V Kodani se rýsuje nová mapa sjednocené Evropy
V dánské Kodani večer odstartoval klíčový summit Evropské unie, který má odpovědět na otázku, kudy povede hranice EU v roce 2004. Pozvánku do Unie by tam vedle Česka mělo dostat dalších devět států. Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen těsně před zahájením vrcholné schůzky vyzval členské státy i deset kandidátských zemí ke kompromisu a k pružnosti. Zároveň varoval, že nepřijetí konečné nabídky by mohlo odložit historické rozšíření o mnoho let. Jestli se ale podaří uzavřít vstupní rozhovory se všemi, není úplně jasné. Druhým stěžejním tématem setkání je postoj EU vůči požadavku Turecka, které chce začít jednat o přijetí.
Summit v Kodani bude zřejmě největší událostí pro Českou republiku v její krátké historii. Český tým se ještě pokusí vylepšit podmínky, za nichž by měla naše země do Unie vstoupit. Podle diplomatických zdrojů chce žádat hlavně o 390 milionů eur víc na kompenzacích.
"Je samozřejmě dobré mít přísliby i peněz, které přijdou třeba přes strukturální fondy, ale ty budou, až teprve zpracujeme v budoucnu projekty. Důležité je, abychom byli úspěšní v těch penězích, které jdou na prkno, a to jsou kompenzace a přímé platby," říká o našich ambicích v Kodani ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Pokud jde o Temelín, v Kodani to nevypadá na to, že by Rakousko chtělo vstup naší země do Unie nějak komplikovat. Podle rakouského kancléře Wolfganga Schüssela jde jenom o to, jak začlenit dohodu o Temelínu do naší přístupové smlouvy s EU. "Všechno kolem Temelína je mezi Českem a Rakouskem vyřešeno. To, co se teď objevilo, je pouze technický problém, který vyřešíme na půdě Evropské unie, ale ne na politické úrovni v Kodani."
Jako čestný host bude v Kodani prezident Václav Havel, naši vyjednávací delegaci povede premiér Vladimír Špidla, který bude mít k ruce ministry zahraničí, zemědělství a financí, jejich náměstky a další úředníky.
Český tým má učinit krok, který nemá v historii země obdoby - ukončit vstupní rozhovory s Evropskou unií. Úkolem v Kodani je vybojovat peníze, které jsou teoreticky stále k dispozici, ale Unie by je ráda ušetřila a vrátila do své pokladny.
"Balík peněz, o kterém vyjednává Dánsko a bude vyjednávat, je stále o dvě miliardy a sto milionů menší než peníze, které na rozšíření schválil před třemi lety summit v Berlíně," řekl komisař pro rozšíření Günter Verheugen.
K poslednímu jednání o penězích na rozšíření se večer sešly politické špičky Unie - mají se dohodnout na tom, co v pátek navrhnou svým kolegům z kandidátských zemí. Ti stále nejsou spokojeni s tím, kolik peněz by měli dostat. Všechno se tedy bude točit hlavně kolem nich.
Největším rebelem je Polsko, které dohodu zatím odmítá, což se Unii vůbec nelíbí. Hlavně Německo totiž v těžké ekonomické situaci nemá náladu na další rozdávání. Dánové naznačují, že ten, kdo nebude ochoten ke kompromisu, může odjet a čekat na další šanci, což by zřejmě znamenalo vstoupit do Unie v roce 2007.
"Máme šanci na tomto summitu ukončit vstupní rozhovory. Přijmeme také důležité rozhodnutí u třech kandidátských zemí, které zatím nejsou schopny jednání ukončit. Rumunsku a Bulharsku chceme říct, že jsme připraveni je mezi sebou přivítat v roce 2007. Turecko dostane silnou podporu ve své snaze integrovat se do Evropské unie," uvedl při zahájení vrcholného setkání dánský premiér Rasmussen.
Značné názorové rozdíly mezi stávajícími členy Evropské unie a kandidátskými zeměmi přiznává komisař Verheugen. Je však přesvědčen o tom, že rozšíření je potřebné dosáhnout právě nyní. Verheugen prohlásil jen několik hodin před vrcholným setkáním k historickému rozšíření unie v Kodani. "Jednání dnes stejně jako zítra neprobíhají a nebudou probíhat právě hladce," přiznává Verheugen v rozhovoru pro německou televizi ZDF. "Stanoviska vyjednávacích stran jsou značně odlišné, avšak uvědomuji si stejně jako stávající členské státy i kandidátské země že je to jediná možnost, buď teď anebo nikdy. Pokud nerozhodneme o rozšíření nyní, budou se naše vztahy dále zhoršovat," vysvětluje a varuje současně komisař EU pro rozšíření Günter Verheugen.
Ukončení vyjednávání se týká kromě Česka devíti dalších zemí. Slovensko je připraveno přijmout v Kodani nabízené podmínky. Vyjednávat chce ale do poslední minuty. Podle premiéra Dzurindy bude vyjednávat především o pozici zemědělců a čerpání prostředků. Kvůli blížícímu se summitu se situace ve vládní koalici značně zkomplikovala. Maďaři se ohradili, že v delegaci není ani jeden jejich zástupce. Navíc prý partneři obešli i ministra zemědělství. Do Kodaně chce jet i vicepremiér Pál Csáky. Strana maďarské koalice si vynutila schůzku koaliční rady, kvůli které dokonce kabinet přerušil jednání. Do Dánska nakonec šéf zemědělského rezortu jede.
Nejdelší seznam požadavků předložila Dánsku ve finále vyjednávání Varšava. O co hodlají bojovat polští politici na kodaňském summitu? Co nejvyšší přímé dotace do zemědělství, bohaté rekompenzace pro státní rozpočet. zaplacení členského příspěvku do unijní pokladny, to budou hlavní požadavky Polska na unijním summitu. Unie sice navrhla zvýšit strop pro přímé dotace polským zemědělcům až na padesát procent doplatku jejich unijních konkurentů, Varšava ale zatím neoznámila, zda jí to bude stačit. Poláci také chtějí usilovat o zvýšení kvóty na výrobu mléka. Žádají mimojiné nižší sedmiprocentní sazby DPH na výstavbu bytů. Poslko počítá s tím, že z řady požadavků se mu podaří prosadit alespoň některé.
Občané zemí Evropské unie se zvědavostí sledují, které země by mohly být přijaty a se kterými dalšími by mohlo být zahájeno jednání. Značnou pozornost vzbudilo v Británii prohlášení ministra zahraničí Jacka Strawa, že v Británii budou vítání občané nových zemí Evropské unie zajímající se o práci v této zemi. Další námět je britský postoj k zahájení rozhovorů o tureckém členství. Britské noviny informovaly o prohlášení Strawa, že Británie preferuje stanovení pevného data pro zahájení rozhovorů s Tureckem, a zdá se, že to bude v příštím roce, což si přeje turecká vláda, anebo v roce 2005, což preferují Německo a Francie. A konečně značný zájem vzbudila nejistota kolem vyhlídek na průlom směrem k urovnání kyperského problému. Ministr Jack Straw do třetice prohlásil, že neposuzuje optimisticky vyhlídky na kodaňskou dohodu o Kypru.
Pokud Evropská unie na kodaňské summitu rozhodne o přijetí dalších členských zemí, bude v budoucnu sousedit přímo s Ruskem. Další rozšíření Evropské unie se proto Ruska přímo dotýká, protože se tak dostane evropský ekonomický prostor nejenom k hranicím státu, ale unie bude od Moskvy vzdálená jen 650 kilometrů. Tento názor zazněl například dnes ve vysílání rozhlasové stanie Echo Moskvy. Posluchači slyšeli, že význam spolupráce Ruska s Unií roste, protože celých 40 procent obchodní výměny země připadá právě na členské státy Unie. Média ale zároveň v souvislosti s kodaňským summitem připomínají slova předsedy Evropské komise Romano Prodiho, podle kterého členství Ruska v Unii nepřipadá v úvahu. Rusko je podle něj příliš velké sousto a tak to Prodi prezentoval i prezidentu Putinovi.
