V Aténách stávkují státní zaměstnanci proti reformám
Zadlužené Řecko si nedokáže pomoci samo. To je mínění renomovaných ekonomů a analytiků finančních trhů. Řekové se přitom bouří proti plánovaným úsporným opatřením. V Aténách dnes stávkují tisíce zaměstnanců veřejného sektoru. V zemi zároveň pokračuje jednání mezinárodní mise o podrobnostech pomoci Řecku.
Vláda musí šetřit kvůli katastrofálnímu zadlužení země. Podle odborářů jsou ale úspory nespravedlivé a jen prohloubí hospodářskou krizi. Odbory tvrdí, že utahování opasků dopadne na vrstvy, které už dnes nemají peněz nazbyt.
Ekonomové ale namítají, že Řecko si celá léta žilo nad poměry a teď za to prostě musí zaplatit v podobě škrtů. I levicový deník Ethnos protesty odsoudil.
O situaci zadluženého Řecka jsme v Ozvěnách dne hovořili s Ondřejem Houskou ze zahraniční redakce Radiožurnálu.
V zemi zároveň jednají zástupci Evropské centrální banky, komise a Mezinárodního měnového fondu. Ladí detaily záchranného plánu, který Řecku přislíbily země eurozóny a MMF. Athény čekají na půjčku ve výši 45 miliard eur, což je víc než jeden bilion korun.
Původní plán eurozóny selhal
Eurozóna přitom původně počítala s tím, že k vyřešení situace bude stačit pouhý slib Řecku, který uklidní trhy a Evropa pak žádné peníze do Athén nebude muset poslat.
„Tento plán nepochybně selhal. Dluhopisy se nyní prodávají s úrokem, který překročil 8 procent, což je nejvíc v dějinách eurozóny a je evidentní, že řecký státní rozpočet nemá na to, aby si dlouhodobě mohl dovolit takovéto úroky platit,“ uvedl v Ozvěnách dne Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu.
Připomněl, že dnes došlo k další revizi rozpočtového schodku, který nebude za rok 2009 12,7 procenta jak se uvádělo, ale o dalších 0,9 procenta vyšší. „Takže podvody s řeckou statistikou mají další následky a to samozřejmě investoři musejí vnímat,“ dodal.
Podle pozorovatelů je evidentní, že Řecko dřív nebo později požádá o pomoc. Jak ale dodal Houska, k vyřešení řecké krize to asi stačit nebude. Podle něj je možné, že si během příštích pěti let Řekové budou muset půjčit 250 miliard eur, což je 100 procent jejich ročního HDP.
„A tak zadlužené zemi, s tak nízkou kredibilitou těžko někdo za přijatelný úrok takové peníze půjčí. Takže jsou asi dvě varianty – buď eurozóna přihodí desítky miliard k záchrannému plánu, což je nepravděpodobné. Druhou variantou je pak státní bankrot, tedy restrukturalizace dluhu,“ vysvětlil.
