Unijní sankce proti běloruskému režimu budou delší a tvrdší
Sankce Evropské unie uvalené na běloruský režim v dohledné době neskončí. Rada ministrů zahraničí je na schůzce v Lucemburku prodloužila o další rok. Unie tak reagovala na přetrvávající represe Lukašenkovy administrativy namířené vůči opozici.
Zásahy vůči opozici zesílily po demonstracích, které reagovaly na loňské znovuzvolení Lukašenka prezidentem. Ve vězení skončily stovky účastníků protestů včetně několika Lukašenkových protikandidátů.
Běloruské věznice sice v září začaly opouštět někteří odpůrci režimu odsouzení i k několikaletým trestům, ale Unie žádá svobodu pro všechny politické vězně. Do žaláře přitom běloruské soudy posílaly lidi třeba i jen za vyjadřování sympatií s demonstracemi tleskáním na ulici. Unie se proto rozhodla nechat už uvalené sankce v platnosti do října příštího roku.
Zákaz vydávání víz a zmražení kont v evropských bankách se týkají 192 osob. Hlavně politiků, úředníků i soudců, kteří demonstranty posílali za mříže. Přibude k nim dalších 16 jmen.
Finanční sankce dopadají také na 3 strategické běloruské podniky. Do Běloruska také nesmějí evropské firmy vyvážet materiál, který může sloužit k potlačování demonstrací, jako například slzný plyn, pouta nebo zbraně.
Propuštění politických vězňů
Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je podmínkou ke zmírnění sankcí propuštění všech politických oponentů vězněných Lukašenkovým režimem.
„S ním vůbec můžeme začít jednat až když propustí všechny vězně. Nikoli jen část z nich a zase jiný se zatýkají,“ řekl Schwarzenberg.