Venezuelský prezident vyměnil velkou část vrchního velení armády
Venezuelský prezident Nicolás Maduro tento týden vyměnil velkou část vrchního velení armády, které mu poslední roky pomáhá držet se u moci. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP. Ministrem obrany je ale dál Vladimir Padrino, který tento úřad zastává od roku 2014.
„Udělal jsem tuto renovaci nutnou pro pokračování našich plánů, abych dodal novou energii a sílu armádě, která vyláme zuby imperialismu a kolumbijské oligarchii, pokud se někdy pokusí zaútočit na Venezuelu,“ prohlásil Maduro ve středu při jmenování nových velitelů.
3:19
Venezuelané na útěku. Jedna z nejpřehlíženějších uprchlických krizí světa
Číst článek
Autoritářský prezident vyměnil mimo jiné vrchního velitele námořnictva Williama Serantese či dosavadního velitele pozemních sil generálmajora Dominga Hernándeze Láreze, jehož ovšem jmenoval šéfem strategického plánování ozbrojených sil. To je ve venezuelské vojenské struktuře druhá nejvyšší funkce po ministrovi obrany. Maduro vyměnil také šéfa národní gardy, tedy vojenské policie, s jejíž pomocí vláda pronásleduje své kritiky.
Nyní osmapadesátiletý Maduro stojí v čele Venezuely od roku 2013, v posledních několika letech se ale proti němu postavila i řada politiků z jeho socialistické strany. V lednu 2019 se šéf tehdejšího parlamentu ovládaného opozicí Juan Guaidó prohlásil prozatímní hlavou Venezuely s cílem uspořádat svobodné volby, protože parlament odmítl uznat Madurův nový prezidentský mandát kvůli nedemokratickým volbám. Za prezidenta uznalo Guaidóa šest desítek zemí v čele s USA a Kolumbií. Část vojáků, včetně několika důstojníků, se tehdy postavila na stranu opozice. Ti, co neutekli za hranice, pak ale skončili ve vězení.
Ropná velmoc Venezuela měla v minulém století jednu z nejvyšších životních úrovní v Latinské Americe. V posledních letech se ale kvůli špatné hospodářské politice několika vlád potýká venezuelská ekonomika s hlubokou krizí. Ta spolu s represemi vůči opozici a porušováním lidských práv vyhnala ze zhruba padesátimilionové země přes pět milionů lidí. Opozice viní Madurovu vlády i z rozsáhlé korupce a zpronevěry státních financí.
