obyvatelstva prý po schválení zákona postupně vymizí a země se dostane do sféry vlivu Ruska.

Podle publicisty Bohdana Kopčáka, který se Ukrajině dlouhodobě věnuje, zákon vznikl hlavně kvůli tomu, že se blíží podzimní parlamentní volby. Strana regionů prezidenta Janukovyče totiž svým voličům opakovaně slibuje, že povýšení ruského jazyka, tedy jazyka, kterým mluví většina voličů této strany, uzákoní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Publicista Bohdan Kopčák ve vysílání Rádia Česko

„Pro opozici je to naopak vítaná příležitost zdůraznit svoje priority a poukázat na to, že kroky vládní strany jsou namířené proti ukrajinské suverenitě a ukrajinským tradicím,“ řekl Kopčák.

Demonstranti slibují, že budou protestovat, jak dlouho bude třeba, jen aby zákon neprošel do druhého čtení. Podle Kopčáka tak můžou, jako už často v minulosti, blokovat zasedání parlamentu a dále vyvolávat konflikty. „Pokud ale Strana regionů neustoupí, tak tomu opozice zabránit nedokáže,“ myslí si Kopčák.

V Kyjevě je podle něj ruština slyšet častěji než ukrajinština a na východě země to platí dvojnásob. Kdo dnes mluví rusky, není ukrácen na svých právech a nový zákon má jen potvrdit tento stav. Ruština by se pak objevila i v oficiálních dokumentech a například úřady by pak mohly komunikovat s občany i v ruštině.

Igor Maňour, Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme