V syrském Homsu byli zabiti dva západní novináři
Při bombardování v syrském Homsu zahynuli dva zahraniční novináři, zpravodajka britského listu Sunday Times Marie Colvinová a francouzský fotograf Remi Ochlik. Syrská armáda dnes ostřelovala Homs po celý den.
Novináři zemřeli poté, co jedna z bomb zasáhla centrum protivládních sil ve čtvrti Bábá Amr. Dům, který opoziční aktivisté využívali jako tiskové středisko, zasáhla raketa a další střely dopadaly do zahrady, kam se lidé snažili utéct.
Podle opozičních aktivistů jsou zraněni nejméně dva další zahraniční novináři. Ještě včera v podvečer přitom Američanka Marie Colvinová popisovala situaci přímo v Homsu v televizi BBC:
„Je tady Svobodná syrská armáda, má ale málo zbraní. A mnozí tady v Babár Amru se děsí toho, že odejde. Ve čtvrti je asi 30 tisíc lidí a provládní vojáci je nechtějí nechat odejít. Střílejí po nich všech. Viděla jsem umírat dvouleté dítě, bylo to hrozné. Šrapnel ho trefil do hrudi a doktor řekl, že už ho nemůže zachránit. Dokud nezemřel, bříško se mu neustále zvedalo. A to se tady děje stále a pořád,“ hlásila včera Colvinová z Homsu.
Fotoreportér Jan Šibík z týdeníku Reflex se zamýšlí nad smrtí dvou zahraničních novinářů v Sýrii
Zabité dvojici novinářů se údajně podařilo přežít první útok, ale když se snažili z trosek uprchnout, zasáhla je další exploze. Britská média teď spekulují, že útok mohl být odvetou syrských vládních vojsk za rozhovory, které Colvinová večer poskytla britským a také americkým rozhlasovým stanicím.
„Některé zpravodajské služby v sousedním Libanonu měly odposlechnout komunikaci syrských vojáků na téma, že se na ty dva západní novináře zaměří a pokusí se je nad ránem zlikvidovat,“ informuje o náladách v Británii spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Kytka.
Marie Colvinová byla uznávanou válečnou korespondentkou. Zprávy z míst mezinárodních konfliktů přinášela více než 25 let a v roce 2001 dokonce přišla o oko po výbuchu granátu na Srí Lance.
Spolupracovník Českého rozhlasu ve Velké Británii Ivan Kytka informuje o útoku na novináře
„Já bych řekl, že ona to nebezpečí spíše vyhledávala. Brala to jako své poslání, reportovat z míst, kam se ostatní novináři neodvážili, kde docházelo jaksi k velkému násilí, kde byl velký počet obětí. Syrský Homs byl právě takovým místem,“ dodává Kytka.
BBC připravuje pro novináře, kteří se chystají do válečných zón, speciální kurzy, kde se mohou připravit na možné nebezpečné situace, cílené bombardování ale není jejich součástí. Redakce menších novin však většinou na podobné nákladné kurzy nemají finance.
Riskantní cesta do nejostřelovanější části Homsu
Série fotografií Remiho Ochlika zachycující libyjské povstání byla nedávno oceněna v prestižní soutěži World Press Photo. „Ta situace je neuvěřitelně smutná, protože on si tu cenu ani nepřevzal,“ říká fotoreportér Jan Šibík z týdeníku Reflex, který sám často vyjíždí do konfliktních oblastí.
Domnívá se, že právě zisk ocenění mohl osmadvacetiletého Francouze motivovat, aby vyrazil do tak nebezpečné oblasti, jakou je v současnosti Sýrie. Oba zahraniční novináři zemřeli v nejostřelovanější čtvrti Homsu.
„Riskovali příliš. Do Sýrie vlastně buď dostanete vízum a pak budete jenom v hlavním městě a ukážou vám jenom to, co oni chtějí. Ale tito novináři vlastně překročili ilegálně hranici z Libanonu, protože město Homs leží několik desítek kilometrů od hranice,“ vysvětluje Šibík.
Takový přechod hranice je podle něj velmi nebezpečný, navíc je k němu potřeba vůz, zkušený průvodce a spousta peněz. Vzhledem k tomu, že syrské úřady v těchto měsících zahraniční novináře většinou do země nepouštějí, považuje ale Šibík snahy o ilegální vstup za důležité.
„Do této doby jsme měli pouze nějaké záznamy, kdy místní obyvatelstvo něco natočilo na mobilní telefony. Takže teď ty poslední dva týdny máme opravdu takové to objektivní zpravodajství. Já si myslím, že je hrozně, hrozně důležité, ale ta daň, která byla dneska zaplacena, je obrovská,“ uvažuje.
Reakce z celého světa
Dodává, že proti raketovému útoku se nelze bránit a sebevětší zkušenost nepomůže, mladší lidé si ale podle něj tolik neuvědomují možná rizika. Smrt známých novinářů teď ovšem může zvýšit povědomí o situaci v Sýrii, myslí si Šibík.
„Když někde zemře sedm tisíc místních obyvatel, tak je to samozřejmě tragédie a píše se o tom, ale když tam potom zemře pět známých zahraničních novinářů, tak ten efekt může být dokonce silnější, protože všechna média o tom okamžitě informují a zjišťuje se, jak se to stalo. A může to mít vlastně i dopad na ten konflikt, na vývoj toho konfliktu,“ uzavírá.
Smrt obou novinářů vyvolala v Evropě vlnu ohlasů. Mnozí Britové vyjadřují reportérce velké uznání. Premiér David Cameron v parlamentu připomněl, že osud Marie Colvinové je zoufale smutnou připomínkou, jak nebezpečná je práce novinářů v Sýrii.
Majitel Sunday Times Rupert Murdoch pak v dopise zaměstnancům nedělníku uvedl, že Colvinová byla po celou svou profesionální kariéru vedena odhodláním, aby zločiny tyranů a utrpení jejich obětí nezůstaly utajeny. Ke smrti novinářů se vyjádřil také francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Jedná se prý o důkaz, že režim v Damašku musí odejít.
Ze Sýrie zatím přicházejí zprávy o dalším krveprolití. Podle nové opoziční bilance přišlo od loňského března o život přes 7600 lidí. Syrská opozice rovněž požádala Egypt, aby uzavřel Suezský průplav pro lodě se zbraněmi pro režim v Damašku, a také Rusko o pomoc s humanitárními konvoji.
Přední opoziční skupina, Syrská národní rada, dnes konstatovala, že situace v zemi se blíží k bodu, kdy jediným řešením, aby se zabránilo vleklé občanské válce, bude zahraniční vojenská intervence.
