U Lincolnova památníku v centru Washingtonu se zpívá jako kdysi při demonstracích proti vietnamské válce, ale jsme v roce 2025 a protestuje se proti škrtání v americké vědě a výzkumu.

Lidé přinesli třeba velký transparent v trumpovském stylu, který paroduje prezidentovo heslo a hlásá: Science Makes America Great, tedy že je to věda, co dělá Ameriku skvělou.

Drží ho i Ken v bílém vědeckém plášti, který říká, že jeho pracoviště má za úkol dohlížet na čistotu vodních zdrojů.

„Rozsáhlé deregulace napříč odvětvími, propouštění federálních zaměstnanců, plán těžby v chráněných národních lesích. To všechno tahle vláda stihla za několik týdnů a způsobí nám to problémy na desítky let dopředu. Ale pocítit je můžete už letos v létě, až začne sezona požárů a v národních parcích budou chybět lidi, kteří mají na starost jejich prevenci,“ varuje Ken.

„Mám k našemu federálnímu území extrémně blízký vztah. Je to jedna z největších hodnot Spojených států a bylo by hrozné, kdyby zmizela,“ zdůrazňje a dodává, že správa země je podle něj závislá na tom, co teď Trumpova administrativa plošně odstraňuje.

„Naši federální zaměstnanci jsou opravdu důležití pro úspěch této země. Vědci pracující pro federální úřady a jejich financování, to všechno je důležité pro úspěch naší země. Musíme si to uvědomit a vědu podpořit,“ zmiňuje Ken.

Vědci z různých oborů vystupují na pódiu se svými projevy, ve kterých vysvětlují, co všechno může přestat ve Spojených státech fungovat, pokud se nezastaví škrty ve financování výzkumu a hromadné propouštění vědců.

Na 1900 předních amerických vědců od inženýrů až po lékaře také napsalo otevřený dopis, ve kterém Trumpovu administrativu obviňuje z totálního útoku na americkou vědu, který může zpomalit výzkum o desítky let a který ohrožuje zdraví a bezpečí Američanů.

Vadí jim mimo jiné potlačování přístupu veřejnosti k vědeckým datům nebo ideologický nátlak na vědce a cenzura výzkumných projektů.

Donald Trump ve svých exekutivních výnosech naopak obviňuje z ideologického přístupu vědu a přikázal například přepsat historii v amerických národních muzeích a odstranit podle něj antiamerickou ideologii z výzkumných a vzdělávacích center nebo z národní zoo ve Washingtonu. Trump slíbil podpořit vesmírnou vědu, americká vlajka prý bude vlát na planetě Mars a ještě mnohem dál.

Útok na zdravotnictví

Tady na manifestaci nedaleko od Bílého domu ale vesmír nikdo moc neřeší. Největší obavy tu panují z toho, jak se zásahy Trumpovy vlády projeví v medicínském výzkumu i v běžném zdravotnictví.

„Útočí na zdravotnictví mnoha různými směry. Útočí na vakcíny, útočí na výzkum nových nemocí. Dopadá to i na lékaře, kteří pracují v nemocnicích a kteří kombinují výzkum a klinickou práci. Rozkládají zdroje, které potřebují ke své práci epidemiologové, aby mohli rozpoznat a léčit nemoci,“ rozčiluje se Emma, která pracuje jako lékařka v oblasti infekčních nemocí.

„Odstraňují pokyny, kterými se lékaři řídí při léčbě nejen infekčních nemocí. Ukončují výzkumy, takže pacienti léčení v jeho rámci najednou přestali dostávat své léky, třeba ty na rakovinu, co zachraňují život. Takže je to opravdu mnohostranné,“ zlobí se žena, která v opatřeních současné administrativy nevidí žádný přínos ani smysl.

„Způsobí to hodně zbytečných onemocnění a úmrtí. Nemyslím, že je za tím cokoli racionálního. Podle mě je to všechno jen pomsta a krutost,“ dodává Emma.

Vidíme tu cedule jako „věda = prosperita“ nebo „věda zachraňuje životy“. Jeden takový drží nad hlavou dívka, která se představuje jako Sky.

„Opravdu nás znepokojuje to masivní propouštění a také cenzura vědy, konkrétně rozmanitých hlasů ve vědě. Politici nám chtějí říkat, co z vědy je důležité. To povede k opomíjení celých skupin obyvatel, je to pokus udělat je neviditelnými. A tak jsme tady – zastat se těch skupin, zastat se vědců a záchrany životů,“ podotýká.

„Podle mě každý moment, na který zmrazíme vědu, je momentem, kdy přešlapujeme na místě. Jako když jedete autem a na pět minut zastavíte. Nejenže ztratíte pět minut, ale také nikam nedojedete. Tímhle ztrácíme převahu nad infekčními nemocemi, ztrácíme schopnost pohánět světovou vědu. A pokud budou brzdit i vývoj v oblasti očkování, tak hrozí, že se nám budou pomalu vracet nemoci, které už jsme považovali za vymýcené,“ myslí si Sky.

Ministr ‚antivaxer‘

S tím souhlasí také Jesse Heitner, který přijel z Baltimoru, kde zkoumá virus HIV a další infekčních nemoci pro bostonskou nemocnici státu Massachusetts.

„To, že se ministrem zdravotnictví stal Robert F. Kennedy junior, je naprosto příšerné. Je to nebezpečné a už to ubližuje. Šíří se nám tu spalničky a ptačí chřipka. To je částečně způsobené i tím, že se chřipka šíří mezi farmáři, kteří se odmítají očkovat. A teď máme antivaxera za ministra,“ ostře kritizuje Kennedyho.

„Netuší, jak fungují naše zdravotnické programy, jak fungují vakcíny, jak se šíří bacily. Ví o tom míň než běžný Američan. Nemoc AIDS podle něj není způsobena virem HIV. Jak můžete ministrem zdravotnictví schválit někoho takového? Ale máme americké vědce, kterým jde o zdraví lidí a budou bojovat proti infekčním nemocem, ať už to bude s podporou této vlády, nebo naopak navzdory tomu, co dělá,“ domnívá se Jesse.

Během prvního funkčního období přitom označoval Trump boj s virem HIV za jednu ze svých priorit.

Když vykročíme z bubliny amerických vědců a jejich podporovatelů do tábora prezidentových příznivců, najdeme tam o mnoho klidnější a spokojené Američany.

Bill říká, že ministru zdravotnictví Kennedymu chce dát v této roli šanci. Přiznává, že toho o něm příliš neví, ale věří Donaldu Trumpovi, že vybral správného člověka. David si nemyslí, že by Kennedy byl proti očkování na nemoci, jako jsou spalničky, a to i přes Kennedyho četné výroky, které svědčí o opaku.

Nový lídr v medicíně?

Podle lidí, kteří profesně připravují příští generace, je problém i budoucnost vědy a výzkumu, třeba právě v medicíně, vysvětluje Clifford Lo, který tento obor učí na Harvardově univerzitě v Bostonu.

„Panují teď velké obavy o přísun postgraduálních studentů a výzkumných projektů. V oblasti medicínského výzkumu očekávám na univerzitách velké problémy. Pokud to bude pokračovat a počet výzkumníků a projektů znatelně poklesne, přinese to velké problémy,“ varuje.

„V praxi se to může projevit třeba tím, že nebudeme schopní bránit šíření infekčních nemocí. Třeba v Kongu se teď objevila neznámá nemoc. Děti tam snědly netopýry a zemřely, infekce se šíří a mohla by z toho být nová ebola nebo covid. Potřebujeme více kapacit, zkoumání, komunikace v rámci Světové zdravotnické organizace. Potřebujeme víc dohledu, víc vědy. Spíš než politicky osekávat její financování,“ dodává Clifford Lo.

Ze Světové zdravotnické organizace ovšem Trumpova vláda Spojené státy stáhla.

„Pokud Spojené státy přestanou být světovým lídrem v medicíně, snad se té vůdčí role víc ujme někdo jiný. Možná Čína, možná Evropská unie. Doufám, že někdo se té velmi důležité práce ujme, protože čím déle potrvá tenhle zmatek tím větší šance, že epidemiologům něco unikne a nastane další velká nouzová situace, která dopadne na hodně lidí,“ obává se Clifford Lo, docent medicíny na Harvardově univerzitě.

Americkým vědcům nejen z tohoto oboru už nabízejí útočiště výzkumné instituce v Kanadě, Francii a dalších zemích. V průzkumu časopisu Nature z 1600 amerických vědců víc než tři čtvrtiny odpověděly, že kvůli zásahům Trumpovy vlády zvažují odchod ze Spojených států amerických.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít