V nejníže položené obci Nizozemska se zvyšování hladiny oceánů nebojí
Změn klimatu a s ním spojeného vzestupu hladin oceánů se bojí hlavně země ležící na březích moří nebo ostrovní státy. V Evropě se může cítit značně ohrožené Nizozemsko. Víc než čtvrtina jeho území leží pod úrovní hladiny moře. S vodou bojují Nizozemci po staletí. Pro tamní krajinu typické větrné mlýny jsou ve skutečnosti čerpadla, kterými se hnala voda od polí do kanálů a dále do řek. Nizozemci vysušují mělké mořské dno a na vzniklých poldrech staví nové vesnice a města.
V roce 1986 vytvořili na poldrech severovýchodně od Amsterdamu dokonce celou novou provincii. Dostala jméno Flevodand. Dnes v ní žije přes 400 tisíc lidí.
Zvyšování hladiny oceánů se nebojí ani v nejníže položené obci Nizozemska. Natáčel tam Pavel Novák
S nárůstem hladiny moře se, jak věří, dokážou vyrovnat i v nejníže položené obci Nizozemska nedaleko Rotterdamu. Nieuwekerk aan den Ijssel je 6 metrů a 76 centimetrů pod úrovní hladiny Severního moře.
Monument, který označuje nejnižší místo v obci, připomíná velký teploměr. Jeho špička je vysoko nad hlavou. Mrazí při představě, že by tady všude kolem byla voda. Moře je odsud vzdálené 25 kilometrů. Ve vysokém valu nad městečkem ale teče řeka Ijssel. Vody z ní nebo z moře se tu ale nebojí.
Největším problémem je podle bývalého starosty Nieuwekerku Andrého Bonthuise voda, které přichází z nebe. Sama nikam neodteče a je nutné ji čerpat nahoru, do řeky. V moři ale nevidí obyvatelé Nieuwekerku potenciální hrozbu.
„Po poslední velké katastrofě v roce 1953 jsme postavili hodně vodních děl. Máme systém zavíratelných hrází zvaných Delta works. Takže tady pod úrovní hladiny moře žijeme celkem klidně,“ říká exstarosta.
Na pohromu, která stála život přes 1800 lidí a tisíce hospodářských zvířat, si vzpomíná 86letý pan Joop. S mořem se podle něj Nizozemci naučili žít:
„Jsme na to zvyklí. Nikdy jsme se toho nebáli. Stále se pilně pracuje na zpevňování hrází kolem měst. Umocňují se také valy na břehu moře.“
‚Nastěhujeme se do Česka‘
Pan Joop důvěřuje místním úřadům. Každá obec má správce vodních děl, který dohlíží na stav hrází a sleduje vývoj počasí hladinu vody kolem obce. Penzista bere soužití se zatím spoutanou vodou s nadhledem. Dokonce s humorem.
„Říkám si, že když voda stoupne, přestěhuji se do vyššího patra domu. Možná tam budu v bezpečí a možná taky ne.“
Někdejší starosta Nieuwekerku André Bonthuis přiznává, že moři se samozřejmě nedá poroučet, ale dá se udělat hodně pro ochranu lidí, kteří žijí v jeho blízkosti:
„Po staletí Nizozemci vždy bojovali s vodou. Až dosud jsme byli úspěšní a naše poznatky jsme také přinesli do mnoha zemí ve světě, kde se potýkají se stejnými problémy. Docela se nám daří moři vzdorovat. A kdyby snad někdy jeho hladina stoupla ještě o 3 nebo 4 metry, tak se všichni nastěhujeme k vám do Česka.“
Nizozemsko se nespoléhá jen na hráze vybudované před desítkami let. Chystá se na zvýšení hladiny moře o 65 až 130 centimetrů. Posílení hrází a přemisťování písku ze dna moře mají stát asi miliardu eur ročně.
