Následky ruské invaze trpí také zvířata. Epileptické záchvaty a válečná zranění nejsou raritou
Válka na Ukrajině po sobě zanechává nejen zpustošená města a zmařené lidské životy, ale také opuštěná, zraněná nebo nemocná zvířata. Domácí i volně žijící. V Záporožské oblasti pro ně vybudovali obrovský útulek, kterému v těžkých časech pomáhá česká organizace Psí život ve spolupráci s Koridor.ua.
Pegas je se svými sedmi sty zvířaty největším útulkem svého druhu na Ukrajině. Na statku početně převažují psi, ale člověk zde může narazit také na kočky, poníky nebo i divoká zvířata.
„Staráme se o divočáka, kterému zahynula matka. Přinesli nám ho myslivci, kteří ho našli ještě jako malého,“ říká reportérovi Radiožurnálu o slušně vypaseném praseti ředitelka útulku Jelena.
Každé zvíře, které se do útulku dostane, má za sebou podle Jeleny smutný příběh. Psi, kteří se v útulku ocitnou, jsou navíc často nemocní nebo zranění. V útulku si ale prý dokážou poradit i s těžkými případy.
„O nemocné psy se stará zdravotní sestra. Největší péči potřebují především ti, které nám přivezli zraněné z bojových zón,“ říká Jelena.
Pegas je útočištěm i pro opuštěné kočky, kterých se zde prý nachází přibližně dvě stě. Člověk je při návštěvě útulku nemůže přehlédnout, protože se potulují všude po statku.
Část koček je zde ovšem zavřená ve speciálních voliérách. „Občas se stává, že nově příchozí kočka je nakažená virem HIV, takže nesmíme dopustit, aby se dostala do kontaktu se zdravými,“ vysvětluje Jelena, proč je část koček v izolaci.
Válka ovlivňuje i životy zvířat
Ideálním scénářem je, že si někdo zvířata z útulku vyzvedne a odveze. Ne o všechna zvířata je ale zájem. Paní Jelena ukazuje na dva velké psy z Charkova a říká, že je kvůli jejich velikosti nikdo nechce.
Problematický je podle Jeleny také menší štěkající pes, který při bouřce dostává epileptické záchvaty způsobené traumatem z ostřelování.
Dováží zdravotnický materiál, pomáhají s evakuací. České humanitární spolky jsou na Ukrajině výkonné
Číst článek
Dále procházíme stájemi a paní Jelena se zde zastavuje u kobyly. „Tato kobyla je z Doněcké oblasti. Museli ji vést přes minová pole sedm kilometrů,“ říká. Hned ukazuje na poníka vedle kobyly a doplňuje: „Má s sebou i malou kamarádku, která šla s ní. Je to nerozlučná dvojice.“
Naši pozornost na sebe okamžitě strhává velbloud, kterého útulek vykoupil. Je mu prý přibližně 22 let a léčí ho zde s problémy močového ústrojí. Podle Jeleny se mu ale v útulku daří a díky práci zdravotních sester je už dokonce téměř zdravý.
Největším problémem útulku Pegas je podle Jeleny krmivo. Jelikož se zde personál stará o spoustu různých druhů zvířat, je potřeba obstarávat rozmanité dodávky jídla.
S obstaráváním potravy pro útulek pomáhají i zahraniční subjekty. Jedním z nich je například česká organizace Psí život, která útulku zajistila již několik dodávek krmiva a potřeb pro zvířata.