V loňském roce zemřelo kvůli horku přes 47 tisíc lidí v Evropě. Je to druhé nejvyšší číslo za poslední roky
Pokud by teploty roku 2023 nastaly v letech 2000 až 2004, úmrtnost obyvatelstva by byla o 80 procent vyšší, uvádí v pondělí publikovaná studie, o které píše deník Le Monde. Světová zdravotnická organizace ale upozorňuje, že přestože jsou data ukazující účinnost dnešních opatření povzbudivá, plány na ochranu občanů jednotlivých evropských zemí stále nejsou dostatečné.
Do Francie se vrací vlna veder. V jejím očekávání zavedla instituce Météo France ve 40 oblastech po celé zemi oranžovou výstrahu, aby jejich obyvatele varovala před přehřátím a úpalem, píše deník Le Monde.
I přesto, že tato vlna není svou intenzitou a délkou trvání významná, předchozí léta ukázala, že každá další epizoda zvýšených teplot přináší mnoho úmrtí, obzvlášť mezi staršími lidmi.
Vlna veder přešla z Itálie do Francie. Na vrcholu Mont Blancu nemrzlo 33 hodin v kuse
Číst článek
V loňském roce v Evropě od června do září zemřelo kvůli horkům 47 312 lidí, uvádí studie publikovaná v pondělí v časopise Nature Medecine. Jde o druhý nejvyšší počet úmrtí od roku 2015. Ještě tragičtější byl rok 2022, kdy během horkých období zemřelo téměř 62 000 lidí.
Léto 2023 bylo nejteplejší na celosvětové úrovni, na té evropské ale bylo až na pátém místě. Největší horka v Evropě byla zaznamenána v roce 2022.
„57,5 procenta úmrtí z důvodu veder připadá na dvě epizody veder, zaznamenaných v polovině července, mezi 10. a 23., a na konci srpna, mezi 14. a 27.,“ upřesňuje Elisa Gallová, postdoktorandská výzkumná pracovnice z barcelonského institutu světového zdraví (ISGlobal) a hlavní autorka studie, kterou Le Monde popisuje.
Míra úmrtnosti
Skupina výzkumníků z ISGlobal, která sestavila studii věnující se 35 evropským zemím, kde bydlí 543 milionů lidí, zároveň vysledovala, že míra úmrtnosti související s horkem byla dle očekávání nejvyšší na jihu Evropy, obzvlášť v Řecku (393 mrtvých na milion obyvatel), v Bulharsku (229) a v Itálii (209).
Česko čeká horký týden, teploty místy vyšplhají k 35 stupňům. Jihozápad zasáhnou bouřky
Číst článek
Ve Francii podle odhadu serveru Santé publique France vedra způsobila úmrtí více než pěti tisíc lidí v roce 2023 a téměř sedmi tisíc v roce 2022, což činí míru úmrtnosti mezi 70 a 100 úmrtími na milion obyvatel.
Nejvíce ohroženou skupinou jsou starší lidé, obzvláště nad 80 let, a také ženy. O těchto dvou skupinách je známo, že se méně potí, což je mechanismus ochlazující tělo a odvádí teplo vyprodukované svaly ven z těla.
Ale zvýšení této tepelné zátěže není nezastavitelné, a to i navzdory zvyšujícímu se vlivu globálního oteplování.
Španělští vědci analyzovali, co by se stalo, pokud by teploty z léta 2023 proběhly v rozmezí let 2000–2004, významném pro vedro roku 2003. Došli ke zjištění, že v tomto scénáři by počet úmrtí byl o 80 procent vyšší v celkové populaci a dvakrát vyšší mezi staršími lidmi nad 80 let.
Adaptační opatření
Tyto údaje ukazují pozitivní vliv adaptačních opatření, která byla přijata v posledních dvaceti letech a pokrok v péči zdravotnických orgánů od katastrofy roku 2003, kdy ve Francii zemřelo více než patnáct tisíc lidí během patnácti dní.
Ve „výzvě k akci proti extrémnímu horku“ generální tajemník OSN Antonio Guterres rozlišil čtyři hlavní oblasti činnosti důležité pro boj s negativními dopady vlny veder na lidské zdraví. „Péče o zranitelné osoby, ochrana pracovníků, zvýšení odolnosti hospodářství a lidí a omezení zvýšení globálních teplot na 1,5 °C,“ jmenoval Guterres.
4:03
Jak se chovat ve vedrech? ‚Hodně pít, nepřejídat se a zůstat ve stínu,‘ radí lékař
Číst článek
Obzvlášť významný je problém v Evropě, kde teploty rostou přibližně dvakrát rychleji než celkově ve světě.
V průběhu posledních dvaceti let se o 30 procent zvýšila úmrtnost v souvislosti s horkem, uvedla evropská větev Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle organizace, která počítá také nepřímo související úmrtí, umírá každý rok 175 tisíc lidí v této oblasti, kterou obývá více než 800 milionů lidí.
„Extrémní teploty zhoršují chronická onemocnění, včetně kardiovaskulárních, dýchacích a cerebrovaskulárních onemocnění, mentální zdraví a nemoci související s cukrovkou,“ uvádí Světová zdravotnická organizace.
Organizace zároveň odhaduje, že asi dvacet zemí na evropském území zřídilo plány adaptace na ochranu svých občanů. „Přestože je toto povzbuzující, není to dostatečné opatření na ochranu všech komunit,“ soudí.
Přestože je měsíc červenec o trochu chladnější než v roce 2023, je nyní „čím dál více pravděpodobné“, že rok 2024 bude podle observatoře nejteplejším dosud zaznamenaným rokem.
