Dvojí zápisy do škol pro děti ukrajinských uprchlíků? Takový zákon už je přežitý, míní Mazancová
Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem na zrušení právní úpravy, která zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na ZŠ. Proč v tom vidí zákonodárci možnou segregaci a jak se k návrhu staví učitelé? „Uprchlíci jsou tady už stabilizovaní,“ říká pro Radiožurnál předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. „Komplikujeme tím situaci jejich rodičům, kteří už si našli bydlení, budují si stálý život,“ vysvětluje.
Učitelé považují podle vaší tiskové zprávy oddělené zápisy ukrajinských dětí na ZŠ za krok zpět. Proč? Proč je toto opatření podle vás morálně i systémově problematické?
Mluvila jsem s mnoha řediteli, kteří reflektovali tuto problematiku, a všichni mi říkali, že když byla ta největší vlna ukrajinských uprchlíků na začátku války, viděli v tom určitý smysl. V určitých lokalitách to mohlo zásadním způsobem rozhazovat demografii, byla tam spádovost, školy možná někde neměly kapacitu, aby si to vyřešily… Bylo to náhle, nedalo se na to žádným způsobem připravit.
Resort školství má důležitostí blízko k obraně. Pokud teď investujeme do školství, pomůže nám to v budoucnosti. Pokud ho teď přiškrtíme, budeme to v budoucnosti velmi složitě dohánět, říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová
V současné době jsem ale za prvé nezaznamenala žádného ředitele, kterých okolo sebe mám opravdu hodně, který by toho využil. A za druhé jsou tady uprchlíci už stabilizovaní. Nedává smysl je segregovat nebo oddělovat a velmi tím komplikujeme situaci jejich rodičům, kteří už si našli bydlení, budují si stálý život.
Pokud nevezmeme jejich dítě do spádové školy, dostáváme je do úplně stejně složité situace, jako bychom dostali rodiče dítěte, které by se nedostalo do své spádové školy. To znamená, že je to pro ně velká komplikace. Myslím si, že stát tím tak trochu sanuje v některých oblastech nedostatek míst ve školách.
Pozměňovací návrh z ODS
Pozměňovací návrh ve sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci. Opravdu to vidíte jinak?
Nevím, co je lepší. Integrace v tom smyslu, že máme školy, kde je těch dětí opravdu hodně, to znamená, že je jich tam velké procento. Ale už jsme za tou první vlnou, za tápáním v tom, jak s těmito dětmi pracovat, a to zejména v oblasti jazykové přípravy.
Myslím, že to už umíme. Školy, které se tomu musely věnovat, se to velmi výrazně naučily. Podle mě nedává smysl je rovnoměrně rozdělovat, protože už to není tak, že ukrajinské rodiny přijdou a hledají, kde by bydlely. Už v té oblasti bydlí třeba rok dva a logicky tam chtějí dát dítě do školy.
Nevím, jestli si dovedete představit, že budete prvňáčka vozit každé ráno přes půl Prahy, to je opravdu velmi složitá situace. Takže si myslím, že bychom to dělat neměli a spíš bychom se měli vyrovnat s tím, že je v našem společenském zájmu poskytnout dětem, které tady máme a které tady ve velkém procentu zůstanou, co nejlepší vzdělání a přístup k němu.
Nemám data k tomu, kolik škol k odděleným zápisům přistoupilo. Snažila jsem se je dneska zjistit, ale nenašla jsem je. Ředitelé, které jsme oslovovali, oddělené zápisy nedělali. Možná je to bouře ve sklenici vody, možná tady řešíme něco, co se týká několika málo škol a bylo by lepší to vyřešit lokálně a místně.
Jazykové rozdíly
Myslím, že se s Renátou Zajíčkovou (ODS) shodujete na potřebě kvalitního vzdělání pro ukrajinské děti. Ona ale tvrdí, že oddělené zápisy poskytnou školám více času na lepší organizaci tříd, na podporu pedagogů a taky na kvalitnější přípravu na příchod nových žáků. Hlavně ale, jak tvrdí, zajistí, že integrace bude probíhat smysluplně a efektivně, což dosud prý nebylo možné.
To jsou taková hezká slova, těžko se tomu dá oponovat. Úplně si ale nemyslím, že oddělené zápisy usnadňují integraci. Může se stát, že se vám do školy prostě už žádné ukrajinské děti nevejdou, a pak nemáte žádnou starost s jejich integrací, jestli mi rozumíte. A to je možná něco, na co bychom neměli přistupovat.
Schorm: Neudělování dočasné ochrany je problém právního státu. Dnes se to týká Ukrajinců, zítra nás
Číst článek
Ale mně jako ředitelce školy, která otevírá za čtrnáct dní, přijde možná lepší vědět, kolik ukrajinských dětí mám, jakým způsobem je můžu do těch tříd rozdělit s českými dětmi a které z nich potřebují individuální, třeba podpůrná opatření…
Pořád na to zapomínáme, ale máme tady spoustu dalších dětí s odlišným mateřským jazykem. Nejsou to jenom Ukrajinci, kteří potřebují podporu a které potřebujeme nějakým způsobem integrovat. Spousta dětí s odlišným mateřským jazykem, které tu žijí pár let, třeba předtím nechodila do školky, což znamená, že jazykově také nejsou vybaveny tak jako uprchlíci z Ukrajiny. Takže tam ten rozdíl nevidím.
Z mého pohledu nedává smysl z celé skupiny dětí s odlišným mateřským jazykem vydělovat ukrajinské děti jenom z toho prostého důvodu, že je jich hodně. Ano, je jich nejvíc.
Na druhou stranu ten systém měl už docela čas se na ně adaptovat. Možná jsme se i díky tomu posunuli v práci s dětmi s odlišným mateřským jazykem, možná to prospělo i dětem z jiných národnostních skupin. Myslím si, že jsme ten zákon možná potřebovali na začátku, ale teď už je přežitý.
Hra emocí
Ministerstvo školství zvláštní zápisy nepokládalo za vhodné řešení mimo jiné proto, že podle něj znevýhodňují děti s dočasnou ochranou proti ostatním dětem cizinců, které se zapisují společně s českými dětmi. Už jste o tom také mluvila. Jak si ale vysvětlujete, že ten návrh přesto prošel?
To je asi otázka na mě. Myslím si, že je to nějaká hra emocí a toho, jakou a u koho si zrovna vyjednáte v Poslanecké sněmovně podporu. Trochu to vypadá, a teď to vůbec nemyslím na paní poslankyni, že Češi první. A to může u některých skupin určitě rezonovat a může to pro ně být atraktivní.
Žáka, který dostává slovní hodnocení, poznáte. Děti se nemusí hnát za razítky a jedničkami, říká učitelka
Číst článek
Myslím si, že bychom tomu ten hlas neměli dávat, že bychom možná pořád měli opakovat, že Ukrajinci nám víc přinášejí, než berou, a že to, že je tady můžeme mít a učit se s nimi žít a učit se je integrovat do společnosti, může prospět nejen jim, ale hlavně i nám. Na to už existuje spousta dat, že to tak je.
Takže nedokážu vysvětlit, proč ten zákon našel podporu, možná kromě nějakého jednoduchého populismu, který tam může hrát roli.
V polovině prázdnin jste jako Učitelská platforma vyzvali politické strany a představitele státu, aby přestali vnímat školství pouze jako téma předvolebních kampaní a začali jej skutečně stavět mezi hlavní priority. To se fakticky neděje?
To se fakticky neděje. Dneska jsem četla příspěvek pana Garguláka, což je analytik PAQ Research, který říkal, že hlavní rozpočty, na které se nesahá, jako je obrana a doprava, z toho nikdy neustupujeme. Ale školství je takový trochu otloukánek. Ty výdaje jsou samozřejmě masivně vysoké, nominálně jsou opravdu obrovské. Na druhou stranu bychom ruku v ruce s tím měli pořád říkat, že to je potřeba.
Pořád se tváříme, že školství je nějaká černá díra, do které sypeme peníze a nevidíme výsledky. Ale tak to není. Naše školství poskytuje za ty peníze velmi dobré výsledky, ale potřebuje podporu, aby poskytovalo ještě lepší.
Pevně doufám, že nová vláda konečně přistoupí k tomu, že se zaváže k tomu dávat určité procento HDP na vzdělávání – jak je to zvykem ve vyspělých zemích OECD. Nám by stačila třeba aspoň čtyři procenta. To by bylo fajn. Pořád toho ještě nedosahujeme.
Jak bude fungovat tzv. indexace škol? Povedou změny školského zákona k destabilizaci celého vzdělávacího systému? A je namístě plánovaná finanční podpora škol s vyšším počtem ukrajinských žáků? Poslechněte si celý rozhovor v úvodu článku.